O milionáři, který ukradl slunce

Zatímco mráz nespálí kopřivu, slunce zase nespálí malé holčičky, zato na nenasytných milionářích si pošmákne. Zaujalo mě, jak práce v továrnách závisí na slunci, když ho milionář ukradl, okamžitě se přestalo kouřit z komínů. Konec snímku byl ukázkově proletářský, člověk by čekal, že po vrácení slunce na oblohu všechno kolem radostně rozkvete, a ono nic, jen z miliónů komínů začal opět vystupovat hustý černý kouř. Smutná scéna. (19.05.2013)

Ještě předtím než udělal Zdeněk Miler svého nezapomenutelného Krtečka, dosáhl mezinárodního ohlasu filmem O milionáři, který ukradl slunce. Jde o nezvykle temný a atmosférický animák, který mě dokázal naprosto okouzlit, přestože je docela prostinký a jednoduchý... Tento film patří mezi moje vůbec nejoblíbenější animované filmy. (29.04.2008)

Wolkrova myšlenka sociální rovnosti se odráží v jeho baladách. Své základní krédo "Kdybych já měl miliony, co bych si s nimi počal? Lidských žalů a bolů vysušil bych močál." rozvádí i v této "pohádce", kterou nastavuje zrcadlo zbohatlíkovi. Ve svém debutu dokázal Zdeněk Miler zachytit wolkerovsky baladickou atmosféru. (01.03.2010)

výtvarná stránka a animace se mi líbila, i když si myslím, že konec krátkého filmu byl odfláknut - výtvarník si mohl víc pohrát s hrou světla a stínů, když se tam koulelo slunce. Ideologický podtext je jasný, ale atmosféru to mělo fajn. Dávám slabé 3*. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: X (3*MAX) ] (14.08.2012)

Jako sci-fi docela zajímavé (the best of je holčička s vozíčkem), ale jako podobenství nevím. Čekal bych, že milionář zjistí spíš to, že když není den, ty jeho námezdné síly nepracují. A od námezdných sil jsem čekal, že už do těch fabrik nepůjdou (jako jasně, šli komunisticky budovat "pro sebe", ale přece jen...). vlastně je to takové vachrlaté, ačkoliv animace je značně atmosférická a depresivní, zvláště ty nemocniční vidiny. Jenže příběhově, poselstvím je to dnes tak nějak poněkud mimo mísu. (29.06.2023)