Scanners

V Scanners se Cronenberg věnuje tomu, co ho vzrušovalo už od jeho debutu: vědeckému výzkumu zbavenému etických bariér, který může být nebezpečný celému světu, a technologiím, které mají "vylepšovat" psychické a fyzické vlastnosti člověka. Režisér je opět originální, provokativní a předvádí se v poloze, v jaké ho jeho fanoušci měli vždycky nejraději, tedy jako "úchyla", který má výjimečný talent pro budování zvláštní atmosféry a nebojí se překračovat hranice běžně viděného. Snímek pojednává o telepatech, kteří jsou výsledkem vedlejšího účinku léku. Cronenberg ve filmu pohlíží na telepatii jako na přímé propojení nervových systémů a zároveň jako tok energie, která je schopna být dokonce kompaktibilní s datovým tokem počítače. Scanners jsou v jeho podání nejen schopni ovlivňovat chování napadených lidí, ale jsou dokonce schopni je fyzicky ničit a po vzoru cyber punku se napojovat na počítačové systémy, aniž by k tomu potřebovali nějakou přípojku. Scanners měli kdysi takový ohlas, že si vyžádali natočení (zřetelně slabšího) pokračování, a v rámci Cronenbergovy tvorby patří k tomu známějšímu. Osobně mi v paměti nejvíc utkvěla přítomnost výrazného představitele záporáků Michaela Ironsida v roli scannera padoucha Darryla Revoka. Celkový dojem: 70 %. (05.06.2017)

Scanners představují jakýsi zlom ve filmografii kanadského režiséra a jeho tvorbu tak můžeme (ale nemusíme) dělit na filmy před a po tomto filmu. Samozřejmě těch zlomových okamžiků by se dalo nalézt více, protože filmový vývoj Davida Cronenberga je obdivuhodný. Scanners v sobě skrývají znaky filmů starších, tj. silný pocit odcizení z důvodu odlišnosti ať už fyzické nebo psychické (jako v tomto případě), ale není to podáno tak šokující formou a film je neobvykle umírněný. Na kvalitě mu to však neubírá, spíše naopak. Jeho zdánlivá mírnost dává skvěle vyniknout grandióznímu konci, který jsem sledoval s pusou dokořán. Vynikající efekty a masky jsou již jakýmsi nepsaným pravidlem Davidových filmů a ani tady tomu není jinak. Navíc perfektně zahraný záporák Michaela Ironsidea je pomyslnou třešničkou na dortu. (25.01.2008)

Malo to svoju atmosféru a výbornú hudbu a po filme sa budete obávať kúpiť si skener. Našťastie je už skoro v každom mobile. Na rok výroby vcelku vkusné dielo s legendárnou vybuchnutou hlavou. Toto sci-fi prináša ten smrádok starého dobrého VHS a klímu pamätných osemdesiatych rokov, z ktorej sála realizmus, ale aj fantázia. Príbeh síce nie je skvelý, ale tie staré efekty mali niečo do seba. (06.05.2023)

Ačkoli Cronenbergova poetika metamorfózy lidského těla není tak zničující a osobitá, jako u pozdějšího a povedenějšího Videodromu, stojí Scanners za pozornost. Především jde o dobré vstupní dílo pro diváky nepolíbené režisérovou filmografií. Vize fikčního světa je nezvykle ustálená a centrální vypravěčská linie je skvěle rytmická a přehledná, nehledě na to, že není narušená žádnými fantaskními halucinacemi. Ohromně pomáhá hudba Howarda Shorea, díky níž je závěrečný "souboj v upřeném zírání" hodně napínavou záležitostí. (15.08.2014)

Ak by som videl v správnom veku a hlavne v správnej dobe, tak by som dal určite 4*. Z dnešného pohľadu treba uznať, že film má stále čo ponúknuť, ale nie je toho zasa až tak veľa. Scanners sú spojení predovšetkým s vybuchujúcimi hlavami. No, vybuchne tu jedna hlava, a tým celý ohňostroj končí. Inak ide skôr o tuctovú detektívku do ktorej niekto hodil telepatov, ktorí však svoje schopnosti (samozrejme z dôvodu technických limitov a hlavne skrz rozpočet) využívajú veľmi neakčne/minimálne. Veľkým plusom je Michael Ironside, ktorý disponuje veľmi výrazným potenciálom negatívneho charizmatu. (15.12.2020)