Fimfárum 2

Každý z filmů "Fimfárum" získává 50 % už jenom za to, že se zde objevují slova Jana Wericha v jejich původním znění, jak je sám legendární herec namluvil. Werichův hlas a jeho podání jsou tak jedinečné, že je to velká část toho, co z filmů dělá skutečně skvělé kousky. Je to ale i animace, která dodává své kouzlo. Jak jsem psal u prvního filmu, je to právě animace, která krásně dokresluje atmosféru. Není to v každém případě, ale u takového Klimta si můžete být jistí, že do díla přidá hodně svého a atmosféru upraví přesně tak, jak sám chce. I v tomto případě je jeho příběh "Hrbáči z Damašku" podán v podstatě hororově, což opět není na škodu. Ani Werichova pohádka není laskavá. "Fimfárum 2" už není po prvním filmu takovým zážitkem, ale stále se jedná o výrazně nadprůměrný snímek, který zaujme diváka, jež je otevřený i méně klasickým filmům, a to jak z oblasti hraného, tak i animovaného. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/07/prosime-pretocte-fimfarum-1-2-zivot.html (21.02.2013)

Po mistrovsky odvedené jedničce přichází pokračování ve formě druhého dílu, který se skládá ze čtyř dalších povídek (Moře, strýčku, proč je slané?, Tři sestry a kouzelný prsten, Tři Hrbáči z Damašku, Paleček). Přičemž při sledování první povídky jsem měl pocit, že to bude stejně tak vynikající počin jako minule. Jenže bohužel zbývající tři povídky jsou již slabší, přičemž Tři Hrbáči z Damašku jsou opravdu slabí. Líbilo se mi pouze jejich vyobrazení, včetně všech dalších učinkujících v pohádce. Tři Hrbáči z Damašku jsou takové loutkové obludárium, loutky jsou doslova nádherná monstra, jenže ten příběh z Orientu mi vůbec nesedl. Podobné je to i s Palečkem, který mi přišel takový natahovaný a nejlepší z něj byli Sněžní obři. Za to Tři sestry a jeden prsten je veselejší povídka, ve které mě nejvíc pobavilo, když odvážely nebožtíka na hřbitov a on jim sám slezl ze žebřiňáku. Nad těmito třemi povídkami jednoznačně vyniká hned ta první o mlýnku, který stále mele a mele sůl a bude ji mlít na mořském dně až na věčné časy. Povídkami je to tedy o hodně slabší než v prvním Fimfáru, jenže ty tvůrčí schopnosti a mistrovská animace společně s přednesem Jana Wericha a Oty Jiráka dělají i z této pohádky opět originální filmový zážitek. [7772. hodnocení, 165. komentář, 78%] (05.12.2020)

Moře, strýčku, proč je slané? - standardní práce (***); Tři sestry a prsten - výborná černohumorná bajka a nekonečných možnostech ženské manipulace a nekonečných možnostech mužské submisivity (*****); Hrbáči z Damašku - výtvarně nejoriginálnější Klimtův styl, exotické prostředí přitahující pozornost, nevýrazný příběh (****); Paleček - standardní práce (***) (11.11.2007)

Jednička byla lepší, a to jednoznačně - pestřejší v nápadech i zpracování, i celkový počet pohádek byl o jednu vyšší. Zůstaly přece jen "druhořadé" pohádky z Fimfára a to nejlepší z animace - jenže to je právě ono: různorodost animace v jedničce byla jednou z jejích devíz i z hlediska udržení pozornosti. Nemohu se ubránit dojmu, že tvůrci chtěli vytěžit co nejvíce (i financí) z popularity jedničky, a tak angažovali více režisérů (každý dostal jeden příběh) kvůli co nejkratšímu natáčecímu času a vzali z ní to divácky nejúspěšnější. Jenže už to tady tak dobře nefunguje. Pořád výborné, ale první díl je prostě jen jeden. Hudba: Vladimír Merta. Celkově slabších 5*. (24.08.2012)

Animace a vizuál celkově je špičkový, šikovné české ručičky se opět ukázaly v dobrém světle. Problém jsem měl s pohádkami samotnými. Hrbáči mi přišli zbytečně dlouzí a rozhodili mi tempo celého snímku. Do Hrbáčů jsem se obstojně bavil, ovšem při nich a po nich jsem začínal usínat, dokonce i u Palečka, který je jinak klasikou. Na závěr musím ještě jednou pochválit tvůrce filmu za vizualizaci pohádek. (19.10.2008)