The Ten Commandments
Desať Božích prikázaní
The Ten Commandments
The Ten Commandments
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Charlton Heston, Yul Brynner, Anne Baxter, Edward G. Robinson, Yvonne De Carlo, Debra Paget, John Derek, Cedric Hardwicke, Nina Foch, Martha Scott (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt... Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille, se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu, je kromě tématu, položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích „komparsistů“, dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (140)
Jako kdyby byla Bible přepsána v dílně Alexandra Dumase. Jde o pseudo-romantický blábol, přičemž hlavní myšlenka se odbyde čtvrthodinou na konci (There is no freedom without the laws) a divák sleduje přes tři hodiny svalnatého naolejovaného Mojžíše, který je neustále obklopen pištícími zmalovanými hollywoodskými kráskami. Napsat do titulků, že film "is based upon The Holy Scriptures", je znevážení velikého příběhu. Nehledě na to, že herectví vykrádá Cimrmanovy živé obrazy a vlastně jde o soutěž mezi Hestonem a Brynnerem o to, kdo vypadá na plátně sošněji a pompézněji (Brynnerovy oblečky a la skautík na výletě jsou dost queer). ()
Pokud si něco představujete pod pojmem historický hollywoodský epos, tak to může být právě tento film. Ta náboženská problematika je tu celkem akcentována, ale je také celkem fajn, jak je to natočeno. Jsou zde velkolepé scény, některé trikově bohaté, i když to dnes už nevypadá tak dobře, ale celkově to k tomu sedí. Charlton Heston jako Mojžíš byl výborná volba. ()
Cecil B. De Mille natočil remake svého stejnojmenného filmu z roku 1923 a překonal sám sebe...... Ocenění: Academy Awards - Oscar ´57 (USA): - Cena za nejlepší speciální efekty. - Nominace na ceny za nejlepší film, nejlepší výpravu a dekorace, nejlepší kameru - barevnou, nejlepší kostýmy, nejlepší střih a nejlepší zvuk. Zlaté Glóby ´57 (USA): Nominace na cenu pro nejlepšího herce (Charlton Heston). ......Scénář : Fredric M. Frank. Kamera : Loyal Griggs. Hrají : Charlton Heston jako Mojžiš nebo Yul Brynner jako Rameses. ()
Svého času celospolečenská událost. Brána v potaz inflace a vývoj měny, je ´Desatero přikázání´ se svými téměř 900 miliony tržby 5.nejnavštěvovanějším filmem v amer. kinech všech dob (mimochodem na prvních dvou místech je ´Sever proti jihu´ a ´Star Wars´). Bohužel klasik Cecil B.de Mille se asi zapomněl v němé éře. Celý film má jakousi statickou divadelní stylizaci, i při dlouhých scénách se kamera nehne ze stejného místa a nechává herce strojeně odříkávat dialogy, plné nepřirozeného patosu. Po téměř 4 hodinách projekce už tenhle strnulý patos a mizivá režijní invence, která by film trochu osvěžila, začíná být poměrně úmorná. Přesto dávám 4*, snad za tu auru starého svůdně megalomanského Hollywoodu, která celým filmem prostupuje. Ta přehršel špičkových studiových kulis a interiérů skoro až bere dech. A triky? Udělený Oscar za speciální efekty byl, myslím si, zasloužený. Animované zadní projekce, které vypadají velkolepě a vůbec ne nepatřičně (jako bylo v té době obvyklé) a triková sekvence pochodu přes Rudé moře je na svojí dobu naprosto úchvatná a ojedinělá (i dnes působí velmi sugestivně). Vizuální stránce opravdu nejde nic vytknout, ale i vzhledem k přemrštěné stopáži si tenhle epicky pojatý starozákonný „výlet“ podruhé už těžko zopakuji. ()
Imperiální romantismus v duchu obřích pláten 19. století (ostatně film nevznikl adaptací biblického Exodu a Josefa Flavia, ale historických románů zpracovávajících je) je silně podmanivý, ale v čem se liší dikce Mojžíše Ch. Hestona od Z. Štěpánka v roli Jana Husa? A adamité od Izraelitů vzývajících zlaté tele? ()
Galerie (230)
Zajímavosti (44)
- O tomto velkofilmu se dodnes traduje spousta legend. Jedna z nich tvrdí, že malou roli vojáka si ve snímku zahrál tehdy mladý Fidel Castro. (ClintEastwood)
- Malého Mojžíše v kolébce ztvárnil syn Charltona Hestona Fraser. V té době mu byly tři měsíce. (Tristan Rafael)
- Velbloudi byli domestikováni v sedmém století před Kristem. Ve filmu, situovaném do doby Mojíže, by se tak objevit neměli. (Hans.)
Související novinky
Spielberg a biblický velkofilm?
Už to trochu vypadá, že se studio Warner Bros. rozhodlo kompletně zfilmovat Bibli (a příběhy s ní souvisící). Nejdřív uvidíme epickou bitvu mezi archanděly v Alexem Proyasem režírovaném Paradise Lost… (více)
Reklama