L'un reste, l'autre part
One Stays, the Other Leaves
Režie:
Claude BerriKamera:
Eric GautierHudba:
Frédéric BottonHrají:
Charlotte Gainsbourg, Daniel Auteuil, Nathalie Baye, Pierre Arditi, Miou-Miou, Aïssa Maïga, Noémie Lvovsky, Marie-Christine Adam, Juliette Arnaud (více)Obsahy(1)
Padesátnici Daniel a Alain, dlouholetí přátelelé se po více jak 15 letech manželství se setkají s láskou. Daniel potká Judithu a Alain Faridu, mladou Senegalku, kterou zaměstnal ve svém africkém obchůdku. Skze Daniela a Alaina jsou vyjádřeny pochybnosti a iluze, které způsobí láska, vášen a provinění, které přicházejí v momentě, když váháme změnit život.... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
"Až je mi hanba, jak jsem šťastný"....Hm, tak tohle byl nejlepší film, jaký jsem za poslední dva měsíce viděl. Úplně mě pohltil, svým dějem, vyzněním, hereckými výkony, hudbou, tragikomičností. Charlotte Gainsbourg už podruhé vytvořila velmi jímavou postavu, která ve mně vzbuzuje ty nejhlubší pocity. Daniel Auteuil a Nathalie Baye, to jsou také bez debat herci par excellence. Do toho všeho Dalidina písnička "Il venait d´avoir dix-huit ans", ta podrthnula veškerou tragikomičnost. Jen mě mrzí, že na ČT 1 nedávají filmy v původním znění, věřím, že by tenhle výjimečný filmový zážitek byl ještě silnější. ()
Filmy protkané lidskostí a problémy lásky mě nikdy moc nebraly... Může za to hlavně to, že jsem ještě mladý a povrchní a nevímco ještě... Pokud není v podobném filmu mnoho vtipu, tak je zázrak, že mé hodnocení stoupne nad 3*. Zde jsem dlouho váhal, v průběhu filmu jsem měl smíšené pocity, ale i když to není žádná ukrutná zábava, je skvěle vidět jak Berri filigránsky točí a herci - no paráda... ()
Tenhle film moc trefně ukazuje, jak trapně můžou (musej) vypadat a hlavně se chovat starý chlapíci, který si najdou mladou milenku. Tim to nechci nijak odsuzovat, na to si netroufám. Ostatně, mladý chlapíci na tom asi nejsou o moc líp (maj to lehčí jen o to, že nemaj děti). Jinak je to vkusnej film (ve francouzským originále by asi byl, pravda, ještě o něco vkusnější), ze kterýho je cítit opravdovost a prožitost životních situací, který se v něm odehrávají, a taky důležitej nadhled, bez kterýho by to nemohla bejt komedie (i když trochu nahořklá), a kterej nám ve chvílích, když podobný věci prožíváme ve skutečnosti, bohužel tolik schází. ()
filmy o osobnej alebo rodinnej kríze mám rád, takže k tomu čo mi vadí: Auteuil sa príliš jednoducho dal dohromady s Gainsbourg, že by Arditi menil Miou-Miou za nejakú černošku tomu neverím :-). Ďalej nemám rád hysterických mužov a koniec bol nejaký zvláštny: príbeh s černoškou nemal dopovedaný koniec na rozdiel od druhého príbehu, kedy (spoiler!) sa opustená manželka pozerá pokojne na svojho (ex?)-manžela ako sa vo vode bozkáva s frajerkou... ()
Snad nejosobnější film režiséra Clauda Berriho, kde se vyrovnával s rozpadem své rodiny. Je sice pravda, že mnohý muž kolem čtyřicítky způsob řešení, který Berri zvolil, bude považovat za rozumný a osvobozující, dát přednost lásce a vášni před stereotypem a povinnostmi je určitě lákavé, nicméně já se s ním tak docela neztotožňuji a navíc scénář nepovažuju za příliš propracovaný. Film je jen jedním z mnoha ve filmografii Clauda Berriho, kde se věnuje krizi současné rodiny a mezilidským vztahům. Určitě nedosahuje na vrchol režisérovy tvorby. Nejcennější na snímku byl pro mě výkon mého oblíbeného herce Daniela Auteuila, který si zahrál otce postiženého syna a nevěrného manžela. Celkový dojem: 60 %. ()
Reklama