Román pro ženy

Doufám, že v důsledku svých budoucích klimakterických změn, nebudu i já tak moc sentimentální. Zuzka se Simonou výborné. Laďce jde spíše moderování televizních pořadů než herectví, i když za tu čarodějnici, kterou ze sebe dělala, když chtěla rozkopat přirození boxovacímu pytli, malé uznání zaslouží. Marek Vašut je pro mě tak asexuálním typem chlapa, že při pohledu na jeho tokání po mladé krasavici, se mi ježily i chlupy v nose. Jinak to celé mělo šmrnc, vtip a lehkost ... takový fajn relax. (04.01.2018)

tradičně nesnesitelný product placement, doplněn ještě o teatrální přehrávání povětšinou prázdných frází a dialogů... film jako celek ale působí koukatelným dojmem, pár hlášek a scén se povedlo. stašová tradičně dokonalá, ale občas nemá co hrát. zbytek šedý průměr, leckdy horší. 60% (28.01.2013)

Z pohledu ženy, které je tento román titulně určen, musím konstatovat, že všichni Lauřiny týpci včetně těch, co se na plátně ohřáli pár minut, byli lepší, než vyčpělý bonviván s nekonečnou zásobou nebetyčně trapných hlášek Vašut. Ten Lauru nejspíš utáhl na svoje charizma povadlého trouby s afektovanou mluvou. A když se tam snese z nebe božský Saša, mávala bych já už dávno Vašutovi bílým kapesníčkem. Nechápu volby hlavní hrdiny, ale asi to tak mělo být nebo co. Na mě to bylo strašně šroubovaný. Tak nepřirozený rozhovory ve filmu se jen tak nevidí. Je to jako, kdyby herci předčítali posty ze stránky sarcasmus.com. Takhle snad nikdo nemluví ani ze srandy! Krom dobrých výkonů Stašové a Kanócz je to celé dost podivné panoptkum rádoby vztahů, který nedávají smysl. Strašný byl koncept vyprávění v kadeřnictví a reakce kadeřnic na každou pitominu, o které Laura mluví, jak z dementní grotesky. Připomínalo mi to reklamu na pěnová tužidla. A korunuje to obludná Něrgešová s jedním z nejhorších výkonů v dějinách českého filmu. Děti na školních besídkách přehrávají méně! No prostě ne, nezasmála jsem se, neztotožnila. Má to docela dobrý vizuál a hudbu, no a to je tak všechno. (10.09.2017)

Televize Nova se rozhodla pevně zarýt své produkční drápy do českého filmu. Nejjednodušší cesta vedla přes nejúspěšnějšího současného spisovatele Michala Viewegha, který podle vlastní knihy napsal scénář. Ať je Viewegh spisovatel jakýkoliv (nic jsem od něj nečetl a ani se k tomuto kroku v brzké době nechystám) jako scénárista nestojí za nic. Jak je vůbec možné, aby někdo dal dohromady vcelku stravitelný děj, který však posunuje dopředu pomocí těch nejpřipitomělejších dialogů, které jako by vypadly z telenovely, kterých do nás Nova láduje desítky ročně? Jistě, pokud už samotný název odkazuje k příslušné čtenářské (resp. divácké) kategorii, tak v tom případě pardon. Jenomže Román pro ženy nehodnotím jenom z pohledu chlapa, ale i z pohledu nezaujatého diváka, který se ke sledování filmu dostal čistou náhodou. Proč své postavy Viewegh pojmenoval „typickými českými“ jmény jako Laura, Oliver, Jeff a Ricky? A proč pak tyto kosmopolitně zaměřené jedince posílá do zaprášeného českého činžáku a nechává je lyžovat ve Slovenských Tatrách? Je mnohem více možností (a navíc méně násilných) jak obejít český nacionalismus, kterému se asi Viewegh za každou cenu snaží vyhnout. O režijních kvalitách Filipa Renče jsem nepochyboval až do teď. Renč dokáže s naprostou samozřejmostí servírovat vtipné scény, kterým jsem se zasmál i já (myslím jako chlap) a které mě víceméně přinutili spolknout hořkou slinu a nadávku (myslím tím jako divák). Scéna ve které Ingrid získala svou averzi k chlapům mě dostala do kolen, „všechny chlapy by měly vykastrovat“ a zaujaté naslouchání kadeřnic Lauřinu vyprávění mi zase naopak zamíchalo žlučí. Ale Román pro ženy má něco, co jsem dlouho nikde neviděl, Zuzanu Kanócz. Nazývat ji novou Julií Roberts není zrovna nejvhodnější, protože Kanócz je čistě svá a hraje skvěle. Což se nedá říct o Marku Vašutovi, který svůj comeback dosti odfláknul a když říká „okamžitě mi ukaž občanku“ měl jsem pocit, že jsem v americkém sitcomu. Ne, Román pro ženy je setsakramentsky nevyrovnaný film, ve kterém je každé světlé místo přebito třemi tmavými a z něhož jsem na konci měl pocit absolutní trapnosti. Té trapnosti, která mě přepadla i po shlédnutí Kameňáku . Jestli to takhle bude dál pokračovat, brzy udělám nad českým filmem kříž a zašeptám: „Odpočívej v pokoji“. (08.07.2005)

Romantická komedie pro ženy o vztahu s Pažoutem a s reklamním kreativcem Oliverem - a pro muže zbyla někde vzadu špetka černočerného humoru v parodii na reklamu: "Postaráte se mi o Bobika", když zrovna nějakému hostu servírují Bobika. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=MqfZJkvSst8 (05.12.2011)