Akce v oblacích
Les Chevaliers du ciel
Sky Fighters: Akcia v oblakoch
Režie:
Gérard PirèsHudba:
Chris CornerHrají:
Benoît Magimel, Clovis Cornillac, Géraldine Pailhas, Alice Taglioni, Philippe Torreton, Omar Berdouni, Cédric Chevalme, Olivier Rabourdin (více)Obsahy(1)
Na letecké základně „ochránců“ vzdušného prostoru je stále rušno. Elitní piloti střeží, trénují a milují. Během letecké přehlídky zmizí z dosahu radarů jedna ze stíhaček. Vojenská kontrola vyšle do zóny, kde byla naposledy spatřena, dva zkušené piloty Marchelliho a Valloise. Když ale ztracený stroj objeví, dostanou zcela nečekaně příkaz k přistání. Při náročném manévru zaútočí pohřešovaná stíhačka na jednoho z nich. Začíná vojenská operace, při které se piloti snaží získat ukradený stroj a zabránit tak teroristickému útoku. Letecká akrobacie, bojové scény v oblacích a přátelství na život a na smrt je společným jmenovatelem této napínavé podívané. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (101)
Zase jednou jsem v kině dostal přesně to, co jsem očekávál a toho si cením. Jak jsem čekal, dějově to byla totální slátanina, ale já si přišel na velkém plátně vychutnat úchvatné letecké záběry a sluch zahltit hukotem tryskových motorů a polechtat vysílačkovými žvásty pilotů, pro osvěžení tentokrát ve francouzštině. Navrch se mi dostalo hned na začátku originálně zvárněných titulků. Mezi nafouklými marketingovými bublinami letní sezóny se tenhle snímek nenápadně krčil v koutě, ale narozdíl od nich si na nic nehraje a divák přesně ví, za co že si u pokladny nechal hrábnout do peněženky. ()
Již od prvotních minut bylo jasné, že se jedná o pouhý průměrný snímek. S touhle zatrpkle kyselou náladou jsem i na film pohlížel a podrobně kritizoval. Chvílemi ubohé dialogy, jenž mají navodit vážnosti celému filmu, vystřídá absurdní milostná scéna. Co ovšem musím vyzdvihnout, je příběh, protože většina podobných filmů má příběh předvídatelný již z úvodních titulků, zde jste do poslední chvíle s úžasem pozorovali, jak vás některé "průměrné" snímky mohou občas i příjemně překvapit i když víte, že z toho nic víc nebude. (+ za jeden ze soundtracků od Placeba) ()
Zapomeňte na příběh, o ten tady vůbec nejde. Zde frčí krásné pilotky, úchvatné pohledy z letadla (přelet nad Paříží byl bomba) a spousta leteckých soubojů. Co na tom, že film jako takový je úplně o ničem, prostě se jen vklidu usaďte, přitpoutejte se a vychutnejte si let, budeme přistávat za pár minut. ()
M*DEJ DOKUD JE TVRDEJ... v případě ocelového ptáka to sice může trvat trochu déle, ale tohle je trochu moc... Kobra 11 s bagetou a letadlem. Pravdou je, že u toho všichni vypadají docela cool, takže je to vlastně v pořádku...Mc Action, Mc Buster, Mc Kino... Hodnotit nebudu... Cheeseburger taky nejíte protože na něj máte chuť, ale protože máte hlad... Tohle je rychle chladnoucí zboží... kdo chce, ať se nažere... ()
Galerie (39)
Zajímavosti (14)
- Při filmu se používaly speciální kamery, které jsou schopny natáčet až 17 tisíc metrů vysoko a vydrží i nadzvukovou rychlost. (Mahalik)
- Snímek vznikal ve spolupráci s Francouzskými vzdušnými silami, proto dostal režisér povolení využít několik vynikajících pilotů. Mohli dokonce překročit bezpečnostní pravidla, díky čemuž vznikly vskutku neobvyklé záběry. Například běžné je, že letadla se k sobě ve vzduchu nepřiblíží víc jak na několik desítek metrů, ale piloti ve filmu tuto vzdálenost občas snížili i na jeden metr. (imro)
- Postava Ipoda (Jean-Baptiste Puech) je charakterizovaná tím, že při letu poslouchá mp3. Ve skutečnosti si stíhací pilot do kokpitu nesmí nic vzít. (Thommy91)
