Režie:
Sven Unterwaldt Jr.Kamera:
Jo HeimHudba:
Joja WendtHrají:
Otto Waalkes, Heinz Hoenig, Boris Aljinovic, Markus Majowski, Cosma Shiva Hagen, Martin Schneider, Atze Schröder, Harald Schmidt, Helge Schneider (více)Obsahy(1)
Za sedmero horami, hluboko v začarovaném lese, žije 7 trpaslíků. Tentokrát ale nejde o malé mužíčky se špičatými čapkami, nýbrž o dospělé muže, kteří se důsledně straní všech žen. Když však do jejich životů vstoupí Sněhurka, která je na útěku před ďábelskou Královnou, jsou ztraceni. Královna u nich Sněhurku najde a unese. Trpaslíci se musí vydat na záchrannou misi dříve, než bude pozdě. Sedm trpaslíků, v komedii plné nečekaných zvratů a velmi lechtivého humoru, jak jste je ještě nikdy neviděli. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (106)
Nad německým zábavním průmyslem jsem už dávno zlomil hakenkreuz. Vždyť co si můžu myslet o kinematografii, která se ve světě blýskla pouze na výsost zábavným a veselým snímkem Im Rollstuhl durchgefickt, ze kterého jsem se alespoň dozvěděl, že holky to chtěj taky a do všech otvorů. Když už to vypadalo, že odolám i pohádkové veselohře, nakonec mě udolalo argumenty vyznání uživatele Damiela, který ji v komentáři charakterizoval jako „primitivní zábavu pro lidi, kteří si vystačí opravdu s málem“. Velmi mě pak zaskočilo, že asi nejsem tolik nenáročný divák, jak pořád tvrdí Troškova andělská tvář. Což o to, s těmi kulisami si pan architekt vyhrál a jednoznačně by si zasloužil pornooskara za výpravu, i Sněhule se vydařila a kdejaký trpajzlík by si z ní mohl uhnat tenisový loket, jen ten způsob humoru se mi zdál být poněkud debilní. Ale pro malé árijce, kterým knírek sotva začal pučet, to asi sranda je. ()
Bonus: komentář plus obrázky Mě při hlášce Bílého Helgeho „ Tak hoďte do ohně Sněhurku!“ zaskočil kešu oříšek do dýchací trubice, lehce jsem zfialověl a kus filmu prochrčel... Ale nejen kvůli dobrým gagům mám tuhle sice blbounkou, ale místy docela vtipnou komedii, zařazenu v šuplíku Mít po ruce. Je to hlavně za HOLKY SE NEBIJOU ! Totiž, já byl mámou vychovaný jako rytíř (na bílém koni, jak jinak)... A za jednu etudu s prknem (na téma konkrétní problémy trpaslíků se ženami, které je dostaly do vyhnanství v chaloupce), bych rád udělil Zlatou desku - za geniální scénku s mravním přesahem. Šilhoun: „K čemu by mi byla kouzelná lampa? Můj problém je, že NEDOKÁŽU UHODIT ŽENSKOU, prostě to nedokážu!“ A tak ho celý jeho život ženské ponižovaly a tloukly, a on se tomu nemohl bránit. To, jak ho Sněhurka vyléčila, to mě upřímně dojalo. Tak dlouho Šilhouna schválně mlátila deskou do hlavy a posmívala se mu „Prohrál..! Prohráál... ! Prohrááál... !“ až ... BUM !!! Koupila pumelici a šla pod stůl... Hned bych jí dal pusu, kočce jedné černovlasé, dojemně obětavé :-) A Šilhoun výskal radostí „Kluci, já jsem praštil ženskou! To je úžasný! Dokázal jsem to !“ A já zase jednou dojetím brečel jako vůl... nad obětavostí Sněhurky, nad Šilhounem, i nad sebou... Ale teď už musím končit, jsem pozvaný k přátelům na večírek, budeme hrát zajímavé deskové hry. Na slepou bábu, Trpaslíku nezlob se!, ale nejvíc se těším na mnohem složitější hru: na Dvojitou hlavu... ()
Nenáročné, ztřeštěné blbnutí na téma Sněhurky, které si bez sebemenší úcty utahuje nejen z klasické pohádky, ale také Pána prstenů a dalších děl a dílek, od Čelistí po televizní seriály. Humor kolísá od trapného pitvoření po geniální momenty („Máme problém.“ – „No jo, tak hoďte prsten do ohně.“ – Ale my nemáme prsten. Máme Sněhurku.“ – „Tak hoďte do ohně Sněhurku.“) a přestože to zdaleka není tak dobré jako třeba Manitouova bota, ten kdo se dokáže uvolnit a s přimhouřeným okem přejít hluchá místa, kde humor zkrátka nefunguje, možná si užije pár osvěžujících chvil dětinské radosti. ()
No, ten snímek byl totální neumělecký počin, ale... vůbec o nic se nesnažil, to co chtěl zesměšnit zesměšnil dokonale, herci sice hráli totálně mizerně, avšak hráli taková paka, že nebylo potřeba hrát skvěle. Každý zápor v tomhle filmu je okamžitě přebit tupým humorem, jenž mi zde tak pěkně seděl, že jsem tuhle "blbost" shlédl s neustálým úsměvem, někdy jsme se dokonce smíchy dusil. Ke konci, negativy nabitý film, který se o nic nesnažil, roztomile tupý a vážně vtipný. Skoukněte to, u tehle nenáročné zábavy se vážně zasmějete. (+ koukněte se na to v originálním dabingu s titulky, ta němčinaje je úžasná ) ()
Viděla jsem to dokonce v jednom týdnu dvakrát. Poprvé jsem jen nevěřícně zírala a po půl hodině se smála na celý kolo, že mi to nevadilo vidět shodou okolností znovu. Ani se mi nechtělo věřit, že tohle stvořili Němci. Je to neuvěřitelně stupidní a zároveň neuvěřitelně jetý. Ideální k vyčištění stávajícího obsahu mozku:-) :-) ()
Reklama