Mildred Pierceová

Víc než noirové krimi spíš čekejte intenzivní, temné drama. Joan Crawford brilantně vykreslila postavu ženy, která je roztržena mezi plány ambiciozní businesswoman a touhou po soukromém klidu a štěstí. Mildred je sice rázná a sebevědomá, ale taky romanticky důvěřivá - což se lidé v jejím okolí nebojí zneužít. Rozmazlená dceruška Veda tady funguje jako filmový ekvivalent antikoncepce, tak krásnou zápornou postavu už jsem dlouho neviděl. Vřele doporučuju. (09.11.2012)

Těžko fandit nebo přát ženě jako je Mildred Piercová něco pěkného. Její postava je pro mě osobně strašně hloupá a zaslepená láskou k dceři, které chce dát vše a potichu přechází její rozmazlenost a nadutost. Nejde říct, že jde o špatný film, protože jsou zde slušní herci, lehce noir atmosféra a i celý příběh je svým způsobem zajímavý. Mé osobní sympatie však nikdo nezískal a spíše jsem sledoval hromadu postav, které mi jsou ukradené od začátku až do konce ( s výjimkou dcery Mildred, které jsem přál to nejhorší od první chvíle, kdy dostala šaty a nevážila si jich ani v nejmenším...). Michael Curtiz má na lepší filmy a to několikrát dokázal. (05.10.2008)

Tohle rodinné drama s kriminální zápletkou (vyšetřováním vraždy) ovládly ženy, Joan Crawfordová zvládla svou roli skvěle, uvěřila jsem jí zklamání z manželství s nevěrným mužem, bolest ze ztráty milovaného dítěte, touhu dokázat něco sama za sebe, podnikat a být úspěšná.. Mladinká Ann Blythová jedním slovem vynikající, tzn. rozmazlený spratek na pěst.. Každopádně se jedná o film, který mě donutil zastavit se a zamyslet.. (25.02.2022)

Tahle Veda, to je bída. Komplikovaný příběh, plný shod a rozchodů, o ženě, která nebyla s to repektovat jeden ze základních přírodních zákonů, který rodičům (jak zvířecím, tak lidským) stanoví časovou dodbu, ve které se mají/musejí rozejít se svými potomky. A po které se pak stávají (nebo také nestávají) rovnoprávnými partnery. Film o Mildred Pierceové, která hodlala obětovat nejen sebe a svého manžela, ale i vše ostatní, aby si získala věčnou přízeň své dcery, psychicky narušené (absencí sociálního, potažmo rodiného cítění, není zřejmě pouze důsledkem špatné výchovy) Vedy Pierceové, je vypointován na špičku nože, a závěrečná katarze je sice koncem filmu, nikoli však koncem příběhu. Pozn. 1: Onou hrotící špičkou nože je vztah Pierceových k degenerovanému šlechtici Monte Beragonovi. Pozn. 2: Joan Crawfordová získala za svojí roli "Academy Award" pro nejlepší herečku; scéna je podrobně popsána ve filmové biografii její adoptivní dcery Christine. Pozn. 3: Nevím do jaké míry byla použita práce na scénáři od Williama Faulknera, nicméně je zde výrazně cítit. Pozn. 4: Možná buďme rádi, že neznáme všechny rozpory Michaela Curtize s Joan Crawfordovou, alespoň ve filmu byly uhlazeny. (30.10.2018)

Nezvyklý noir (vracení se do minulosti, voice over, vražda, chiaroscuro), který jde v rozkladu harmonické rodiny tak daleko, že proti sobě staví dceru (femme fatale) a matku, která se provinila svou snahou dosáhnout amerického snu na vlastní pěst. Sdělení je jasné a stejně jako u jiných noir filmů k osobám něžného pohlaví nepříliš milostivé: během války opuštěné ženy by měly přestat blbnout a vrátit ke svým mužům. Oproti Cainově předloze není akcentován sociální rozměr Mildrediny situace – děj byl z období hospodářské krize přesunut do 40. let a spíše než ženu beznadějnou představuje ženu dravou, ženu vamp, u které jsme po většinu vyprávění na pochybách, zda spáchala, či nespáchala vraždu, jež film otevírá. Rozuzlení nemění nic na tom, kdo je vinný, nýbrž pouze, čím se kdo provinil. Tradiční noirová nezvratnost výchozího stavu je dvakrát podtržena. Náš soucit film nežádá, melodramatická idylka je v něm vždy jenom zdánlivá a vyztužená postranními zájmy, přesto můžeme Mildred Pierce, ženský film noir, brát jako ukázku neuchopitelnosti tohoto žánru (žánru?) poválečné americké kinematografie. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, Radek99 (27.09.2011)