V kontextu současného evropského filmu je snímek Sky Fighters: Akce v oblacích filmařskou výzvou. Jde o zcela moderní film a nejsou v něm použity žádné speciální počítačové efekty nebo rekonstrukce. Všechny scény natáčené v oblacích byly zachyceny klasickými postupy. Někdy dokonce museli snížit kvalitu obrazu, aby dosáhli většího realismu záběru. Tato výzva by ale nemohla sklidit úspěch bez podpory francouzského ministra obrany a Francouzské armády. Poskytly ohromnou podporu – umožnili 12 týdnů natáčení na obloze, z toho několik letů nad centrem Paříže. Povolili také využití Mirage 2000, kterou pilotovali ti nejlepší stíhači ze základen v Orange a Džibuti. Bylo potřeba naplánovat vše tak, aby se maximum věcí točilo najednou a nenarušovali jsme chod leteckých základen. Kameraman leteckých scén, Éric Magnan, měl za úkol natočit Mirage 2000 ve všech situacích, rychlostech a nadmořských výškách a zdálo se, že neexistuje, způsob jak toho dosáhnout. Nakonec vzali barel od petroleje s obsahem 2000 litrů, který připevnili pod křídlo Mirage 2000 a ve spolupráci s letectvem a technikou společnosti Dassault Aviation ho nechali upravit tak aby do něj mohli namontovat 5 kamer. Kamery nastavili do důkladně promyšlených úhlů a byly dálkově ovládány ze zadního sedadla v kokpitu Mirage. Během letu seděl Magnan vzadu, sledoval obrazovky a musel piloty ještě navigovat, protože ti neviděli, co kamery točí. Dával jim stručné předem domluvené pokyny, jak mají s letadly manévrovat. Prý to byl pro něho prý velmi intenzívní zážitek… Když pak výsledek ukazoval pilotům, mnoho z nich říkalo: „To jsou zfalšované záběry!“ Protože obecně si lidé myslí, že když točíte něco z letadla, musí to být roztřesený obraz, jako s kamerou na rameni. Proto jim připadaly záběry nereálné, ale to se mýlili, nic zfalšováno nebylo. Kromě špičkové technologie ale patří vděk samozřejmě také entuziasmu a všeobecnému nadšení pilotů, techniků i důstojníků. Major Stéphane Garnier věnoval hodně času tomu, aby scenáristovi Gillesi Malenconovi vysvětlil, jak fungují jeho kolegové, přivedl ho do oddílu, nechal se doprovázet i při několika letech. Malencon mohl sledovat, jaké jsou mezi letci vztahy, jak to na stíhačkách chodí atd. Major také vymýšlel jak zrealizovat to, co stojí ve scénáři. To nějaký čas trvalo, protože scénář měl původně asi 20 verzí. Cíl natáčení byl jasný. Herci měli natočit práci pilotů, ne naopak. Režisér požadoval od herců maximální fyzickou přípravu. Museli si například vyzkoušet, jaké to je létat na stíhačce. Clovis Cornillac, představitel kapitána Valloise, uvádí scénu, ve které měl sám na starosti ovládání dvojplošníku, zatímco ho seshora natáčela kamera umístěná na helikoptéře. „Věděl jsem že je to nebezpečné.“ uvedl režisér Gérard Pirés. „Vždy je těžké přiblížit dva letící stroje, především, jedná-li se o helikoptéru. Nesmějí se dotknout! A pilot to moc dobře věděl. Jenže když pracujete s tak schopnými herci, jako byli tito... Neměl jsem důvod se obávat, že se to nepovede.“ Režisér si herce opravdu nemohl vynachválit: „...Měl jsem herce velice odlišné. Benoit Magimel je herec-introvert, klidný a rezervovaný, který k práci přistupoval velmi analyticky. Clovis Cornillac trpí filmovou bulimií, miluje natáčení! Géraldine Pailhas, kterou byste v takovém filmu asi nečekali, mi při našem prvním setkání řekla: „Ale proč zrovna já?“ na což jsem odpověděl: „Protože jsi herečka!“. Stejně tak Philippe Torreton, který dlouho toužil takovýto film natočit, ale nikdy podobnou roli nedostal. No a pak Alice Taglioni, se kterou jsem se setkal v divadle. Náhodou měla mnoho společného s letectvím – její bratr je pilot helikoptéry. Alici jste museli mučit, aby z letadla vystoupila!...“ () (méně) (více)