Země nikoho

Válka. Kdo ji začal? Ten, kdo je zrovna bezbranný a odmlouvání by mu mohlo zajistit kulku mezi oči. Proč ji začal? Ale vždyť on ji možná nezačal. A koho to zajímá!? Komedie absurdní jako všechny války vychází z velice zajímavé situace: tři muži uprostřed země nikoho, tři muži mezi dvěmi válčícími stranami. Jeden leží na mině „made in EU“, která jenom nehybně čeká a přitom může všechny zabít (jak příznačné). Druhý bojuje za Bosnu, třetí za Srbsko. Za co vlastně bojují? Vědí to? Ví to vůbec někdo? Chce to někdo vědět? Nebo je jenom těžké zůstat věčně neutrální? Zprvu zajímavé komorní drama tří mužů, ke konci odvážné obviňování všech nečinně přihlížejících. Je zajímavé sledovat zkreslování skutečnosti médií, kterým jde jenom o Příběh, nikoliv o realitu a její podstatu. Film je ovšem také jenom dalším médiem s velkými možnostmi manipulace... A koho to zajímá!? 80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, meave, Terminus, wipeout (21.11.2007)

Absurditě bosensko-srbského konfliktu odpovídá i celková nálada tohoto pozoruhodného snímku. Bylo by nemístné vyčítat mu jednoduchý děj a jednotvárné charaktery. Přesně na nich totiž nejlépe vykreslil Danis Tanovič nesmyslnost celé situace. Srbský voják vs. bosenský voják, nerozhodnost jednotek OSN, jenž spíše než nad bděním na udržování míru dohlíží na „udržování války“, investigativní novinářka, touží po reportáží za každou cenu Země nikoho není snímek, který má oslovit formou bombastického válečného opusu či hluboce filozofovat. Pokud vám jenom trochu něco říká „balkánský konflikt“, dokážete pochopit, že válka je vůl a přitom ani nemusíte být zarytým pacifistou. (05.11.2005)

S filmy s protiválečným poselstvím je problém - často upadají do plamenné plakátovosti, případně se ji snaží maskovat za "člověčí" osudy obyčejných lidí. Oslavovaný koprodukční film Bosňana Danise Tanoviće Země nikoho je v tomto ohledu kompromisní. Na jedné straně jsou intence ukázat absurditu (bratrovražedné) války dosti okaté (Bosňan Čiki i Srb Nino mají společnou kamarádku v Banja Luce), na straně druhé jsou vyvažovány černohumorným nádechem a narativní ujasněností a sevřeností. Ve chvíli, kdy ale dojde na jízlivé ukazování prstem na neschopnost přebyrokratizovaných sil UNPROFOR a prvoplánové zesměšňování kariéristických "breaking news" žurnalistů, film ztrácí na intenzitě. Tanovićův film je na jedné straně prvoplánově komický (Babylon jazyků v mezinárodních silách), jindy - a v těch momentech dosahuje vrcholu - jedovatě uštěpačný (rozmluvy mezi muži v zákopu). Pacifistické vyznění už jaksi tradičně oslovuje poroty (Cannes: cena za scénář) i diváky (divácká cena v San Sebastianu, Sao Paulu, Rotterdamu) festivalů - a tak ve stínu myšlenky zůstaly jak některé scenáristické berličky (náhle procitnuvší zraněný Cera "nutný" pro stěžejní zápletku), tak některá klišé (stereotyp akční reportérka versus hloupý peskovaný kameraman). Faktografické poznámky: Frenetickou novinářku ztělesnila předčasně (41 let) zesnulá Katrin Cartlidge, kterou známe například ze špinavě originálního Hotelu Splendide či filmu Z pekla. Zápletku osoby ležící (stojící) na mině použil i íránský film Na břehu, který roku 2004 soutěžil v Karlových Varech. (18.11.2005)

Zákop mezi frontami a v něm soukromá názorová válka o to, kdo začal tu opravdovou „Vy jste začali válku.- Ne, vy jste začali válku. Ne, vy! - Koho to teď zajímá? Všichni jsme ve stejný prdeli“. Přetahovaná o zbraně (každý chvilku, tahá pilku). Mina Made in E.U. na které leží živý člověk. Totální zbytečnost a neschopnost modrých přileb„- Proč jsme kurva tady? - Dobrá otázka.“ Bezradnost velení „nemůžu udělat nic, bez schválení valného shromáždění Spojených národů. A nemyslím, že valné shromáždění se shromáždí“. A tisk, který potřebuje jenom pravidelnou reportáž. Myslím si, že nejlépe vše vystihuje ironická poznámka bosenského vojáka .„Díky Bohu, že s vámi můžeme počítat.“ (01.10.2005)

Shlédnuto v době Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Takový malý, skoro až komorní příběh odehrávající se v zákopu. Dva nepřátelšstí vojáci uprostřed frontové linie Srbsko Bosenské války. Celý děj poukazuje na celkovou nesmyslnost a malichernost tohoto válečného konfliktu. Ovšem i v tak vyostřeném prostředí a celkem dramatickém ději, si tvůrci našli prostor na drobný vtip a rionii, které v nejednom případě vykouzlí minimálně úsměv na rtech. Na oba hrdiny i ostatní postavičky, s danou situací spojené je velice příjemná podívaná. (05.04.2015)