Na wylot
Through and Through
Režie:
Grzegorz KrólikiewiczScénář:
Grzegorz KrólikiewiczKamera:
Bogdan DziworskiHrají:
Franciszek Trzeciak, Anna Borowa, Lucyna Winnicka, Ewa Sykała-Zdzieszyńska, Jerzy Stuhr, Jerzy Block, Irena Ladog, Marcel Novek, Irena Ładosiówna (více)Obsahy(1)
Hraný debut Grzegorze Królikiewicze se opírá o slavný kriminální případ ze třicátých let 20. století, do něhož byli zapleteni manželé Maliszowi. Film zobrazuje vyvrhele, kteří se tvrdošíjně, leč neúspěšně snaží najít své místo na světě. Poražení a frustrovaní spáchají trojnásobnou vraždu, za niž jsou postaveni před soud. Sled událostí však nevypadá tak jednoduše. Królikiewicz divákovi neposkytuje příliš mnoho informací, ukazuje jen útržky scén, a divák musí zapojit svůj intelekt, aby si vše poskládal v jeden celek. Namísto příběhu režisér nechá promlouvat formu: černobílé záběry, které se soustředí na pozadí nebo na nevýznamné detaily, hlasitou zvukovou stopu, která někdy přehlušuje slova postav. Režisér tak zvýrazňuje emocionální zabarvení jednotlivých situací: vzrůstající apatii, bezmyšlenkovitý vztek či nečekané emoce. (Kino na hranici)
(více)Recenze (7)
Dalo by se říct, že se jedná o dost zběsilého polského Lynche. Jízda je to opravdu zběsilá a taky hodně zmatená. To vše graduje celkovou segestivitu celého filmu. Celý film jenom vrcholí oním procesem. Film jsem bohužel shlédl pouze v původním znění, ale ani to nic nezkazilo na výsledném dojmu. Film, který bohužel není pro každého, ale ta jeho bezvýchodná a depresivní atmosféra je jedinečná. První polský "psycho" film, který jsem viděl. Jen doufám že jich Poláci mají víc. ()
Temný, ponurý a hypnotický film. Manželský pár, který jaksi nezapadá do světa "normálních" lidí se rozhodne vydělat si na živobytí vraždami. Film na motivy skutečné události, která se odehrála v předválečném Polsku. Velmi nevšední filmový zážitek, který stojí za to! 4* jen proto, že jsem film viděl pouze v původním znění (takže některé scény pro mne zůstaly záhadou) a taky v poněkud zkrácené, asi 65 minutové verzi. O pokusu zastřelit pošťáka, jsem se dozvěděl až ze závěrečného procesu, kde se neustále mluvilo o pistoli, přestože v "mé" verzi se žádná pistole ani pošťák neobjevili. ()
Výborný experimentální film (alespoň podle mých parametrů), který mění běžnou detektivní zápletku v nervydrásající podívanou. Protože jsem dopředu neznal synopsi, byl jsem kutečně zvědav, co se z takového párku vyvine. Kdybych o tom ovšem přemýšlel víc, musel bych k tomu nejspíš přece jen dojít. Byl jsem však systematicky rozrušován vizuální a hudební deprivací (zřejmý záměr tvůrců) tak, že jsem jen zíral. Po uvědmění si děje, je divák (já) nucen si film (v hlavě) znovu přehrát v odpovídajcím kontextu. Závěrečný, soudní obraz už neměl mnoho co říct. Docela mě mrzí, že Jan Malisz tu nebyl pojednán i jako malíř. ()
Skrz naskrz jsem poprvé viděl loni na LFŠ. Byla noc, měl jsem za sebou asi pět filmů, zabíjely mě mikrospánky a film jako takový jsem příliš nepobral. Včera jsem si ho ale pustil v klidu doma (velké díky uživateli sPaRk) a musím říct, že je to klenot. Geniální zvuková stopa, absolutní bezútěšnost a hlavně naprosto psycho atmosféra prostupující celým filmem, který navíc obsahuje snad nejlépe nasnímanou vraždu, co jsem kdy viděl. Velká spokojenost. ()
Jediné, co můžeme říci o tomhle filmu je, že je černobílý. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (2)
- Celovečerní hraný režijní i scenáristický debut Grzegorze Królikiewicze Skrz naskrz je dodnes jeho nejcitovanějším dílem a současně jedním z kanonických snímků polské kinematografie. V době svého uvedení vzbudil velkou pozornost, sklidil pozitivní reakce u kritiky, ale u masového publika už tak jednoznačně přijat nebyl. Polský filmový kritik a historik Jerzy Płażewski označil toto výjimečné a inspirativní dílo výstižně jako spazmatické a agresivní, jeho realizaci za nervní a subjektivizující. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Jako námět pro film posloužila Królikiewiczovi autentická událost: zpráva z krakovské soudní kroniky z roku 1933 o manželech Maliszových, kteří pro peníze zavraždili tři lidi. V jednom z rozhovorů však Królikiewicz upřesnil, že největší vliv na tento film měl stav, v němž se ocitl na konci 60. let, kdy sám neměl daleko k nějakému zoufalému kroku do neznáma, a dále živost obrázků z jeho dětství stráveného v dělnické čtvrti, kde se chlapci dopouštěli různých poklesků, aniž by přesně chápali, co dělají, a kde se v těžkých poválečných dobách sami zbavovali života lidé zrazení a opuštění. Skrz naskrz není doslovnou rekonstrukcí zločinu a soudního procesu, protože Królikiewicz nezpracoval příběh kvůli kriminální zápletce. Jeho východiskem je spíše psychologické a sociologické hledisko: prostředí, ze kterého Maliszovi pocházejí a kde se seznámili, následně bezvýsledná snaha najít práci a uživit se, všeobecné ponížení místo přijetí a uznání. Królikiewicz pátrá po pohnutkách a motivech, jež Maliszovy přivedly k zoufalému činu, jehož výsledek si jen krátce a trpce „užili“, aniž by byli schopni si s jeho pomocí skutečně narovnat životní cestu. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama