Obsahy(1)
Příběh, inspirovaný skutečnou událostí, v němž je konfrontován obraz blahobytné švýcarské demokracie s otřásající zkušeností přistěhovalců, vystavených neúprosné azylové politice. Utečenec z východní Evropy Jan a Jihoameričanka Elba se sblíží ve švýcarském uprchlickém domě. Jejich snaha o založení důstojné společné existence je však nemilosrdně drcena mašinérií azylového řízení. Snímek vyvolal po svém uvedení ve Švýcarsku živou diskusi v tisku i v parlamentu. Sám režisér byl terčem mnoha politických útoků a zkoumalo se, zda neporušil zákon, zejména ve věci nabádání ke skrývání uprchlíků. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (14)
Vítězství obsahu nad formou. A to je to podstatné. Ač natočeno hodně amatérsky a většina hereckých výkonů je prkenná, tohle zvláštní dílko má skutečně co říct. A daří se mu to velmi citlivou a neokázalou formou. Osloví jemné, empatické duše. Především pak ty, které vědí, jak silná je touha po svobodě a co znamená nesvoboda, protože měli tu smůlu ji zažít. Má co říct lidem, kteří už něco procestovali, poznali kus Evropy a mentalitu třeba zrovna těch Švýcarů. Takže, kromě melancholie a smutku, vnímají i tu porci humoru, která je pod povrchem filmu nenápadně skryta. BTW: Celé to téma je navíc velmi aktuální i dnes, po 30 letech. A právě tady u nás, kde většina lidí se bojí jinakosti, jiné kultury, uprchlíků - jak čert kříže. A pohrdá jimi. Ovšem takoví by se na "Chladný ráj" zcela jistě nekoukali. Raději si pustí "Babovřesky". Těm porozumí. ()
Problematika emigrantů konkrétně ve Švýcarsků se objevuje např. V nesnesitelné lehkosti bytí, kde se však dočkáme minima svévole ze strany úřadů. Tenhle snímek se na tuto určitě opomíjenou stránku i současné švýcarské politiky zcela zaměřil a v dnešní době vyznívá minimálně neaktuálně a trochu propagandisticky. Mě osobně nepřesvědčil a stále si myslím, že i v osmdesátých letech velkou část "uprchlíků" tvořili nejen ve Švýcarsku ti, kteří mizeli z ekonomických a nikoliv politických důvodů. Obsah zcela vítězí nad formou, o jejíž kvalitě by se dalo s úspěchem pochybovat, ale o to tady rozhodně jít nemělo. ()
Nelichotivé obrazy, které vyrůstají ze skutečnosti a s úspěchem bourají mýty, to nemají nikdy lehké. Autoři filmu volili jakoby obrácený postup: aniž zanedbali emigranty-exulanty, spíše usilovali o pohled z druhé strany - těch, kteří rozhodují o imigrantech často s minimem disponibilních údajů a ručí přitom za bezpečnost ve společnosti, kterou pomáhají chránit. Jakkoliv se v postupu švýcarských úřadů vyskytují místa, ze kterých mrazí, bez kazu není ani druhá strana počínaje mužskou postavou, která se do Švýcarska doslova pročůrá, a to ještě nedopatřením. Podstatně věrohodněji z tohoto hlediska působí mladá Bolívijka, i když klášterní výchova není pro tuto zemi příliš reprezentativní součástí života. Drsnost skutečnosti však má ve filmu i svůj občanský protipól (Bolívijčina švýcarská přítelkyně) a tím i důkaz, že švýcarská krev nemusí vždy jen rybí. CHLADNÝ RÁJ je v každém případě příjemným diváckým překvapením. Nekonvenčním, skoro dokumentárně pojatým příběhem, který upoutá a utkví v paměti. ()
Tento film se mi velice líbil. Nešlo v něm o formu, ta je prostě mizerná, ale o obsah, který ukazuje bez obalu jednání s uprchlíky v celé západní společnosti, nejen ve Švýcarsku. Občas sice působí vykonstruovaně - dítě se Janovi a Elbě do tak nevhodné doby skutečně narodit nemuselo, stačilo použít ochranu, ale jinak je až neuvěřitelně pravdivý. Neměli by o něm přemýšlet jen vnímaví diváci, ale hlavně ti, kterých se dotýká nejvíce - imigrantské úřady a jejich úředníci... ()
Ne, že by filmu nebylo co vytknout, ale pohled na uprchlíky jiným způsobem umožňuje klást si otázky a jsem přesvědčen, že to je hlavní význam filmu. To může vést i k tomu, zda existuje všeobecné právo na azyl, které není odvislé od politického pronásledování. Mimoto, odpvědnost ústřední dvojice je také velmi sporná. Zcela určitě je to film, který za zhlédnutí stojí a čistě v porovnání s Psími dostihy je o mnoho hlubší. ()
Galerie (4)
Photo © Česká televize
Reklama