Reklama

Reklama

Dramatický příběh o překonání lidského zla, o přátelství a zrodu lásky
Erikovi je 18 let a jeho životem se táhne linie násilí a konfliktů. Po vyhození ze školy, je poslán na internátní školu Stjärnsberg. Ta má být poslední šancí jak jej odtrhnout od starého života a vrátit zpět ke studiu. Na internátě se ale dá zlu těžko uniknout - panuje zde systematický teror páchaný na mladších studentech. Dokáže Erik zlu čelit, aniž by porušil pravidla a riskoval tak své vyloučení a celou budoucnost? Zlo mezi námi je dramatický příběh o mezilidském násilí, ale také o opravdovém přátelství a zrodu lásky. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (751)

H34D 

všechny recenze uživatele

Hned na úvod musím zdejší nadšence schladit - tento film není reálný! Ukazuje těžce vykonstruovanou situaci v pochybném prostředí, která by ve skutečnosti nikdy nastat nemohla a každý, kdo pracuje ve školství by to určitě potvrdil. Ovšem, připouštím, že pakliže člověk na fiktivní pravidla přistoupí, film mu dokáže prezentovat šikanu velmi drsným a sugestivním způsobem, dobře vzbouzí negativní emoce bezmoci a opovržení a postará se o hutný divácký zážitek. Já ale nemohu úplně překousnout pár nelogičností a záhadnou proměnu charakteru hlavní postavy z pouliční mlátičky na morálního chlapce, pro kterého je škola vším... Celkově ta velká hra na efekt na mě nepůsobila víc než na lepších 6/10 ()

Cappuccino 

všechny recenze uživatele

Porovnávaniu so "Zkazenou mládežou" by som sa veľmi rád vyhol, pretože "Zlo" bolo natáčané úplne iným druhom réžie. Omnoho farebnejším a pestrejším rozostavaním charakterov, a príjemne pôsobiacim prostredím. Zatiaľ čo "Zkazená mládež" je tvrdá až depresívna, "Zlo" je tvrdé až hrdinské. Boj medzi správnym a nesprávnym, boj medzi morálnym a nemorálnym, boj medzi dobrom a zlom. Výborné drama, ktoré bez akýchkoľvek rečí stojí za povšimnutie a ubehne neuveriteľne rýchlo. ()

