Šťastné a Veselé

Rozhodně to ušlo. A je fakt, že scéna, kdy německý tenor vystupuje ze zákopu se stromečkem v ruce a zpívá s doprovodem dud má hodně do sebe. Dále bych na si na obhajobu filmu dovolil parafrázovat pana Vinkláře z jiného příběhu z první světové Dialog s doprovodem děl: že si normální lidé pokecají a vymění fotky někomu přijde nenormální, zatímco pokud po sobě tito lidé střílejí je všechno v pořádku. Na druhou stranu se nemůžu zbavit dojmu, že hlavní síla spočívá v události samotné, ne v (tomto) jejím natočení. Abych nebyl špatně pochopen - rozhodně nemyslím více sentimentu a patetických scén, toho jsem se přes velké obavy nedočkal. Ale přesto, že má film zobrazovat lidskost, je tak nějak málo o lidech. Trochu nerozvedené postavy, ke kterým si moc nevytvoříme vztah. Že jsou ale ty vánoce a že to je trochu jiný vánoční příběh vyčnívající z televizní šedi, jsem tentokrát hodně mírný a uštědřuji 4*. (23.12.2008)

"Všichni přišli k tomu oltáři jako k ohni, který je zahřeje. Možná chtěli zapomenout na válku." - "Možná. Ale válka si vzpomene." Píše se rok 1914. Znepřátelení vojáci proti sobě stojí v zákopech, avšak kouzlo Vánoc na všechny zapůsobí a pro jednou zbraně utichnou.. Téma výborné, zpracování mohlo být mnohem, mnohem lepší! Největší zádrhel vidím v postavách. Příběh se soustředil na ty nezajímavé a zbytečné (úchylný nekrofil Robertson nebo falešní zpěváci v čele s Kruger), když by víc prostoru mohly dostat ty sympatické a charismatické, které do děje něco přinesly (poručík na německé a francouzské straně). Důsledkem je to, že všichni vyzní úplně jalově. Při scénách se zmíněnými přebytečnými postavami jsem se vyloženě nudila, což je škoda, protože námět je dojemný. Válka je zkrátka absurdní, ti nahoře mají spor a tak obyčejní pěšáci musí vraždit někoho, s kým by se za jiných okolností mohli přátelit - zatímco velcí pánové zahřívají žídle..(Mimochodem snad i ta reklama na stejné téma ve mě vyvolala víc emocí.) (04.12.2014)

„Strávíme silvestr s Němci, budeme zpívat písničky, které nás naučili Skoti a budeme pít na zdraví všech těch sviní, které si sedí doma v teple a posílají nás sem chcípnout.“ „Dnes musím bojovat ve válce, kde fotbal předčí pušku. Válce, ve které si lidé vyměňují adresy s nepřítelem, aby se mohli setkat, až bude po všem. A ještě ta kočka, kterou jsme našli s papírkem od Němců: „Hodně štěstí, kamarádi!“ Bylo mi přikázáno zatknout tu kočku pro vlastizradu. Dokud nebudou vědět, co s ní...“ Tyhle dvě citace asi nejlépe odhalí celé pozadí filmu na základě skutečné události. Během jedné vánoční noci během první světové války se vojáci dvou znepřátelených stran (Francouzi, Skotové a Němci) svévolně rozhodnout na vánoční čas uzavřít příměří, vystoupí ze svých zákopů, potřesou si rukama, zazpívají si vánoční písně, ukážou si fotky manželek, bouchnou několik šampaňských a společně odslouží půlnoční mši. Druhý den pochovají své mrtvé a zahrajou si fotbálek a karty. Na závěr si navzájem zachrání životy před bombardováním vlastních stran. Ve skutečnosti se to zcela určitě neodehrálo tak jako ve filmu, ale základ je jasný a je hodně silným odkazem celého filmu, který se jím vine jako nepřetrhnutelná červená nit – ve válkách zpravidla nikdy neumírají ti, kdo je vyvolávají a burcují pro ně, ale obyčejní lidé, které s nepřáteli na opačné straně zákopu mnohdy více spojuje než rozděluje. I proto bych první citát, který jsem použil, neváhal označit za výborný a nejtrefnější epitaf válečnému a národnostnímu pokrytectví. A taky, film parádně ukazuje, jak je církev ve svém učení pokrytecká, když se přimyká k národním zájmům a taky , jak je biblické citáty jednoduché využít pro cokoliv, zde pro štvavé řeči proti nepříteli. Film (nebo spíše podtext toho, co se v něm zrovna děje) často nechtěne vyznívá až komediálně či humorně – např. ve scéně, kdy si skotský kněz prohlíží německý vojenský opasek, na němž je napsáno „Gott mit uns“ (tedy Bůh s námi), nebo když se vojáci baví o tom, kolik smí vystřelit za jeden den nábojů. Film možná působí dost idealisticky a „utopicky“, přesto je ale dost silný a výborný. Závěrečná půlhodinka filmu je tak emotivní, že ve mně vyburcovala vztek až na samou mez únosnosti. Doufám a pevně věřím, že nikdy nebudu muset prožít to, co vojáci v tomto filmu, po těch dvou dnech by mi totiž zbylo jen jediné – prohnat si hlavou kulku (a vzít pár těch pokryteckých sviní s sebou)! (28.06.2009)

Z válečných filmů jsem vždycky mnohem více preferoval ty, které se zaměřují na lidské osudy na pozadí války, než často odosobněné filmy zasazené přímo do dění na válečné frontě. Tenhle se odehrával na frontě, ale vedle sugestivní atmosféry zasněžených exteriérů ho výrazně pozvedává poselství. Silné humanistické poselství, které pro ten jeden prodloužený okamžik míru člověka potěší i přesto, že film jasně ukazuje, jak se vše po uplynutí největšího svátečního dne v roce spočátku možná rozpačitěji, ale velmi jistě posouvá zpátky k bojům a přestože válečné běsnění s různými přestávkami pokračuje (a ne daleko) pořád, žel... Nakonec ano, i v rámci válečného žánru lze najít „vánoční“ film... silně lidský, ač bez happyendu, určitě s přítomností důležité, neutíchající naděje. K plnému hodnocení a ještě silnějšímu prožitku jsem však postrádal větší propracovanost a rozvinutí postav, které s výjimkou zpěvačky v podání Diane Kruger (a ke konci možná ještě jejího partnera) poněkud splývají v jeden celek a nemají tak moc šancí ani během sledování v divákovi zanechat větší stopu. // Film jsem viděl v originálu a ocenil jsem i autentickou mnohojazyčnost. [75%] (24.12.2022)

Štědrý večer roku 1914 . Píseň „Tichá noc“ zpívaná německým tenorem, kterou doprovodí, z nepřátelského zákopu, skotský dudák. A najednou se dá zapomenout na nenávist, nepřátelství, zimu . válku. Píseň, která pro vojáky tří armád znamenala nejen krátké příměří, kdy si připili francouzským šampaňským, vzájemně si ukázali fotografie svých žen, společně se pomodlili, pohřbili mrtvé. Ale byl to i začátek něčeho těžko pochopitelného.. „Válka, ve které si lidé vyměňují adresy s nepřítelem, aby se mohli setkat až bude po všem.“ Jenže kouzlo vánoc nepocítil každý a válka je teprve na samém začátku. Nevím co přesně jsem od filmu očekávala, ale rozhodně jsem byla víc než mile překvapená. (27.03.2006)