Zkázonosná kometa

Děj se odehrává v dávné minulosti, v dobách, kdy si ženské upravovaly vlasy do kudrlinek. Pak přiletěla zkázonosná kometa a výrazně zredukovala počet obyvatel USA. Někteří jedinci však přežili, jako třeba ta kudrlinkatá slečna, která místo toho, aby se šla podívat na kometu, raději souložila v promítací kabině kina s promítačem. Rozumné děvče! Sice věčně hraje na automatech a přitom se cpe smaženými bramborovými lupínky, ale že je sex zajímavější než nějaká kometa, je jí jasné. V tom spatřuji hlavní myšlenkové poselství tohoto filmu. Ukáže se, že přežili i další lidé, třeba slečnina rovněž kudrlinkatá sestra, která prožila noc ve skladu, protože se předtím pohádala a porvala se svou matkou. Kampak holky půjdou? Ano, jdou vyplenit módní oddělení obchodního domu. Dál je to taková střídmější zombárna; zombie jsem tam viděl jenom dvě. Proč je jich tak málo? Protože většina lidí se rozpadla v prach. Ti, kteří zůstali, se mezi sebou vraždí jen tak z plezíru a někoho zahubí i vědci, kteří vyvíjejí nějaké sérum proti covidu či co. Ale dopadne to dobře a malý zbytek zdravé přeživší populace znovu zalidní Spojené státy. Kdyby šlo o dokumentární film, vysvětlovalo by to, proč jsou dnešní Američané tak inteligentní a zdatní. (31.07.2023)

Na začátku filmu spálí veškeré lidstvo záření z komety a ti co nebyli zasaženi úplně se stávají zombies. Připomíná to Den Triffidů, Já Legenda nebo různé zombie apokalypsy z dnešní doby, dal by se o tom natočit velkofilm, brutální béčko nebo drama. Režisér a osmdesátá léta ozhodly jinak a tak dvojice přeživších jsou dvě teenagerky, které stále řeší kluky (teda jediného co je k mání), užívají si nakupovaní v obchodáku a v rytmu pohodového disca se proplétají postapo světem s nadhledem a humorem. Půlka mého já nadávala že to není akčnější a že tam skoro nejsou zombie a druhá půlka se připitoměle usmívala a výborně bavila u téhle pohodovky, která umí solidně potemět (střetnutí s partičkou vyvolených v bunkru připomíná Fallout). Je to zvláštní udělat z konce světa polokomedii, dneska by to nikdo nenatočil ani omylem, ale bavil jsem se. (04.02.2015)

** a půl. Post-apokalyptické filmy mám velmi v oblibě, ale tento by se snad ani nedal za sci-fi označit. Laciné červené pozadí mělo očividně zobrazovat vzhled města po dopadu komety, mně spíš přišlo, jako by někdo zapomněl utřít prach:) Dále tu máme pár hromádek prachu, asi dvě zombie, jejichž vzhled zřejmě vytvořilo činorodé dítě, které šlo zrovna kolem a nakonec jakousi tajnou organizaci vědců. A to je jako všechno? Noc komety má potenciál, velmi slušný scénář, lehký humor i dobré obsazení, všechno to celé táhne šikovná Catherine Mary Stewart. Spolu s Kelli Maroney mi obě připomínaly Emmu Stone a Abigail Breslin v Zombielandu. Ale jinak se ve filmu jaksi nic neděje. Pobyt v kině, návštěva obchoďáku, v něm pár cvoků, kteří se začínají měnit v zombie a jinak vlastně nic. Já bych i dala tři hvězdičky, scénář je dobrý, atmosféra pustého města také docela jde, postavy jsou sympatické, žádné pitomé a tupé charaktery, které byste nejradši odstřelili, ale... prostě se tam nic neděje. Je zajímavé, že při sledování mě film skoro vůbec nenudil na to, že dějově je to velká slabota. Ale nejedná se o žádnou stupidní blbost, jen ten děj by to chtělo trochu posílit. (24.01.2015)

"The MAC-10 submachine gun was practically designed for housewives." Milý snímeček se sympatickými hlavními hrdinkami (a jedním hrdinou), roztomile nízkorozpočtově postapokalyptickým Los Angeles, za vlasy přitaženým příběhem (což byl asi trochu záměr) a hlavně docela povedeným soundtrackem. (♪♫) (♪♫) (x) [viděno 3.10.2020] (04.10.2020)

"THE MAC-10 SUBMACHINE GUN WAS PRACTICALLY DESIGNED FOR HOUSEWIVES." ------- Zkázonosná kometa, resp. Thom Eberhardt, si zobral všetko dobré z The Omega Man, po všetkých stránkach prepracoval a vylepšil, utiahol atmosféru, pridal hlavnú hrdinku s veľkými krásnymi očami, kamere nahodil oranžový filter, pre oblohu L.A. typický, vibe osemdesiatok podčiarkol a podpísal správnou hudbou a automatmi s arkádovými videohrami a eliminoval absurdnú zápletku o biologickej vojne a tajnom spolku, len aby to nakoniec dopadlo rovnako s možno ešte blbším príbehom ako v Ω. Ďalším váženým bonusom je, že Eberhardt pracuje s aspektom prázdneho mesta prakticky celú stopáž, kde v prípade Sagalovho počinu som mal dojem, že na túto strunu hrá tak prvých 20-30 minút. Druhý replay je za mnou a na obzore vidím kľudne aj ďalšie dva, lebo vždy, keď vidím Catherine Mary Stewart v tých saténových večerných šatách, príp. ju jediacu pelendreky v tom "oranžovom smogu" Mesta anjelov, mám chuť si to dať zase. A hoci chcem dať štyri hviezdy, bolo by nutné veľa prehliadať. --- "The whole area is an absolute monument to consumerism." --- (3.10.2020) (10.4.2021) (10.04.2021)