Režie:
Václav KrškaScénář:
Jaroslav BeránekKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jarmil BurghauserHrají:
Eduard Cupák, Karel Fiala, Jana Rybářová, Vladimír Leraus, Dana Medřická, Zdeňka Baldová, Otylie Beníšková, Eman Fiala, Aleš Košnar, Alexandr Milkovski (více)Obsahy(1)
Hrdinou je líný krejčovský tovaryš Labakan, který sní o životě v přepychu a oblékne se do přepychových šatů pro bohatého emíra a když vidí jak uctivě jej lidé na tržnici zdraví využije příležitosti, která se mu nečekaně naskytne. Seznámí se totiž se sultánovým synem Omarem, který vyrůstal u vznešeného káhisrského paši a nyní se vrací domů. Labakan mu ukradne poznávací znamení, sultánovu dýku, a vydává se za něj. Sultánova žena však pozná svého pravého syna a přiměje sultána, aby oba muže podrobil zkoušce. Oba mají dokázat svou zručnost ušitím korunovačních šatů, což se samozřejmě povede jen skutečnému krejčíkovi Labakanovi a tak ho čeká kat. Naštěstí to vše byl jen sen a pošetilý mladík se ještě včas napraví. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (65)
Tuhle pohádku jsem poprvé viděl na dětském (pionýrském, podnikovém) táboře až ve svých 13i letech a moc se mi líbila. Těch pět hvězd je 50 let starých. Dnes bych dal tak 2. Myslím si, že tahle (asi tak trochu direktivně nařízená) spolupráce s bulharskými filmaři měla a bude mít do budoucna alespon tu užitečnost pro mladé publikum, že se dozví, jak vypadá osel a k čemu byl dříve dobrý... Jinak krásná mladá, éterická Jana Rybářová - kolik filmů mohla ještě natočit? Komparzistů se mi zdálo tak o 90% procent víc, než by bylo věrohodné. Kde vyhrabali tvůrci tu "rafinovanou" matčinu léčku jsem nehledal. Tu přece musel prohlédnout na první pohled i Labakan, podvodník velmi mdlé inteligence... ()
Možná že jsem i ve svém věku divnej v tom že mám raději pohádky než akční filmy, ale tohle se teda nedalo zkousnout ani v případě "kulisy" k nějaké činnosti. Hudba je moc orchestrální a zvukově to celkově bylo moc chaotické a hlavně nevyvážené z mluveným slovem. Herci sice hrály co se po nich chtělo, ale opět jsem si všiml že jich mnoho doslova ten scénář četlo z nějakých nápověd. Navíc neumím ocenit ani to exotické a zvláštní prostředí ve kterém se to odehrává. Kdyby na to nečučela ta malá šmudla ( která jak jsem na konci zjistil u toho stejně spala ) tak bych to určitě přepnul třeba na čt24 kde se člověk alespoň něco dozví. ()
Sice ne s úplně čistým svědomím dávám plné hodnocení, ale každý máme právo na emoce a subjektivitu. Především mám velikou slabost k prvním barevným filmům, protože mají svými nerealistickými barvami zcela osobité kouzlo, což právě pohádce z orientu nesmírně sluší. A protože jde v té době o výjimečný počinek v české kinematografii, když se točí opravdu u moře, a jelikož pro mě je tato pohádka, které jsem se celá desetiletí nějak vyhýbal, příjemným překvapením a malým objevem, dávám tolik hvězdiček kolik jsem dal, a také kvůli oné půvabné dívence, kterou již za pár měsíců stihl tak smutný úděl... ()
Orientální pohádka, natočená v Bulharsku, je nejsilnější ve svých sluncem orámovaných barevných obrazech. Za pomocí důvtipných a vynalézavých kulis prostředí, které jemně a přirozeně vytváří osobitou pohádkovou atmosféru. Bohužel síla průběhu děje nepatří k nejsilnějším stránkám filmu. Jen několik slibnějších okamžiků nemůže zanechat nezapomenutelný a nezaměnitelný otisk v paměti a srdcích diváků. Potrestání pýchy jsou turbany a frajerské fousky, podmanivé vzory a šicí terapie a hra o následnictví. Hlavní postavou pohádky je prostý a talentovaný krejčovský tovaryš Labakan (pozoruhodný Eduard Cupák) a jeho pyšné sny o vyvoleném životě na vrcholu hierarchie společnosti. Až jednoho dne sebere dostatek odvahy a podnikne svou odyseu za štěstím. S nalezenou drzostí, s falešnou přetvářkou, se zarputilou vytrvalostí a neustálou obavou z vyzrazení. Je jedinečný ve svých gestech povýšenosti. Z dalších rolí: odhodlaný, neústupný a laskavý sultánův syn Omar (výrazný Karel Fiala), veselá, prostá, žádaná a temperamentní dívka se slabostí pro Labakana Fatma (půvabná Jana Rybářová), nedůvěřivý vládce a hrdý sultán (zajímavý Vladimír Leraus), duchaplná a přesvědčená sultánka (příjemná Dana Medřická), Labakanova starostlivá a pracovitá máma Mirza (dobrá Zdeňka Baldová), mocná nadpřirozená síla Adolzaida (Otylie Beníšková), hudrující krejčovský mistr Mustafa (sympatický Eman Fiala), či malý neposeda a Labakanův příznivce Ali (zajímavý Aleš Košnar). Pohádka je líbivá pro oči a optimistická ve svém rozpoložení. To netradiční prostředí je osvěžující. Ovšem samotné napravení pyšného snílka je nedokonalé až mdlé. Nakonec, zůstane film zapamatovatelný především jen jako zajímavost. ()
Když můžu srovnávat s Falešným princem, natočeným o 28 let později, tak druhý jmenovaný se mi líbil více. Přestože zde se natáčelo v Bulharsku, v druhé pohádce v Chorvatsku. Tady to ale filmaři vymysleli jinak. Šlo pouze o sen. I tak si ale klasicky dali záležet na kostýmech. A děj není tak špatný, pohádka navíc není dlouhá. Na svou dobu šlo o relativně výpravný film a myslím, že tehdy měla velké ambice zaujmout děti i dospělé a nejspíš se to i povedlo. ()
Galerie (22)
Photo © Československý státní film / TV Barrandov
Zajímavosti (4)
- Labakan i Legenda o lásce (1956) se měly původně natáčet pouze ve stylizovaném prostředí v ateliéru. (Mackin)
- Natáčelo se v bulharském Plovdivu, Balčiku, Nesebru a pohoří Rhodope. (Mackin)
- Film byl natáčen v Bulharsku současně s filmem Legenda o lásce (1956) v upravených interiérech a kostýmech tohoto filmu. (lausik)
Reklama