Obsahy(1)
Intimní horor s nadějí. Dekonstruktivní cesta z ega a temná parodie "uměleckého" filmu. Zpočátku nikam nevedoucí snaha mladého režiséra vypořádat se s traumatem snové "Trilogie blbosti" se před závěrem obrací o více než 100 temných stupňů a nabírá směr ven. Cestu ale ztěžuje příliš hloupý vypravěč. Příběh "mladého režiséra" a jeho "alter ega", kteří se bojí v bytě tří strašidelných snů, je doplněn dvěma symbolickými rovinami: tu první reprezentuje motiv stoupající vodní hladiny a klesajícího Titaniku, druhou tvoří rozprava o "třech úrovních cesty" - 1. při zemi, 2. nad zemí, 3. ve výši člověka. Vše je napadeno komentářem, který využívá principu stylu "Přerov", vyvinutého pro Dekadentní divadlo Beruška, tedy rozpad vyprávění na jednotlivé neustále reflektované složky "uměleckého díla" a parodie metaforických principů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (11)
Jsem nadšená, protože když někdo natočí tohle, může už vlastně natočit kdokoliv cokoliv a být umělec. I já. ()
Meho snu cert je prevsim hrou. Principem hry je hravost. Reziser se zda se nad vsechno stavi do privilegovane pozice. Mel jsem pocit,ze sleduji neco duverneho,az provincniho.Amaterska kamera pripomina domaci video.Reziser se pohybuje mezi pozici vypravece a autora.A casem se film promenuje vynesenim svych mechanismu na svetlo v neco,co unika tezovite interpretaci a bezpecnemu divackemu zazitku.Prolinaji se tu ruzne reality. Autor postupne ztraci poneti co je sen ,a co jiz ne.Ma celkem tri sny a v kazdem nekoho zabil.Jeden se tyka Davida Bowieho, druhy Heleny Ruzickove a treti jeho divky mm Tedy temata hudby a vztahy.Film je plny "pratelskych dychanku" setkavani lidu,ktere jakoby autir neposlouchal a zaznivaji autorovi otazky co je to lidske stesti, zivot v troskach, pratelstvi a laska,nebo otazka,je li mozne pratelstvi mezi muzem a zenou.Krome toho nas vypravec zahlcuje mnoha nesmyslnymi informacemi.Atmosfera povrchnosti je zesilovana zpravami "sms" na displeji mobilu..Nektere snove reality hsou zvyraznivany chaotickym zpevem deti,zvukem housli,klaviru, prazdnymi ulicemi aj.Vysledkem je zajimave esteticky pusobici dilo. ()
Pre mňa dôkaz toho, že výpovedná hodnota (pseudo)intelektuálov sa rovná 0.0. Áno, je to horor, ale pre zdravo rozmýšľajúcich jedincov. ()
K mému překvapení to nakonec nějaký smysl mělo, i když se to skoro celý film tváří, jako že je to úplně o ničem (něco jako Harmony Korine), ale i tak ve finále to je nic moc. Když jsem viděl Film Petra, tak je tam znát, že si s tím Petr Marek nějak vyhrál, ale tady tohle mi celé přijde odfláknuté. Obraz kromě finále a scén vstupování do kamery je o ničem, nesmyslný komentář je sice někdy zábavný, ale většinou leze na nervy a ten zvukový doprovod nějakých dětských říkanek, houslí a štěkání psů, to tam má dělat ten horor? No, tak v rámci experimentálního žánru může tvořit horor cokoli, takže nemůžu říct, že by tu něco nebylo, ale je toho málo. Navíc pro mnoho lidí ten film rozhodně nebude snesitelný. Ne, že by od toho člověk musel odvracet zrak, to určitě ne, ale je tu třeba pětiminutový záběr na rozmazanou stěnu a je to natočené tak, že je vidět jenom ta stěna (a do toho je komentář, aby se něco dělo). Ve výsledku mi to přijde celkem odfláklé, Petr Marek má rozhodně na víc. EDIT 9.4. 