Apokalypsa

Miluju říční a jungle filmy, ale do Apokalypsy jsem musel dospět - dlouho mi přišla opulentní, ale nezáživná (!) a až když jsem se na ni nedávno podíval znova, poprvé mi přišla naprosto úžasná. Jednotlivé epizody z cesty po řece, které nám dávají nahlédnout podoby vietnamského konfliktu, jsou šílené i zábavné (Duvall), rozjímavý monolog hrdiny pomáhá reflektovat válku i budí zvědavost ohledně hledaného Kurtze a závěrečného střetnutí s ním, výprava je epická a Martinu Sheenovi věříte drsnost i zranitelnost jeho postavy. (16.03.2021)

(1001) -"Are my methods unsound?" -"I don't see any method at all, sir." Líbila se mi všudypřítomná bílá či barevná mlha a také myšlenka, že jde pouze o všeobjímající chaos. A dokud byli chlapci ve člunu, tak jsem byla vlastně spokojená a říkala si, že předsudky a obavy, s jakými jsem se k Apokalypse odhodlávala, nebyly oprávněné. (#teamfullmetaljacket #teamnelíbísemikmotr) Nicméně příjezd do brandovesnice byl pro mě extrémním zklamáním po tak rozmáchlé přípravě a nedokázal lépe a jinak do slov a obrazů přeložit či transformovat peklo, kterému jsme byli svědky během cesty proti proudu. Například vypravěčův voice-over na řece dával smysl, tam si prohlížel vojenské záznamy o plukovníkovi a dával nám tím najevo, co si o něm myslí a jak se vyvíjí jeho vztah k němu a k úkolu, protože plukovník sám nebyl přítomen a čas konat byl ještě daleko. Po příjezdu do vesnice už není potřeba mluvit, protože vše bylo řečeno a na všechny jeho nejhorší strachy se můžeme podívat očima, on ale v komentáři pokračuje a neříká nic nového, opakuje ty stejné teze a navíc ještě vysvětluje plukovníkovy promluvy, což je v tu chvíli otravné, nadbytečné a antiklimaktické. Také tím, že se ve vesnici střídá den a noc a den a noc a den a noc, film úplně přichází o momentum, které si do té doby budoval nestálým postupem vpřed za tímto jedním cílem... aby byl najednou rozmělněn do mnoha nenavazujících scén odělených stmívačkami?! Intenzita se rozplývá a pointu mám hledat ve zfetované mánii Dennise Hoppera a improvizační manýře Marlona Branda? Plukovník Kurz by měl říkat něco, co ještě nebylo řečeno, a nebo preferovaněji mlčet, ale klidně bych tam i viděla jeho osmnáctiminutový monolog a po něm aby došlo k finálnímu střetu, ale ne tuhletu rozmašírovanou nijakost poskládanou z náhodných "zajímavých" ala rebelský-výkřik hlášek. A nebo aby kamera prostě zůstala ve člunu a dívala se do džungle, zatímco Martin Sheen se vylodí a odejde vykonat své dílo. Celá ta návštěva vesnice je prostě redundantní a nesvědčí o ničem moc jiném než o Brandově neochotě spolupracovat s vypointovaným scénářem. A to mi zkrátka ke katarzi nestačí. We have met the enemy and he is us. (25.02.2019)

Soundtrack Carmine Coppola: 1. The End - The Doors ,2. Saigon (dialogue) ,3, The End Part 2 ,4. Terminate (dialogue) ,5. The Delta ,6. P. B. R. (dialogue) ,7. Dossier #I ,8. Colonel Kilgore (dialogue) ,9. Orange Light ,10. The Ride Of The Valkyries - Richard Wagner ,11. Napalm In The Morning (dialogue) ,12. Pre-Tiger ,13. Dossier #II ,14. Susie Q ,15. Dossier #III ,16. 75 Klicks (dialogue) ,17. The Nung River , (10.06.2011)

2003: Apokalypsu jsem viděl poprvé až v Redux verzi, ale hlavní přidané scény jsem poznal - nejsou sice nezajímavé, ale docela běh filmu zdržují, aniž by děj nějak zvlášť obohatily. A přidat k už i tak dlouhému filmu dalších 53 minut je opravdu moc. Myslím, že by se režisérům tohle "přepisování historie" mělo zakázat. Původní verzi bych pět hvězdiček dal. 2020: Final Cut má tři hodiny, což je podle mne pořád ještě moc. Celá pasáž z francouzské plantáže tam být nemusela. A ten Brando mě už tentokrát vážně moc nebere. (03.10.2020)

Film o čekání na Marlona Branda (tak dlouhém, až jsem měla pocit, že čekám na Godota), jenž se v čase 2:39:16 (!!!) zjeví jako hora sádla v šeru své kobky, pak něco zamumlá do tmy a za chvíli ho Sheen za zvuků doorsovského The End zmasakruje. A pak může nastat opravdové The End. 202 režisérských minut v pr**** a já přemýšlím, co na tom sakra všichni tak vidíte.. (29.05.2007)