Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště

Koukám, že tenhle film aspiruje na místo v žebříčku nejrozpornějších filmů na ČSFD:) V zásadě musím souhlasit se Shadwellovým a AngelAngieným komentářem. Velice osvěžující podívaná v českém prostředí. Celou dobu jsem se smál jako zkouřenej, ačkoli jsem si uvědomoval vážný podtón, který se filmem nesl. A v závěru se to pak nějak zadrhlo, humor zcela absentoval a přišlo něco, co Hrubeše katapultovalo do výšin, v nichž bych ho do té doby nehledal. Tahle inverze se vážně povedla. Hlavní duo hraje ve svých dost netypických rolích špičkově a ne že ne:) Když tak nad tím uvažuju, vlastně je to podobná podívaná jako o tři roky mladší V Bruggách. (17.06.2008)

Niekedy je dobré dať filmu druhú šancu. Zvyšujem hodnotenie z 20 na 65%. Prečo? Lebo "je naprosto nezbytné aby nebe bylo blankytné!". Lebo Budař zahral neznesiteľného tyrana a nezištného priateľa v jednom a Krajčo zase mierne duševne zaostalého chlapa, tak že sa prekonávali, navyše Krajčo bol nespoznateľný. A bol to film s poučením: "Ak sa niekto Tebe správa ako manipulatívny zmrd, vráť mu to stokrát horšie!". Pretože kľúč od života nemá právo brať nik, teda okrem života samotného. To, že si niekto zvolí život nezamestnaného v rozpadávajúcom sa dome na periférii, meditujúceho askétu, tvorivého samorasta alebo si skráti cestu zlou životosprávou je čisto jeho vec. Do toho sa nemá čo kto srať. Ale ani nik nemá právo manipulatívne na niektorú z týchto ciest navádzať a vytĺkať z toho následne svoj vlastný, odrbom nadobudnutý kapitál (zisk z podvodného kšeftu, vlastníctvo nehnuteľnosti po sektárskom zblbnutí nevyrovnanej a nevzdelanej, prípadne psychologicky predisponovanej osoby k manipulácii a pod.). (13.01.2014)

"Víš, že je možný bejt závislej na televizi?...Já ti říkám bojuj s tím ty vole!" Špetka neurvalosti, lidské tuposti, krutosti a pořádná nálož humoru v podání dvojky Jana Budaře a (především zpěváka) Richarda Krajče. Mělo to svůj náboj a několikrát jsem se skutečně nasmála, ale bohužel tomu tak trochu něco chybělo. Jan Budař společně s Miroslavem Donutilem a pár dalšími znělými jmény, mě opět utvrdili o svých hereckých přednostech, kterým je třeba věnovat svou pozornost (i na úkor občasné psychické újmy způsobené českou kinematografií jako celkem). Potěšila mě znělá hudba od Jana Budaře. (17.03.2013)

Ty Krajčovy zuby a Budařova parochňa aka řídké vlasy docela bijí do očí, ale k těm jejich charakterům to docela sedí. Budař je opravdu hovado a taky to k němu skvěle sedí (a docela chápu, že hodně lidí ho nemusí - humor v jeho podání někdy ani nevypadá jak humor). "Jděte... do hajzlu." Ono celkově se tady sešla solidní sebranka herců a hned mi doklaplo, že Nuda v Brně k tomu má hodně blízko - a pak už jsem věděl, odkud vítr vane. "Já se omlouváme." "Tak proč si to kupujete?" "Ale my to nekupujeme, my na to nemáme." Takže místama fakt dosti vtipné a bavilo mě to... akorát ke konci to jaksi zvážnělo a já nevěděl, jestli to mám brát černohumorně nebo opravdu vážně. Kokoti dva! PS: při závěrečných titulcích jsem se také pobavil, když se v seznamu rolí objevily i "Stará prostitutka" a "Středně stará prostitutka". Jsem ochotnej to kdykoliv zkouknout znovu... (22.07.2021)

Hodnotit tenhle film je docela těžké. Pokud přistoupíte na specifický humor, smějete se po celou dobu, což je u komedie skvělé. Na druhou stranu ale chcete také vnímat děj, který je ovšem kapku překombinovaný. Morávek si vzal trošku větší sousto, než se mu podařilo sníst. Dokázal natočit skvělou karikaturu některých úkazů v současné české společnosti, ale nedokázal udržet tempo a dějovou strukturu. Film od skvělého začátku pomalounku stagnuje a konec už není tak povedený. Začíná opakovat vlastní vtipy a jak se říká, opakovaný vtip přestává být vtipem. Snímek se také neubránil poměrně rozšířenému nešvaru české kinematografie posledních let - "hláškování"... Ale měli bychom autory taky trochu chválit. Zcela netradičním způsobem opsal a zkarikoval vlastnosti, ke kterým mají Češi sklony, a fenomény, které hýbou Českem těchto dnů - zvrácený obdiv k normalizačnímu popu (Hanka Zagorová), arogance (revizor Hrubeš), snaha všechno nějak zahrát do autu (nákup v supermarketu), pozérství (Hrubešův zájem o buddhismus), hloupý symbolismus (Hrubešova kubánská vlajka a portréty Che Guevary), konzumní šílenství (možnost vyhrát zájez do Bulharska), pitomé reality show...atd...atd... Sousto je to veliké. Morávek si s tím už sice nějak poradil - poměrně slušně, ale plynulosti a lehkosti Nudy v Brně už nedosáhl. *** (07.07.2006)