Recenze (8)
Různé hudební variace Ernsta Meyera vždy připadají na jeden či více animovaných tvarů, které pod kolísající intenzitou nástrojů všemožně vibrují (klavír rozkmitává prosté hvězdy, kytara si pohrává s geometričností horizontální linky, basa naopak krabatí tlusté vertikální linie). Závěrečný výkřik Oi s charakteristicky zdviženým palcem odkazuje na populární tanec Lambert Walk. ()
[Ars Poetica 2014] Grafické znázornenie hudby. Nič viac, nič menej. 80% ()
Tak toto ide presne proti francúzskej avantgarde, kde sme prostredníctvom obrazov mali zvuk a jeho rytmus cítiť, tu máme k obrázkom aj ich "vysvetlenie". Nie je to lepšie ani horšie, len je to iný prístup k látke a hlavne, že je to stále avantgarda! ()
I v malém je to super, ale promítat to někde na zeď i s hudbou, to by byla teprve paráda :). ()
Ako je vidno, ja som si pošmákla. Najlepšie je, že vypnúť zvuk, pôsobivosť nevyprcháva. Ktroý vôl by zvuk vypínal, že, ja tým chcem len povedať, ako fantasticky Len Lye swinguje. Oi! ()
Takéto niečo zväčša nie je ten štýl filmového umenia, ktorý ma dokáže zaujať. Ale občas aj motyka vystrelí. v tomto prípade sa tak stalo a to najmä vďaka hudbe skvele harmonizujúcej s vizuálnou stránkou. Tri a pol minúty bola však hranica, ktorá keby bola prekročená, asi by môj záujem začínal upadať....***/**** ()
Vibrující animované tvary, vodorovní i svislé čáry, doprovázené hudbou k tanci lambeth walk. ()
Další barevný experiment Lena Lye, ale tentokrát s umírněnější hudbou a jako vždy rozumnou délkou. ()