Divotvorný hrnec

Mezi 3 a 4*. Bylo to pohádkové a snové. Hltala jsem scénky v lese, kde byly neuvěřitelné roztomilé a útulné kulisy. Irský skřítek hledající svůj ukradený kotlík zlata byl nejlepší postavou filmu. Jinak děj dost pokulhával. Sice taneční čísla byla pěkná, ani Fred Astaire mi tady jako už stařík nevadil (to v mladších letech to bylo horší). Ale bylo tady na mě až moc moralizování - černoch/běloch. Nechápu tu stopáž, některé pasáže tam vyloženě dělaly páté kolo u vozu. Nejlepší song filmu - Look to the rainbow. (09.04.2015)

Písničky z tohoto filmu jsou mé dětství, u nás doma se často notovaly: "Tam, tam, tam za tou duhou" nebo: "Jakpak je dnes u nás doma?" Paradoxně jsem však film viděl až teď, když vyšel na DVD. Krásné a legendární písničky, několik skvělý tanečních čísel, pohádková atmosféra. Nepatří to k stoprocentním filmům, ani k filmům, které si zamiluje každý, mě se však líbí. Velmi. ■ P.S. Manželka si všimla, že v jedné z úvodních tanečních scén má Petula Clark velmi pěkné punčocháče. Sám bych si nevšiml, ale souhlasím :). (12.04.2009)

Tento film byl natočen a uvaděn na dnes již bohužel zaniklý 70mm formát. Říkalo se tomu tehdá velká podívana. Film se dal hrát pouze v několika vybraných kinech, kde tato technika byla. Teprve o mnoho let později byl film překopírován na normální 35mm formát.Pozdější uvedení v televizi, zejména tehdá ještě na malých obrazovkách těmto filmům ještě i se špatným zvukem značně ublížilo. Celkový umělecký dojem to značně snížilo. Dnes díky moderní digitální technice, širokoúhlé velké obrazovce a 6. kanálovému zvuku se da vzdáleně umělecký dojem přiblížit zaniklému 70mm formátu. (11.03.2008)

Mladý Francis Coppolis, vždy hravý Fred Astaire a muži i nemuži obletovaná Petula Clark a jejich Divotvorný hrnec. Muzikál, který je i přes svou veskrze pohádkovou atmosféru jedním z nejkrásnějších kousků tohoto žánru. Nestárnoucí písničky, skvělé herectví, milá a lehce naivní atmosféra doprovázená nádherným prostředím a všudypřítomnou dobrou náladou, která z filmu vyzařuje na kilometry. Jediným malým zádrhelem je tak lehce přehnaná stopáž, která mi ale u Coppoly nevadí snad nikdy, velmi milé překvapení. (28.11.2013)

Kdo by si pomyslel, že velký Francis Ford Coppola sklízel první šťavnaté plody své práce právě za muzikál. Divotvorný hrnec má příjemný pohádkový feeling a zároveň se nebojí čapnout pod krkem (vtipnou formou) citlivé téma rasismu charakteristické pro americký jih. Většinou neotřelé a roztomile zahrané písničky jsou prokládány svižnými tanečními kreacemi a sem tam i povedeným vtípkem. Snímek díky své délce sice místy zařadí filmařský neutrál, Coppola má naštěstí všechno ostatní pevně v rukou. 65% (09.02.2012)