Román pro ženy

3,5 *, protože jsem se, když o tom filmu teď lehce přemýšlím, ani chvíli nenudila, Simona Stašová byla skvělá, zbytek průměrný, ale zábavný, na nic si nehraje, prostě se jen snaží pobavit a to se mu vcelku daří. Ano, kopíruje to spoustu schémat, je to plné klišé, příběh taky za moc nestojí a je neuvěřitelně předvídatelný, postavy jsou jako vystřihnuté z bestiáře romantických komedií, ale jednoduchá neurážející zábava taky občas není na škodu. (08.08.2006)

Nikterak úchvatně zkopírovaná schémata z amerických a britských romantických kousků, vizualizace západního střihu šéfovaná znovu zručným Filipem Renčem a... těžká snobárna devastovaná Vieweghovým scénářem. "Podlě mě je intelektuální snob a hulvát" - přesně tenhle výrok hlavní hrdinky na Viewegha pasuje (samo sebou až na ten přívlastek intelektuální), protože Viewegh si donekonečna ujíždí na tom, aby "dobrý muž" popíjel víno ve vaně a zakusoval olivy a jeho Laura byla vždy sexy oblečená, chodila do naleštěných klubů, a když se jí náhodou její partner zatoulá s jinou ženou, má mu odpustit (a znovu jej milovat) kvůli zájezdu za sedmdesát tisíc. Tak tomu říkám přímo esence povrchnosti, která je ostatně hmatatelná jak zmediálního obrazu vystupování obou autorů (playboy Renč a bezmála kýčař Viewegh), tak i třeba ze Saudkova plakátu, který přesně vystihuje hlavní hrdinku. Nemusím být oduševnělá a sympatická, hlavně když vypadám dobře na stylizovaném portrétu. Takže, vážení, osobně zůstanu dál věrný "Curtisovským", ba i zámořským originálům, jež Viewegh tak bezobsažně kopíruje , a nic na tom nezmění ani slušné herecké výkony ústředního tria, Renčova režie, sexy Zuzana Kanócz ani pár úsměvných průpovídek. Snobské defilé nepřirozených figurek, v němž hapruje elementární logika (kadeřnice s neupravenými vlasy, "ultramrdatelná" Kanócz snažící se přesvědčit, že je osmnáctiletá panna, anebo její Laura pijící na žal dávno před tím, než jí Oliver zmizí s jinou atd.) a obyčejná lidská soudnost (vzhledem k tomu, že Lauře věta o billboardu přijde "sofistikovaná", asi jí nebude zrovna zdobit důvtip... co na tom, když má trendy hadříky), mě prostě dostat nemůže. A k tomu hulvátství - nejsem prudérní, nešokuje mě znásilnění stromem, nekončící pohlavní styk v 9 songs a ani nepovažuju lubrikační gel za dílo ďáblovo (ano, někdy se hodí :-), ale nesmyslně na jeho "implantaci" mezi Zuzančiny nožky postavit celou jednu scénu, to mi v rámci žánru romantické komedie přijde skutečně (hoodně moc) vulgární... a hlavně nesmyslné a hloupé, asi jako kdyby Paul Bettany ve Wimbledonu začal na loži Kirsten Dunst vesele masturbovat :-) P.S.: Sex ve městě žeru, ale tam jsou ty holky prostě trochu jiné než "dámy z paneláků", které si na něco nejdřív hrají, aby se nakonec klasicky zmazaly vodkou v naší betonové džungli... (21.11.2005)

Moc jsem toho nečekal a nakonec to bylo docela zábavný. Herci hrajou nadprůměrně, hlavně na to že to je českej film, teda až na Vašuta, ten mi tam nějak moc neseděl i když se nedá říct, že by byl nějak příšerně špatnej, ale prostě se tam nějak nehodil a taky Něrgešová nebyla nic moc, ale ta tam byla spíš jako taková vtipná postavička a moc často se tam neoběvovala, ale jinak mě svým výkonem docela zaujala Zuzana Kanóczová, kterou jsem před timhle filmem nikdy neviděl a předvedla tam celekm překvapivě dobrej výkon. A ještě k tomu tam nebyly žádný blbý cajdáky, ale tu a tam i dobrá hudba. Pro mě to bylo docela překvapení, ale knížky od Viewegha stejně číst nebudu (28.04.2005)

