Poslední dny

Až budu chtít někoho uspat, pustím mu Last Days. Tak nehorázně dlouhé záběry vyloženě o ničem zdolají i ty nejotrlejší. Jaká vnitřní posedlost? Jaké ničení? Kde? To všechno je spláchnuto pomalu plynoucí dějovou nudou, která se s přibývajícími minutami stává víc a víc na nervy lezoucí. Koho baví hledět na tříminutovou bezeslovnou přípravu snídaně, která sestává z "kornflejků" zalitých mlékem? Nicméně, musím pochválit Michaela Pitta - poprvé jsem ho viděla vytvořit víc jak dva různé výrazy v obličeji! A stejně, pustit si Venus In Furs na dojezdové party je velká dekadence... (21.08.2009)

Je jasný, že to není film, kterej si pustím s kámošema, až se budu nudit, vlastně to není film, kterej si vůbec s kámošema pustím, protože na tohle je nejlepší se dívat v osamocení. Podle zdejších reakcí jsem očekávala ještě míň dialogů a i když hlavní hrdina kromě "hmm" a pár nesrozumitelnejch žbrblání neřekne nic, mluví se tam nakonec docela dost. Je pravda, že aby ty dialogy někomu dal, tak tam Van Sant napasoval pro děj (jestli se tomu tak dá říct) naprosto zbytečný postavy a opět si tam protlačil (taky dost zbytečnej) motiv homosexuality. Mě to ale bavilo, do dekadence vtáhlo a emocionálně, při jeho skoro - závěrečným hudebním vystoupení, se to ke mně dostalo. Je fakt, že Kurt byl, je a bude moje modla, na kterou mi není radno sahat (a jelikož Pittův xicht je vidět tak jednou a hadry i brýle jsou Kurtovy, jeden má pocit, jakoby to byl Cobain sám, nehledě na to, že zbytek je smyšlenka...). (25.06.2010)

Dokonaleji by hypotetické poslední okamžiky vykořeněné a ztracené lidské existence ani natočit nešlo.... Znovu(19.3.2011) musim vzdát hold tomudle filmu, co jsem ho znova viděl. Jako kdyby se Sant rozhodl, že to bude opravdu film o Kurtovi Cobainovi a nikoliv jen "inspirován", tak by to byl asi nejdokonalejší film o slavné osobnosti co se týče vystižení pocitu a stavu duše oné osoby. Nebyl by to klasický životopisný film, který se soustředí hlavně na fakta a vnější události ze života slavných osobností, toto byl čistě jen ponor do psyché a to ponor velmi sugestivní. Ale Santa chápu, proč to udělal, proč se skryl za postavu Blakea. Protože nenatočil mainstreamový film a dobře věděl, že todle neni film pro masy, ale jen pro "spřízněné duše", také proto, že je mu samotná osobnost KC natolik drahá, že si netroufl svůj film točit přímo o něm, ale celá ta kamufláž s Blakem je víc než zřejmá, a dotýká se podstaty KC daleko víc, než by to dokázal hollywoodský film, který se beztak chystá(chystal a bude chystat). Pro mě je toto jediná důstojná verze, kterou Gus složil s porozuměním a vcítěním a je to the best In loving memory film, co mohl vzniknout. Nádherný symbolický záběr a závěr a KC má alespoň důstojný filmový pomník a vzpomínku. Kurt v nebi sice neni, neboť je rozprášen kdesi po lučinách a skalinách, ale jako symbolicky se dá brát, že v nebi bude, lepší by sice bylo, kdyby byl with us tady na zemi, ale to už se těžko může stát, alespoň má tedy tento citlivý filmový epitaph. Jemu by se taky líbil. (12.03.2009)

Závěrečný díl tzv. trilogie o smrti. Gusi Van Santovi byly tentokrát inspirací poslední dny legendárního Kurta Cobaina. Těžko říct, kde se stala chyba. Třeba pasáž, kde Michael Pitt zazpívá song Fetus a kamera se nejenže nepohne, ale ani se neobjeví střihový zásah. Bohužel tohle už zavání samoúčelností. Má to sice pořád něco do sebe, ale pokud máte po ruce geniálního Slona, sáhněte raději po něm. (25.05.2010)

Gus Van Sant sa (čiastočne úspešne) pokúsil dať tú tenkú čiaru medzi genialitou a šialenstvom na plátno, zasekol sa však niekde na polceste medzi "normálnym" a čisto experimentálnym filmom a skončil s týmto obojstranne neuspokojivým výsledkom. Určite zaujímavé, no nie tak psychicky vyčerpávajúce ako to mohlo byť. Film mal byť sústredený na postavu Blakea a jeho interakciu s ľuďmi - väčšina postáv je tu úplne zbytočná a slúži asi len na natiahnutie stopáže a snímok je z tohto dôvodu viac nudný ako hypnotický. Ale nápad isto chválitebný a hudobné vsuvky skvelé. (13.04.2014)