Reklama

liborek_ 

všechny recenze uživatele

"Drž tu vidličku pořádně, Eriku! Pojďme si po večeři promluvit. Jen my dva... " Tak tady to někde začalo, tady se z mladého sympatického chlapce postupně zrodilo monstrum, které ve škole brutálně tyranizovalo spolužáky, mlátilo je do krve a nenávistně vzdorovalo autoritám. Kvůli zlu, které Erik páchal, byl také nemilosrdně vyhozen ze školy a jen díky obětavé milující matce dostal poslední šanci: Elitní chlapeckou školu, ve které, jak posléze hlavní hrdina zjistí, vládnou podivné zákony a nepsaná pravidla, kde třídní příslušnost a bohatství hrají nezanedbatelnou roli ve hře o "přežití", kde důstojnost dostává na frak a brutalita nejstarších studentů, šikanujících mládence z nižších ročníků, zůstává kantory a ředitelem ústavu naprosto nepovšimnuta. V tomto okamžiku se ve filmu začíná docela jiskřit - je naprosto nevysvětlený přerod Erika - tyrana z počátečních minut filmu do nové podoby Erik - vzdorný ochránce morálky.... V tomto smyslu mi absolutně nevadí nereálnost prostředí školy, s její lhostejností kantorů, vyučováním eugeniky, absence práva apod.. Neznám do detailu společenské poměry Švédska padesátých let a netuším, do jaké míry je kniha, podle níž film vznikl, skutečně autobiografická, přesto je pro mě mnohem nepochopitelnější změna Erikovy osobnosti, než přehlížení "pepřenky" nebo "octového úderu" ze strany personálu školy. Takový model agresivního chování zřejmě opravdu nemá s realitou nic společného. Když si však odmyslím těch prvních pár minut, kdy Erik byl na té "špatné straně", je Ondskan strhující a skvěle natočené drama, které šlape ve vysokém tempu celou dobu bez slabších momentů až k závěru, kdy je vyvrcholení trochu pokaženo velmi efektním, přesto ale nevhodným způsobem. Ondskan je dráždivý film - nutí diváka přemýšlet s Erikem, jak čelit tyranii studentské rady, zejm. sadistickému Silverhielmovi, nutí diváka lačnit po pomstě. Erik však volí jinou taktiku: trošku nepochopitelně má naděláno do kalhot z případného vyloučení a hraje roli vzdorného avšak pasivního hrdiny ghandiova typu. (SPOILER!) Nejednoho diváka jistě napadne hned od začátku - zvlášť, když Erik touží být právníkem - řešit problém právní cestou, nebo aspoň minimálně přes ředitele školy. Pokud se s touto možností od začátku nepočítalo, proč se najednou v závěru filmu objeví jako deus ex machina?? Příchod rodinného právníka na scénu je velmi efektní, ale nesouvislý s dosavadním Erikovým přístupem. S už zmíněnou přeměnou Erikovy osobnosti pak také souvisí finální "Nejsem jako ty, Silverhielme" a pomsta nevlastnímu otci - nepochopil jsem tuto změnu charakteru... (KONEC SPOILERU!) Přes tyto vady na kráse je Ondskan příliš dobře natočený film, který nastoluje hodně otázek o šikaně a agresivitě vůbec. Podobně jako třeba ve filmu Kdyby.. lze uzavřený prostor elitní školy se svými vlastními zákony chápat jako symbol pro jednu celou skupinu problémů - šikanou počínaje a gleichschaltungem v čisté podobě, jak ho zavedli nacisté, konče (viz např. Napola). Strhující film, který jde sledovat jen se zatajeným dechem. () (méně) (více)

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Skvělý snímek! Každým lepším filmem se táhne určitá niť. Ta diváka nutí film dokoukat, udržuje jej v neustálém napětí, jakým směrem se bude děj vyvíjet. Nití tohoto výtečného švédského dramatu o násilí je, kdy už konečně bude moci hlavní hrdina rozkopat držku člověku, který mu činí ze života peklo. A povím vám, že je to neuvěřitelně silný příběh, znamenitá podívaná a nezapomenutelný zážitek! ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Tak tenhle film me naprosto dostal a to i presto, ze jsem od nej cekal neco krapet jineho. Cekal jsem totiz v jednom kuse naky bitky a sikanu a i kdyz je tu sikana drsna, a prakticky furt, tak se scenama jako politi hovnama nebo privazani k tyci se setri a vetsinou je to spis takovy slovni. Spis mi to prislo jako takovej film o pratelstvi. Nicmene naprosto dokonale zrezirovanej, napsanej a zahranej, hlavne hlavni hrdina je dokonalej. Proste jednoznacne 5*. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (8)

  • Film je založen na knize Jana Guilloua. Ten navštěvoval stejnou školu a knihu založil částečně na vlastních prožitcích. (HellFire)
  • Po finální scéně potyčky požádal herec Fredrik af Trampe (von Schenken), aby mu udělali Polaroidem fotku jeho zkrvavené tváře. Poté ji věnoval své matce, která si ji dala na svůj noční stolek. (Tygrys)
  • Ve scéně, kdy jede Erik (Andreas Wilson) vlakem, můžeme spatřit holčičku s panenkou, kterou si zahrála režisérova dcerka Emma Håfström. (Tygrys)

Související novinky

Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz

Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz

28.12.2010

Byl by hřích opomenout při příležitosti končícího prvního desetiletí nového milénia souhrn nejlepších filmů daného období. Zde vám přinášíme žebříček třiceti nejlepších celovečerních filmů dle… (více)

Reklama

Reklama