Televize Nova se rozhodla pevně zarýt své produkční drápy do českého filmu. Nejjednodušší cesta vedla přes nejúspěšnějšího současného spisovatele Michala Viewegha, který podle vlastní knihy napsal scénář. Ať je Viewegh spisovatel jakýkoliv (nic jsem od něj nečetl a ani se k tomuto kroku v brzké době nechystám) jako scénárista nestojí za nic. Jak je vůbec možné, aby někdo dal dohromady vcelku stravitelný děj, který však posunuje dopředu pomocí těch nejpřipitomělejších dialogů, které jako by vypadly z telenovely, kterých do nás Nova láduje desítky ročně? Jistě, pokud už samotný název odkazuje k příslušné čtenářské (resp. divácké) kategorii, tak v tom případě pardon. Jenomže Román pro ženy nehodnotím jenom z pohledu chlapa, ale i z pohledu nezaujatého diváka, který se ke sledování filmu dostal čistou náhodou. Proč své postavy Viewegh pojmenoval „typickými českými“ jmény jako Laura, Oliver, Jeff a Ricky? A proč pak tyto kosmopolitně zaměřené jedince posílá do zaprášeného českého činžáku a nechává je lyžovat ve Slovenských Tatrách? Je mnohem více možností (a navíc méně násilných) jak obejít český nacionalismus, kterému se asi Viewegh za každou cenu snaží vyhnout. O režijních kvalitách Filipa Renče jsem nepochyboval až do teď. Renč dokáže s naprostou samozřejmostí servírovat vtipné scény, kterým jsem se zasmál i já (myslím jako chlap) a které mě víceméně přinutili spolknout hořkou slinu a nadávku (myslím tím jako divák). Scéna ve které Ingrid získala svou averzi k chlapům mě dostala do kolen, „všechny chlapy by měly vykastrovat“ a zaujaté naslouchání kadeřnic Lauřinu vyprávění mi zase naopak zamíchalo žlučí. Ale Román pro ženy má něco, co jsem dlouho nikde neviděl, Zuzanu Kanócz. Nazývat ji novou Julií Roberts není zrovna nejvhodnější, protože Kanócz je čistě svá a hraje skvěle. Což se nedá říct o Marku Vašutovi, který svůj comeback dosti odfláknul a když říká „okamžitě mi ukaž občanku“ měl jsem pocit, že jsem v americkém sitcomu. Ne, Román pro ženy je setsakramentsky nevyrovnaný film, ve kterém je každé světlé místo přebito třemi tmavými a z něhož jsem na konci měl pocit absolutní trapnosti. Té trapnosti, která mě přepadla i po shlédnutí Kameňáku . Jestli to takhle bude dál pokračovat, brzy udělám nad českým filmem kříž a zašeptám: „Odpočívej v pokoji“. (08.07.2005)

Už dlouho jsem nezažil takový rozpor mezi mým očekáváním a výsledkem. Podle ukázek, recenzí a fotek jsem čekal vkusnou romantickou komedii á la Deník Bridget Jonesové, tipoval jsem, že mě bude bavit Simona Stašová a že budu těžko snášet Marka Vašuta. Všechno je jinak. Stašová je brilantní herečka, ale tentokrát mě vůbec poprvé zklamala. Zřejmě až moc ochotně plnila přání režiséra, takže se svíjí v přehrávací křeči, stejně jako hejno vytlemených jezinek z kadeřnictví nebo stále trapnější slečna Něrgešová. Vinou podivného líčení a snímání filmu (asi přes nějaký barevný filtr) navíc vypadá, jako by ji vytáhli po deseti letech z kýblu s octem. I Vašut mě překvapil, tentokrát příznivě. Bylo by snadné udělat z Olivera narcistního egomaséra, který efektně usrkává víno mezi jednotlivými "životními moudry", blahosklonně směřovanými k Lauře. Ale Vašut ho kupodivu nezahrál jako Vieweghovo alter-ego a s výjimkou ěkolika scén, kde fakt neměl co zahrát, působí nakonec nejuvěřitelněji z celého filmu, který je jinak nevkusný jako reklama na dámské vložky. Neumím si představit, že by se Román pro ženy časem zařadil do zlatého fondu, z jakého se cituje a vysílá se každoročně v televizi. Renč ten film natočil spíš jako sezónní zboží, které přežije s bídou dvě reprízy. 40% (30.11.2006)