Stalingradská bitva I

Stalingradská bitva je film, který mi svou koncepcí připomínal spíše něco na pomezí mezi hraným filmem a dokumentem. Plány vojenských akcí a bitev jsou provázeny mluveným komentářem a záběry bojujících vojáků a politických jednání vypadají jako by plnily pouze ilustrativní funkci. Postavy ve filmu sice vykazují známky života, ale zároveň nemají žádnou hloubku a pokud vůbec projeví emoce, tak výsledný dojem vyznívá jako loutkové divadlo, jakoby hercům někdo cizí vkládal slova do pst a tahal za provázky, kterými je ovládá. Rudoarmějci jsou lidé bez bázně a hany a nekonají se tedy žádné čistky zbabělců z vlastních řad, protože podle tohoto snímku neexistují. Oproti stejně starému Pádu Berlína zde chybí dějová linie zaměřená na vztah obyčejných lidí a není se na co jiného soustředit než na suchopárná data, v 2. díle filmu okořeněná alespoň Hitlerem zamotaným do pásky z telegrafu a Stalinem, jež komentuje notýsek jednoho ze členů svého štábu. JInak se zde jen kumulují fakta ovlivněná propagandou vrcholící v druhém díle vítězstvím bitvy. (08.02.2008)

Obrovská sovětská propaganda, kde je Pepík Stalin prezentován, jako nejgeniálnější a nejvšestranější člověk všech dob a na druhé straně Dolfík Hitler, jako imuplzivní šulínek. Film je příšerně stereotypní, Pepík neustále reaguje na nastávající problémy při obraně Stalingradu, přičemž si zachovává naprosto klidnou tvář. Takový dřívější Chuck Norris východu. Tak nějak to člověku připadá, že z historických událostí byly ukázány pouze ty, na které jsou sověti hrdí. Kupříkladu mě velmi zarazil úžasný vztah Pepíka Stalina se všemi jeho generály. Ve filmu zní solidní hudba a válečné záběry jsou rovněž docela koukatelné. Naustále všude něco vybuchuje a já se tedy moc těším na pokračování, na které vlítnu okamžitě po odeslání komentáře a hodnocení. Vzledem k tomu, že určitě scénky ve filmu působí poměrně vtipně, tak ze sebe vymáčknu 2*. (29.07.2013)

Ano, samozřejmě že se jedná o totální komunistickou propagandu, ale celkem mi to celé připadalo dost epické a efektivní. Ve své době musel film sklidit opravdový úspěch. Hudební motiv se mi rovněž velmi líbil a navíc pár velmi silných, ačkoliv dost nadnesených momentů jako je např. dobití Pavlovova domu, bombardování a boje v troskách Stalingradu, atd.... Na mě film celkem zapůsobil i přes neskutečně silnou propagandistickou bariéru, ale není se moc čemu divit, když nebylo ani 5 let po válce. (15.04.2013)

Ak by niekto mohol tvrdit ze vie co je to agitka tazkeho kalibru tak to budu isto ti skor narodeni ktori boli podobnymi agitkami krmeni za cias komunisktickych v skole velmi casto. A tato agitka je este o to tazsieho kalibru ze bola tocena priamo v casoch ked sovieti prezivali tie najtvrdsie casy kultu osobnosti sudruha Stalina ktory je aj v tomto filme zobrazeny ako otec naroda, najvacsi myslitel, najvacsi strateg, a snat ten najpokojnejsi a najrozvaznejsi kludas na celej planete. Nech uz sa bojove operacie ci rekonstrukcia Stalingradskych bitiek (mimochodom bol som v tom meste a presiel nie par muzeami a pamiatkami po tejto strasnej bitke kde sa bojovalo doslova o kazdy jeden dom) drzia historickych udalosti akokolvek verne ci neverne, uz spominane tazko agitacne zobrazenie postavy Stalina ako otca vlasti a najgenialnejsieho cloveka vsetkych cias robia z tohto filmu po poznani skutocnych vlastnosti "geniealneho otca naroda" nablblu frasku... (19.10.2008)

Propagantistickejšie dielo by snáď nenatočil ani samotný majster propagandy Goebbels. Komunisti sa v tom ale vždy vyžívali. S históriou to má veľmi málo spoločné. Hraný Stalin, dobrák od kosti, tam začal pripomínať deduška Večerníčka. Jediným ospravedlnením je fakt, že v dobe natočenia filmu ešte tento "Oceľový muž" stále žil... (05.08.2015)