Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlasta Burian jako potrhlý profesor botaniky podnikne složitou akci, aby se elegantně zbavil rozmarné manželky. Zápletka pojednává o mírně potrhlém profesorovi botaniky Ducánkovi, kterého zaměstnávaly jeho vědecké pokusy tak, že zcela zapomněl na to, že je ženatý. O existenci jeho rozmarné ženy, operetní divy Lucy, nevěděla ani jeho hospodyně Veronika, ani přítel Potužník. Když se však manželka po sedmi letech kajícně vrátila domů, Ducánek podnikne komplikovanou akci, aby se své ženy elegantně zbavil... Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 29. 7. 1941. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (81)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Pravidlo zpravidla s Burianem stojících a padajících filmů jakoby tu bylo zcela prolomeno. Zřejmě erbovní kus reperoáru Burianova divadla je zdařile převeden do filmové podoby, v níž si režie podává ruku se scénáristy i hereckými protagonisty. Burian je tradičně skvělý, na výši svých úkolů jsou však i ostatní: Marvan, Kabátová, Svozilová, Romanová, Šlégl (jehož výkon voní "kocharovštinou" Burianova barona Prášila), Ferbasová a ve svých drobných úlohách si neméně zdatně vedou i Filipovský, Nedbal, Neumann a věčný herec malých rolí Trégl. Prvorepublikové zapomnění bylo určitě účinnou náplastí i pro dobové publikum, které ještě nepřekonalo šok z tíhy perzekuce druhé heydrichiády, a právě prožívalo těžkou depresi z nacistických úspěchů na blízkovýchodní i východní frontě. Úsměvná, nápady i gagy hýřící salónní veselohra patří určitě k tomu nejlepšímu z Burianova i Cikánova odkazu. ()

Bernhardiner 

všechny recenze uživatele

Jak je mnohdy u komedií Vlasty Buriána zvykem, scénáristé vsadili vše na jeho herecký um a zbytek je tradičně trochu slabší. Ale nezoufejme, zápletka je originální a Vlasty je všude plno. Na to, že v prvorepublikových filmech se vyskytují nudné pasáže - třeba jako většina scén z divadla - si holt člověk musí zvyknout. 80% ()

Reklama

Gabretta 

všechny recenze uživatele

"Kolikrát jsem vám říkal, Veroniko, že příroda má své železné zákony a každá věc na světě své předurčené místo. Kniha patří do knihovny, husa patří k boudě, pes na pekáč... Totiž obráceně...a brejle na nos a ne do akvária!... Podívejte se!" - "Propánečka, a jak se tam dostaly?" - "To taky nechápu. Jsou jen dvě možnosti - buď tam spadly zeshora a nebo se... nebo se podhrabaly." ()

AIMÉE 

všechny recenze uživatele

Ducánek je velmi zajímavý patron a jeho život nabere obrátek, když se mu do bytu nastěhuje jeho žena. Musí rychle jednat, aby se jí co nejrychleji zase zbavil. Burianovy vlohy a absurdní situace neberou konce. Obzvlášť některá Ducánkova slova jsou k popukání. "Tak podívejte se, vezměte si ten váš botanický omyl a hleďte diskrétně zmizet!"..... "Ten baron musí bezpodmínečně z domu!" "Nezdá se ti, že zacházíš přiliš daleko!?" "Sem se nesmí?" ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Jak se zbavit (ne)vlastní manželky. Doba byla plná nejistot a rostoucích obav, smích se ozýval stále méně a proto byl vřele vítán jakýkoliv pokus o rozptýlení, biografy nevyjímaje. Ježto se Vlasta Burian, miláček (nejen) pražského obecenstva, převlékl do kostýmu poněkud svérázného a roztržitého profesora botaniky, podnikavšího krkolomnou anabázi k urychlenému odchodu náhle se navrátivší manželky. V nastalém ruchu a shonu neztratil Burian pevnou půdu pod nohama bezpochyby dík kvalitnímu scénáři, který elegantně střídá jednotlivá prostředí i bláznivé komické situace, a samozřejmě zásluhou osvědčených hereckých partnerů, v jejichž hvězdném stínu se zatím nenápadně krčí také devatenáctiletý Josef Kemr. Lehoulinký komediální příběh, v němž se co chvíli prozpěvují chytlavé melodie o lásce a milování, byl ve své době nepochybně vítaným únikem ze světa plného strachu, starostí a bolesti. V tomto smyslu může výborně posloužit i dnes. ()

Galerie (45)

Reklama

Reklama