Boj o oheň

Poprvé jsem viděl tento film jako turista na desetidenním zájezdu po Francii s cestovní kanceláří Čedok, celá naše výprava, po celou pobytu majíc vyvalené oči, plné dojmů, jako by spatřila jiný svět, dostala na celý den volno. Při toulkách po městě Clermont–Ferrand, který je postaven na sopečných pahorcích v ji těsné blízkost leží městečko Volvic s vynikajícím pramenem kvalitní vody. Tady sem zahlédl zvláštní netradiční upoutávku o tomto filmu, neandrtálce jak pije z pramene minerální vodu z Volvicu. Nejdřív jsem si myslel, že koukám na nějakou scénu potulného divadla, potom mi to nějak došlo, že se jedná o reklamu na nový film ˇ“Boj o oheň“ tehdy jsem vůbec Francouzského filmového režiséra Jacques Annaud vůbec neznal. Předpokládal jsem, že návštěva tohoto filmu, je ztrátu vzácného času na západě. Rozhodl jsem pro film a nelitoval. Po zhlednutí jsem byl tak vyveden z míry, že jsem v hlavě měl jenom film. Pro mě osobně tehdy, asi největší filmový zážitek. Zcela jiný film než jsem dosud viděl, od první okamžiku mě to chytlo, perfektní akustika sálu, excelentní obrazově i atmosféricky fascinující zážitek. Výrazná hudba, překrásná kamera a nádherné exteriéry. Ještě maličkost o cestování na západ v Československém socialismu. Kvůli složitým byrokratickým systémům jsme za doby totality mohli cestovat maximálně do nějakého socialistického státu. Dostat se na Západ bylo takřka nemožné, maximálně šlo použít oficiální cestovní kancelář (Čedok a CKM) nebylo to taky lehké, nebo takřka nulová možnost vycestovat individuálně na devizový příslib. Ale to bylo hodně složité! Pokud si chtěl dostat devizový příslib, tak jsi musel vyplnit žádost ve státní bance. Se žádostí musel souhlasit zaměstnavatel, dále zvláštní odděleni, asi STB, dále vojenská správa a policie. Žádost se dávala do konce ledna či února, do března banka rozhodla, komu příslib udělí. Poslední slovo měla policie. Tam se muselo žádat zase pro změnu o výjezdní doložku. Abych ji dostal, potřeboval sem znovu souhlas od zaměstnavatele a vojáku. No, nebylo to prostě snadné. (08.09.2007)

Film, kterej urcite stoji za zkouknuti, protoze takhle ciste pravekej film me zadnej jinej nenapada. Ale i pres to a pres fakt, ze ma film docela vysoky hodnoceni, to zas takova parada neni, ale mozna jsem jen cekal moc. Nevadilo by, ze pribeh je super jednoduchej, ostatne to k tomu patri a ani mi nijak nevadilo, ze se tu nemluvi, ale jen vydavaj ruzny zvuky, i kdyz jeden kmen "mluvil" docela solidne. Horsi je to ale s tim, ze je film misty dost stereotypni a sem tam se dostavuje lehka nuda, protoze se kolikrat nic moc nedeje. Taky jsem kolikrat nevedel, na jakyho pracloveka zrovna koukam nebo co se zrovna resi. Nicmene vizualni stranka filmu je paradni, vsichni skutecne vypadaj jak pralidi, paradni prostredi a sem tam nejaky praveky a paradne udelany zvire. O to vic bijou do oci misty aspon podle me nesmysly (vsichni zarostly a najednou perfektne oholena prazenska atd.) a taky mi prislo, ze Annaud narval do jednoho mista nejak moc prelomovejch zalezitosti, jako zjisteni, jak vyrobit ohen, vyroba nadob a podobne. No a pak tu je par komickejch momentu, nevim, jesli umyslne nebo fakt na odlehceni, ale obcas jsem se i zasmal, treba kdyz je particka uveznena na strome a sezere vsechno listi, nebo kdyz se mejou v rece, pribehne nejakej prasak a vomrda jim prdele. Celkove lepsi 3*. (07.10.2008)

Do jaké míry je lidské chování determinováno biologicky a do jaké míry kulturně? To je zásadní otázka. Je lidská agresivita „přirozenou“ součástí našeho charakteru, a pokud ano, jaké jsou její kořeny a jak ji máme vnímat v současném světě? Je společnost přirozeně hierarchická, anebo máme v genech rovnostářství a společenská nerovnost je pouhým kulturním rysem? Je rozlišování mužských a ženských rolí ve společnosti, ba i samo dělení lidí na dvě pohlaví, kulturním archetypem, jak tvrdí feministky, anebo biologickou konstantou, se kterou mnoho nenaděláme? Je člověku přirozená monogamie nebo polygamie? A co třeba kanibalismus? --- Annaudův ambiciózní film zobrazující příběh hominidů z časů před desítkami až stovkami tisíc let se ke všem těmto otázkám vyjadřuje. Nabízí správné odpovědi? To sotva. O těchto otázkách se přou i odborníci a výzkumy v oblasti antropologie, biologie, genetiky, medicíny a dalších oborů nabízejí stále nové a nové poznatky. Hodnota Annaudova filmu - tak jako hodnota všeho poznání - nespočívá v odpovědích, ale v kladení dobrých a důležitých otázek. A to v tomto případě navíc ve formě srozumitelné, a současně pronikavé a naléhavé. Vřele doporučuji všem myslícím divákům. (03.05.2011)

Z toho, co znám, je to nejlepší Annaudův film. Obraz je pochopitelně úžasný. Snad protože se tu nemluví, nedá si příběhu nic vytnout (narozdíl od Jména růže, či Sedmi let v Tibetu). Tohle je odvažný experiment od režiséra, který přes své ambice točí většinou jen průměrné film. Myslím, že zde ukázal v čem je jeho síla a bylo by vhodné, aby se z toho nejlépe sám poučil. (24.03.2004)

Tí pravekí ľudia, hlavne jeden z nich, vyzerali ako Will Ferrell a mali biele zuby. Za to vlky či psy sa za 10 000 rokov nezmenili. Kde urobil ten Darwin chybu? Vo filme chýbajú dialógy, to je jasné, ale aj akcia. Ako pozerať sa na z pohľadu dnešného človeka zaostalých ľudí čo skáču jak opice, fúkajú do pahreby, nejak divne koktajú, to nie je žiadna sranda. Za herecké výkony si to uznanie ale zaslúži. (27.01.2019)