Grand Prix

Tuto filmovou Grand Prix jsem poprvé sledoval před pár lety společně s tátou, díky kterému jsem měl sledování doplněné o výklad s porovnáním závodních tratí a bezpečnostních opatrení tenkrát a dnes i dalších zajímavostí kolem Formuly 1. Táta je totiž letitým fanouškem F1, takže jsem ho přesvědčil na společnou projekci, přestože podobně starým filmům neholduje. Já zase příliš neholduji auto-moto závodům, jejich sledování mě obvykle nenaplňuje a mohly by mi být stokrát ukradeny, jenže tohle je film vrcholních tvůrčích sil Johna Frankenheimera. Jeho režisérské umění v oblasti na svou dobu novátorsky pojatých akčních scén, nápadité střihové skladby včetně vícezáběrových montáží i práci s vizuálem a zvukem nemůže tady nechat snad žádného filmového fanouška úplně chladným. Ve filmu sledujeme dlouhé sekvence z celkem snad šesti závodů, ale každý je natočen a sestříhán úplně jiným způsobem a dokáže svým pojetím strhnout, v případě druhého závodění ještě ke všemu „Frankie“ proměnil scény závodění za doprovodu Jarrého hudby a romantického snění Montanda o krásné Evě Marie Sant v jedinečný audiovizuální balet formulí na trati! Na poli tří hodin rozpracoval pan režisér vlastní osobitý koncept akčního sportovního dramatu, jaký pak zopakoval v mírně skromnějším provedení i v The Gypsy Moths nebo Jezdcích – totižto jeho opakovanou specialistou se staly strhující příběhy, v jejichž nitru zdaleka nejde jenom o akci. Přestože ta připraví svým autentickým pojetím divákovi samostatný adrenalínový zážitek, zároveň v rámci celku tvoří plynulou součást dramatu, jež se výrazně soustředí i na psychologii postav se všemi vnitřní pocity a vzájemnými vztahy, kdy film nechá odeznít i nejeden silný lidský příběh. Dnes jsem viděl Grand Prix podruhé a znovu šlo o nezapomenutelný filmový zážitek, po němž tuším, že většina dalších tematicky spřízněných snímků pro mě zůstane ve stínu Frankenheimerova opusu. [100%] (04.08.2023)

Tento film som chcel vidiet len koli tomu, ze v nom hra Toshiro Mifune. Z tohto hladiska vsak film nema skoro ziadnu hodnotu, pretoze Mifune mal skutocne len malicko priestoru na to aby predviedol svoje umenie. Avsak objavil som zrejme najlepsi zavodny film vsetkych cias! Nejde o pribeh, ten je skor standartny a poctivo vyplnuje miesto medzi zavodmi. Avsak tie ZAVODY! Nieco tak surove, gulervuce a nebezpecne vyzerajuce som skutocne este nevydel! Prejazd klopenymi zatackami mi doslova nahanal strach. A hucanie motorov, dym zo zhorenych pneumatik a ten pocit rychlosti! A kamera a celkovo vizual, to je skutocne nieco. Nehladiac na skor priemernu dejovu stranku je tento kusok skutocne povinnostou nie len pre milovnikov silnych motorov. (8.5/10) (03.07.2007)

John Frankenheimer zde ukazuje především režisérské mistrovství, které je prezentováno střihem, dvěma záběry nebo i více záběry v jednom okně a skvělou prací se zvukem. Jasně, to není jen jeho vina, ale měl vizi, která je z toho patrná - ukázat rychlost a její krásu stejně jako zhoubnost. A to se podařilo. Závodní scény jsou i po půl století úchvatné. (28.02.2018)

No, nebudu se od ostatnich komentaru lisit. Zabery ze samotnych zavodu, v kombinaci se zvukem jsou vyborne a jsou hlavni devizou, proc si tento film pustit. Jednotlive soukrome pribehy ctverice zavodniku jsou vsak sotva prumerne a umele natahuji delku filmu, jako by se jednalo o dva filmy v jednom. Mimo samotne zavody mi tam chybela jakakoliv atmosfera kolem zavodnich staji. Z hercu nikdo nevycnival svym hereckym vykonem. Skoda, ze tu romantickou omacku tvurci vyrazne neprostrihali... (04.04.2014)

„Život kolem kol nám sviští, možná... už v zatáčce příští...?“ Schválně vyzkoušejte. Když do Google překladače napíšete: "V otáčkách řvou a kolem letí, životní osudy, benzínem provoněné,“ jaký bude překlad? John Winner Frankenheimer. Mistr řezání filmových zatáček, příběhové akcelerace i nebezpečné jízdy v dešti... slz. Poháněn láskou k motosportu a svým pověstným perfekcionismem natočil úžasný adrenalinový film o (ne)smrtelnosti slávy a odvěké lidské touze po vzrušení z blízkosti smrti. Sportovní drama jak (klínový!) řemen, z časů, kdy chlapi se identifikovali jako chlapi a ženy je za to milovaly, z převodovek stříkal olej, z kokpitů F1 testosteron a z tribun divácké emoce. WINNERS WINDOW: [][] Co se asi chlapům honí hlavou, noc před závodem? Ɵ Je lepší své ženě dávat plané sliby nebo žádné? Ɵ Je horší ohluchnout z řevu motorů nebo se zcvoknout z ticha nemocničního pokoje? Ɵ A co bych radši? Zrakvit se při závodech nebo zrezivět v bezpečí manželčiny garáže? [][] Odpovědět... si musí každý sám. Já mám jasno, řadím pětihvězdu a šlapu plyn až k podlaze. (09.08.2023)