Stalingradská bitva I

První část dvoudílného snímku, který vyznívá jako velké vlastenecké připomenutí jedné historické obranné bitvy v Sovětském svazu za 2. světové války. Vznikl čtyři roky po válce, takže se jedná zcela o první zfilmování této události. V tuto dobu pro filmaře nebyl problém využít i přímo autentické válečné záběry. Jinak bylo použito snad vše, co se na svou dobu použít dalo. Modely, zadní projekce, mnohatisícový kompars. Realita tak byla vytvořena dokonale. Snímek však má spíše dokumentární styl vyprávění, takže o nějakém ději nemůže být ani řeč. Hitler táhne dobít Stalingrad a Stalin se mu v tom snaží zabránit. A tak lze spatřit jen bezduché tlachání a plánování Stalina s veliteli a téže počínání Hitlera, který tu tolik místa zase nemá. A to je propojené válečnými scénami, které jsou svým ztvárněním velice realisticky dokonalé. Jako hraný dokument funguje dobře, jen kdyby to nebylo natočeno jako propagandistické dílo. Mnoho věcí a událostí bylo s politických důvodů úmyslně zamlčeno. Neznamená to však, že by se jednalo o špatná film. Ba naopak. Jen si občas divák u toho zívne. (17.11.2013)

Film, ktery de facto pojednava o strategickem mysleni Stalina ( a to hodne prehnane ). Prave jeho rozpravy nad mapami s Vasiljevskym a rozprava nad vinem s jakymsi kamaradem film dost degraduje. I tak dam slabe 4 hvezdicky, nebot si myslim, ze film je zdarilejsi nez Pad Berlina ze stejne doby. A skvele, az dokumentaristicke vyobrazeni valky okolo Stalingradu nebo nalet na mesto. Jiz jako malemu klukovi se mi take vzdy na sovetskych valecnych filmech libily graficke sipky na mapach, ktere postupuji ci ustupuji se zatisim valky... (11.07.2008)

Stalingradská bitva je film, který mi svou koncepcí připomínal spíše něco na pomezí mezi hraným filmem a dokumentem. Plány vojenských akcí a bitev jsou provázeny mluveným komentářem a záběry bojujících vojáků a politických jednání vypadají jako by plnily pouze ilustrativní funkci. Postavy ve filmu sice vykazují známky života, ale zároveň nemají žádnou hloubku a pokud vůbec projeví emoce, tak výsledný dojem vyznívá jako loutkové divadlo, jakoby hercům někdo cizí vkládal slova do pst a tahal za provázky, kterými je ovládá. Rudoarmějci jsou lidé bez bázně a hany a nekonají se tedy žádné čistky zbabělců z vlastních řad, protože podle tohoto snímku neexistují. Oproti stejně starému Pádu Berlína zde chybí dějová linie zaměřená na vztah obyčejných lidí a není se na co jiného soustředit než na suchopárná data, v 2. díle filmu okořeněná alespoň Hitlerem zamotaným do pásky z telegrafu a Stalinem, jež komentuje notýsek jednoho ze členů svého štábu. JInak se zde jen kumulují fakta ovlivněná propagandou vrcholící v druhém díle vítězstvím bitvy. (08.02.2008)

Ano, samozřejmě že se jedná o totální komunistickou propagandu, ale celkem mi to celé připadalo dost epické a efektivní. Ve své době musel film sklidit opravdový úspěch. Hudební motiv se mi rovněž velmi líbil a navíc pár velmi silných, ačkoliv dost nadnesených momentů jako je např. dobití Pavlovova domu, bombardování a boje v troskách Stalingradu, atd.... Na mě film celkem zapůsobil i přes neskutečně silnou propagandistickou bariéru, ale není se moc čemu divit, když nebylo ani 5 let po válce. (15.04.2013)

Propagantistickejšie dielo by snáď nenatočil ani samotný majster propagandy Goebbels. Komunisti sa v tom ale vždy vyžívali. S históriou to má veľmi málo spoločné. Hraný Stalin, dobrák od kosti, tam začal pripomínať deduška Večerníčka. Jediným ospravedlnením je fakt, že v dobe natočenia filmu ešte tento "Oceľový muž" stále žil... (05.08.2015)