Dítě

Jestli něco nemusím, tak filmy o hloupých lidech. A snímek L'Enfant o lidské hlouposti je. Těšil jsem se, že snímek bude popisovat složitosti lidského života jako je založení rodiny v ne zrovna ideálních podmínkách, ale místo toho divák sleduje životní trampoty a neschopnost jednoho primitiva. Navíc film téměř postrádá jakýkoliv příběh, díky čemuž je devadesáti minutová stopáž místy téměř k nevydržení. Spousta scén se v nepatrných obměnách neustále opakuje a sledovat jednoho tupce, jak chodí od ničeho k ničemu, sem tam něco ukradne a vyšmelí se dá tak maximálně hodinu. Pro jednoho vrcholné umění, pro druhého nuda k pokálení a já zde umění a filmařskou zručnost rozhodně nevidím. Herci se snaží, ale Renier stvárňuje natolik primitivní postavu, že k němu nelze přivyknout a talentovaná Déborah Francois vlastně nemá co hrát, ale tu naštvanou pózu jsem jí celkem žral. Celé je to chladné a realistickým stylem natočené, ale pro mě nepříliš uvěřitelné, kde slabý (uměle hrocený) příběh zabíjí vše ostatní. (03.10.2013)

Reálné a živoucí natolik, že nezbývá nic jiného, než se smířit s tím, že podobné příběhy zkrátka někde nejen v belgických ulicích existují. Příznačně se pak ale nabízí otázka, jak k podobně nestylizovaným a bolestným filmům přistupovat. U bratří Dardennů jsem schopný veskrze ohodnotit jen to, do jaké míry myslím na kritérium věrnosti reality, resp. do jaké míry si myslím, že je mi odvrženo přemýšlet o příběhu jako konstruktu. Netuším, proč je mi Dítě zatím z mé mlhavé znalosti obou Belgičanů nejbližší; asi za to může fakt ne striktně jednoznačných postav. I když jsou obě hlavní postavy víceméně nezodpovědné, stále je možné je spatřovat i jako oběti, byť zkratkovitě jednající. Jenže není to i v ostatních filmech bratří Dardennů? A není to i tím, že mi každý nově viděný film připadá jako jejich nejlepší? Polemika nad počtem hvězdiček je veskrze zbytečná. Všechno ty filmy jsou výseky té stejné umolousané reality, všechno je to ten jeden fikční svět. A jednou jsem si tenhle pseudointektualismus napsat u Dardennů prostě musel. Tak. (19.04.2016)

Práce je pro blbce. O tom není sporu. Alternativní způsoby obživy kladou ale nemenší nároky. Především je třeba říci, že Jimmy, kterého "hraje" 40 různých dětí, jak informuje ČSFD, je extrémně klidné a pohodové nemluvně. Kdyby angažovali belgičtí filmaři jednoho z dárečků, které mám doma já, točili by nejspíš scénář nescénář úplně jiný film. Jelikož si bří Dardennové ve svých filmech zřídkakdy odpustí nějaký mindfuck, vychází postupně najevo, že titulním L'enfant není ani zdaleka na prvním místě polosvatý novorozenec. Dětské rysy nesou všichni v bližším okolí hlavního hrdiny, který jako každý začínající otec netuší, že odhadnout reakce matky je pro zdárný průběh rodinného života klíčové: matka Sonia s dětsky tučným obličejíkem, kumpáni z podsvětí, čímž tvůrci originálně poukazují na skutečnost, že fenomén dětství, především v některých sociálních vrstvách, nabývá podob, které mají s obecnou představou ideálu společného jen málo. Rodiče nechť se připraví na hodně intenzivní zážitek. (01.05.2017)

Od doby, kdy jsem poprvé viděl filmy Roberta Bressona (řekněme takové tři čtyři roky zpátky), na mě z plátna nedýchla taková nestrojenost a věrnost realitě. Jistě by se tu dalo polemizovat o spoustě věcech, ale v zásadě Dítě reprezentuje směr, jakým se může ubírat kinematografie ve snaze plnit nějaké vyšší úkoly - ať už formální, nebo svým sociálním poselstvím. Myslím, že odpor k tomuto filmu vychází především z neschopnosti potlačit své naučené požadavky, aby námi film manipuloval. (24.04.2006)

Příběh o dětech. Nejmenší se dalo určit snadno, největší jen obttížně, nejspíš to byl Bruno. Věcně odvyprávěné drama o člověku, pro něhož jsou všechno jen předměty určené k rychlému získání a rychlé výměně za peníze, které slouží k rychlému utracení. Novorozenec je tu bez delšího přemýšlení jen dalším artefaktem. A jak to obvykle bývá, situace se změní, až už pořádně teče do bot, případně až za límec. Závěrečné setkání (v ústavu podobném polepšovně) se Soňou není samozřejmé, zřejmě i jí se začalo znovu stýkat po laškování s dítětem. (23.01.2021)