Dúhenka
Režie:
Braňo MišíkScénář:
Dana GargulákováKamera:
Jaroslav ZemanHudba:
Peter ZagarHrají:
Pavla Vitázková, Dušan Lenci, Igor Ondříček, Michaela Merklová, Martin Kusenda, Leopold Haverl, Zdena Grúberová, Vladimír Zboroň, Václav Púčik, Bianka Kolevská, Dominika Otočková, Soňa Antalová (více)Obsahy(1)
Kam jinam, než do světa nevšedního, plného fantazie a kouzel nás může zavést pohádka. Ta dnešní vypráví o lásce, která překoná všechny překážky. Střetávají se tu dva světy – chladný a přísný svět Vládce pramenů (D. Lenci), a ten lidský, v němž najde Duhová panna (P. Ptáčková-Vitázková) dosud nepoznaný cit. Dcera Vládce pramenů se zamiluje do krále Zorana (I. Ondříček). Pouto mezi ní a mladým panovníkem je silnější než zákazy Vládce pramenů. A tak se Duhová panna rozhodne opustit svoji říši a za svou lásku se provdá. Avšak za svatbu těch dvou platí celé království. Vládce pramenů se mstí, v zemi se pomalu začíná ztrácet voda… Duhová panna má jedinou možnost, jak lidi před smrtí žízní zachránit. Odchází zpět do magického světa, z něhož přišla… Vrátí se poté znovu na zem štěstí? Setká se ještě někdy Duhová panna s milovaným králem a se svou půvabnou dcerou Rosénkou (M. Merklová)? Dokáže Vládce pramenů pochopit, co je to lidský cit? (Česká televize)
(více)Recenze (30)
Slováci tyhle typy pohádek umějí. Hned mi to připomnělo Perinbabu. Živelné pohádky. Příběhy o vládcích živlů. Podobných pohádek bylo natočeno hned několik. Nemusím ani uvádět, jsou vypsány ve sloupečku vedle Podobné. A zrovna Perinbaba či Dešťová víla se mi líbily víc. Celkově ty dešťové pohádky vypadají trochu jedna jako druhá. Duhová panna nijak zvlášť nevyniká. A to ani obsazením, hudbou, exteriéry či příběhem jako takovým. ()
Na začátek vánoční pohádkové série to nebylo nejhorší, ale úvod je mnohem lepší než zápletka a rozuzlení. Pohádka se na úkor plynulosti děje příliš zamotá do svých vlastních pravidel. Tím myslím různé úkoly, které musí postavy splnit.. méně by zkrátka bylo více. Chvílemi jsem bohužel přemýšlel i o přepnutí na jiný kanál. ()
Krásna rozprávka plná hodnôt a krásnej prírody ako aj zaujímavý námet namyslenej princeznej, ktorá si neváži vodu, prichádza Pan prameňov, Duhenka a ich syn Branko, ktorý sa zamiluje do princezny, ma s ňou trpezlivosť snaží sa jej pomôcť a prelomiť kliatbu Pána prameňov. Trocha tu chýba väčšia zápletka, lepšie herecké výkony, víťazí čistota a láska. Časť filmu je natáčaná pri hlbokovodskom vodopáde.(Hlboké nad Váhom, oplatí sa tam ísť pozrieť) ()
Mělo to svoje mouchy, ale doporučuji všem hanilům shlédnout před Duhovou pannou film O sirotkovi z Radhoště a hned půjdete v hodnocení o dvě hvězdy výš, přitom Sirotek má o procento víc než Duhová panna, to je absurdní. Přiznávám, mám slabost pro Pavlu Ptáčkovou (Vitázkovou), ale ani ostatní herci nebyli tak špatní, třeba Igor Ondříček, a pro mne bylo hlavní, že příběh i přes všechny ty logické díry BYL pohádkový. ()
Začalo to zajímavě. Ač se tady evidentně nepracovalo s nejmodernějšími trikovými a produkčními vymoženostmi, úvod vypadal velmi solidně a zcela se vyvaroval typicky české pohádkové topornosti, křečovitosti a pitvoření. Inu Slováci to asi umí trochu lépe. Romanticky tajemná milostná romance moudrého krále a éterické duhové panny, poté potíže s nedostatkem vody (zcela věrohodné a působivé). Pán pramenů bezdůvodně trestající slušné obyvatele spokojeného království a následná oběť duhové panny, která obětuje svůj osud, aby lidé znovu měli vodu. To vše se svou originalitou vymyká z běžného pohádkového světa a bylo nakročeno k pohodlným čtyřem hvězdičkám. Ale pak se scénárista zbláznil. O mocně zbrojícím sousedním království už nikdo do konce filmu neslyšel, král se svou manžekou byli odloučeni na dobu, za kterou jejich dcera stihla skoro dospět. A tak se objevuje na scéně nová dvojice a zápletka spočívá v tom, aby donesli sklenici vody k nejbližší skále, čemuž bych se vysmál i v klasické odpolední papundeklové studiové pohádkové inscenaci. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (1)
- Pohádka se natáčela na zámku Smolenice na Slovensku, a to jak v jeho exteriérech (záběry na věž, u kašny, na schodech, v zahradě apod.), tak i interiérech (záběry na schodech hradu, v královské či královnině komnatě či na trůn – schody do zámecké věže, žlty a červený salónek, zámecký apartmán č. 14). (HonzaBez)
Reklama