2022 - Můj původní komentář se mi moc nelíbí, nicméně s něčím se svým mladším já souhlasím a s něčím naopak vůbec. Už jsem tenhle Markův experiment dokázal i víc brát jako něco, co jen jaksi zobrazuje autorovo podvědomí či strachy (nehledě na to, jak moc se to nedá pochopit - tohle je čistě osobitá záležitost a nikdo jiný než autor to asi přesně nepobere) a rozhodně to není až tak samoúčelné, jak jsem si zpočátku myslel. Jsou tu zajímavé filmařské nápady (natočené navíc způsobem, že se nikdo jiný než Petr Marek ve filmu přímo neobjevuje!), některé slovní obraty mě celkem pobavily, ať už to byl účel nebo ne a místy to má i podmanivou atmosféru a napětí v tom, "co z toho nakonec vypadne". K něčemu to skutečně vedlo a pochopitelný konec to taky má, nicméně i když jsem tohle při druhém zhlédnutí docenil víc, ta hodina mi místy utíkala skutečně pomalu a neustále se opakující dětský zpěv mě už později jen neskutečně otravoval, stejně jako ty rozmazané, taktéž neustále se opakující záběry na Markovi přátele. A některé scény opravdu vypadají jen tak, že Marek (např.) točí podlahu, vypravěč se skoro nevyskytuje, jen hraje hudba, ale nic jiného se vlastně ani neděje. Ano, i v téhle scéně byl experimentální prvek, ale je jasný celkem rychle a sledovat zhruba pět minut jeho "naplnění" mi přijde poněkud zbytečné. Co jsem si ale opět užil bylo vstupování do kamer a občasné proměny režiséra v jeho alter ego a naopak, to mi připadalo jako skvělý nápad už tehdy. 3* ()
Nonsensové plkání voiceoveru (které až nebezpečně evokuje nedělní rozhlasové vysílání) doplňuje nonsensové záměrně nekvalitní ("hororové") záběry ruční kamery. Voiceover se prolíná s diegetickým tlacháním pro tlachání (jak kruté, že se tak lidé skutečně mezi sebou baví) a nervním hudebním doprovodem. Vytváří to úžasně znejisťující atmosféru. Realita i filmové médium zde získávají nový, čerstvý význam. Ovšem vydržet to hodinu? Můj mozek plakal. Maminka to shrnula tak, že by měl méně čučet do zrcadla a víc sprejovat na zdi nebo řezat stromy. To tak bylo dřív, že se nic nemohlo, teď ti mladí můžou třeba fetovat a tak. Nakonec mu to ale všechno odpustila, a snímek klasifikovala jako "Hříchy mládí". Zaujal mě leitmotiv "Chlapec, který nevidí". Je jím divák, nebo sám režisér? Pravdu má sám Petr Marek, když říká, že "Film má schopnost narovnat spícího netopýra." V případě tohoto filmu to platí určitě! ()
Meví kak úokračovat b neznaději, ldyž de vítí ,nohem ůépe. ()
surrealistická báseň aneb cesta do nitra podvědomí umělce. není nutné nic řešit, protože tu o nic nejde, jen se položit na vlnu a nechat se pozvolna untápět pod videohladinou. ()
Tohle je druhý film od Petra Marka, ketrý jsem zatím viděl a opět jsem ho vůbec nepochopil. Ale vzhledem k tom, že tento má být parodie na umělecké filmy (aspoň popis filmu to tady tvrdí), tak bych řekl, že snažit se ho pochopit je zbytečné. Musím uznat, že film je velmi dobře natočen. Taky jsem si užil vypravěče, který se snaží diváky filmem provést, ale zároveň zdánlivě nemá ponětí, co režisér filmu dělá. Hudba byla taky dobrá. 8/10 ()