Den poté

Odstrašujúci film spred 40 rokov, vtedy si to tak predstavovali, oni boli bližšie Hirošime, než sme my im. Dnes by pri tej sile atómových bômb to vyzeralo asi trocha inak. A asi aj vtedy, mne to prišlo neautentické. Posolstvo fajn, ale efekty slabučké, navyše príbeh dlho v sebe nesie úplne iné linky, než vedenie k apokalypse. Hit pre ľudí tej doby, nadčasovosť sa však už stratila. (08.09.2023)

Stejně jako několik dalších hodnotích, tak i já tady budu trochu porovnávat s filmem Threads (Vlákna). Kdybych neviděl Threads, tak Den poté dostane ode mě určitě 5 hvězdiček. Jenže já jsem jako první viděl Threads a ty jsou prostě o dost lepší. Tady se celá druhá polovina filmu odehraje během několika málo dnů a sledujeme jenom osudy několika postav na poměrně malym území, zatimco Threads nám nabídnou dalších cca 14 let a dozvíme se, co by se tak zhruba odehrávalo v celý Británii. Navíc Threads jsou opravdu drsnější a tady je akorát na konci takovej dovětek ve smyslu, že v případě atomový války by to bylo ještě horší. Tak se akorát ptám, proč to teda nebylo horší i ve filmu. Tady je znát, že to asi nemělo až tak šokovat... Nicméně mezi katastrofickými filmy je Den poté rozhodně extra třída. (27.05.2007)

Je to víc jak 12 let, co jsem to viděl (pozdě vnoci, když to dávali na čt a nebylo mi ani deset), ale přesto si spoustu scén pamatuju dodneška. A to i tak nedůležitý scény, jako jak Steve pustí po schodech konzervy do sklepa, když se tam chce schovat a ukazuje, že je vyžírat nebude, že jídlo má. Prostě síla. Jen víc takových filmů, třeba pak to tlačítko ten někdo kvůli nim nestiskne, třeba se zamyslí. (o 15 dní později) Právě jsem to opět viděl po mnoha letech a zapůsobilo to na mě snad ještě víc. a nejen ten film, ale vůbec ta situace. Tohle by všem politikům typu George Bush měli pouštět před spaním každej den, aby viděli, co můžou udělat. A nejhorší je, že ten film neukazuje ani desetinu toho, jak by to skutečně vypadalo. Vlastně pochybuju, že by tuhle válku přežil někdo kromě i ve filmu zmiňovaných švábů. A kdyby, nikdo si neumí představit, jak by to vypadalo. Nejen z hlediska tělesnýho zdraví lidí, ale i z duševního. Nebo společenskýho zdraví. Pochybuju, že by se taková společnost vůbec někdy dala do dnešního pořádku, protože by tam bylo tolik samovládců a uzurpátorů, že by obnova nebyla v celkovém měřítku možná. Navíc, aby mohl existovat stát, musí tu být nějaká možnost vynucení dodržování právního řádu (neboli schopnost potrestat porušení) a to při polovině světa spálený na prach a druhý polovině nemocný z ozáření dost dobře nejde. Byl tam taky zajímavě zachycenej postoj americké vlády, mám na mysli prezidentův proslov o zachování stars'n'stripes. vyznělo to pěkně ironicky. Škoda jen, že na začátku měli příliš dobově podbarvenou propagandu, protože tu válku v tomhle filmu rozpoutalo Rusko. To mi vadilo, protože ve skutečnosti by to udělali všichni dohromady. A hodně mi to připomíná britský film Threads, kterej je ještě mnohem hrůznější, protože tam je ukázaný i jak to vypadalo 14 let po válce. Se všemi špatnými důsledky druhého jaderného úderu (tedy posledního úderu na zničení nepřátel, aby "nevyhráli"). Pokud jste byli zhrozeni z tohoto filmu, z tamtoho budete mít chuť jít okamžitě vykopat atomovej kryt a zastrčit hlavu a nevylízt jako Brendan Frazer padesát let. (01.12.2005)

Den poté byl jednou z největších událostí v americké televizi. Málokdy se na obrazovkách objeví tak nekompromisně intenzivní televizní film, který by vyděsil tolik diváků. Podíl na tom má ale částečně i to, jakým způsobem byl film tehdy v televizi prezentován. Již několik měsíců před vysíláním připravovala televize diváky na to, že uvidí něco zásadního. Film po scéně jaderného útoku neobsahoval žádné reklamy, po jeho vysílání ho doprovázely diskuze o tom, co diváci právě viděli, a vedle toho televize zřídila horké linky s připravenými poradci. Podstatně sugestivnější zážitek o jaderné hrozbě je nicméně o rok novější britský kvazidokumentární televizní film Threads. (16.07.2003)

Vlastně standardní katastrofický film, jehož zajímavostí je, že zkázu nepřináší tsunami, tornádo, sopka nebo zemětřesení, ale atomová válka. Takže tu máme klasicky několik schematických postav, které bolí sledovat, které hrají příšerní herci, kteří pronášejí ještě příšernější repliky. Na mutanty vůbec nedojde, takže ani fanoušci Falloutu nemusí do pozoru. 50 % (23.04.2011)