Kouřové signály

Být to víc konzistentní a tu čtvrtou hvězdu bych klidně dal. Takhle je to pohodová buddy road movie o přátelství, odpuštěný starých křivd, historii Indiánů a jejich vztahu k (nepravým) Američanům a naopak (ačkoli to je do toho přidáno do několika scén a dialogů na první pohled nenásilně, ale na tu druhou to tam působí ne zrovna přirozeně a spíš na sílu) a do toho je zde i pár povedených vtipných scén, o které se většinou stará Thomas. Je to fajn, ale stejně z toho nemám silnější dojmy. Navíc co se nějaké hloubky týče, nepřišlo mi to úplně dotažené. Ale i tak jsem to rád viděl, špatné to rozhodně není a třeba časem tu čtvrtou hvězdu přidám... Lepší 3* (16.07.2021)

Tenhle film jsem viděl ještě v minulém tisíciletí, nejspíš v Aeru na Žižkově, a až dodnes, kdy jsem si dal repete, jsem si ho docela dobře pamatoval. Některé filmy se holt člověku vryjí do paměti, ačkoliv Victor a Thomas, mladí kluci z rezervace, se příliš nepodobají těm pomalovaným ječícím divochům na koních, s luky, šípy a tomahawky, které jsem v dětství tak bezmezně obdivoval. Popravdě mě ale druhá projekce už neoslovila tolik jako ta první, dávám přednost trochu vážnější notě, a odlehčená a úsměvná forma filmu na mě byla místy až příliš komediální a cukrkandlová, stejně jako dialogy a hlášky Victora a Thomase byly často až příliš vyumělkované. Ale za úplně největší průser považuju tu děsivou paruku, kterou tvůrci narazili na hlavu jakoby ostříhanému Victorovi, tenhle neestetický detail mi závěr filmu docela otrávil. Na druhou stranu se pak filmu i přes svou zkratkovitost, grotesknost a nadsázku podařilo výborně vykreslit realitu života v takové indiánské rezervaci, i pocity Indiánů mimo ni, je holt znát, že ho psali i režírovali domorodci. (08.11.2022)

Trvalo mi osmnáct let, než jsem se k tomuto "jinému" filmu dostal. Přece jen jsem o něm tenkrát četl v nemocnici, což je místo, na které člověk raději zapomíná a tak jsem poněkud zapomněl i na Kouřové signály. Čas na Thomase, Victora a především jejich příběh o cestě, při které se mimo jiné znovu obnoví jejich přátelství přišel nyní... Právě příběhem je to vlastně jednoduchý film, který ale nepostrádá vícero vtipných, ale i dramaticky silnějších scén. Jeho největší zajímavostí ale samozřejmě zůstává nahlédnutí do života dnešních indiánů a právě to mě původně zaujalo nejvíce. Herecky je to film uvěřitelný, navíc především hlavní herci hrají velice dobře. Chris Eyre natočil tématem a obsazením zajímavou road movie, která rozhodně nezklame, naopak pobaví a třeba i rozesměje jednou z několika povedených hlášek. 75% (12.09.2016)

Odkaz posledních žijících indiánů, je v tomto filmu jasně znát. Každý starý národ, žijící si po svém, ničí alkohol a moderní civilizační návyky. Vypráví se tu o mnoha věcech. Jak lidé celý život litují svých činů. Jak se synové zříkají své totožnosti aby ji posléze našli. Jak citlivé a křehké je spojení dvou odlišných kultur, z nichž ta moderní necitelně ničí tu starou. Film o posledních indiánech, kteří by měli být hrdí na to, jací jsou a udržovat svůj odkaz s hrdostí a úctou. Krásně natočený film o indiánech, který natočili indiáni. Více je třeba vidět. (02.09.2012)

Příběh cesty sympatických a dobře zahraných postav k sobě samým a k řešení osobních otázek, které se někdy vůbec nedají zodpovědět. Mělo to vtip a mělo to i váhu. Dostat každého tenhle snímek vyloženě nemusí, mystika je možná ukryta trochu hlouběji, než by někdo od indiánského režiséra čekal, přesto je v tomhle filmu mnoho silných momentů. (25.04.2012)