Na konci všech válek

Neurazí a bohužel ani nikterak zvlášť nenadchne... Nějak mě filmnedokázal přesvědčit o krutostech zajateckých táborů. Jo, taky se tady s nima moc nemazlili, ale myslím, že ve skutečnosti to bylo ještě mnohem horší. Tohle je celkem dost nenápadnej film a nenápadnej rejža. Našel sem si to jen díky Marku Strongovi, kterej mě i tady přesvědčil o tom, že je to obrovský formát. Ještě se tady k mému úžasu objevil i cholerik z Trainspottingu - Robert Carlyle, kterej prostě umí neskutečně dobře zahrát psychycky narušený role :o). Nabízí se pochopitelně srovnání s legendárním Mostem přes řeku Kwai. Ale to mi přijde podobný jako srovnávat pořádný dudy s nebem :o). (17.01.2015)

Na konci filmu Na konci všech válek jsem si oddechl,že jsem se konečně prokousal na konec :).Překvapivě mě zklamalo obsazení,kdy tak nějak ušel jen Keifer Sutherland,Carlyle už je s tou svou maniakální držtičkou trapnej a představitel hlavní role je naprostá herecká nula.Děj je celkově nudný,bez spádu,málo se zde za celý film vůbec stane.Dramatické chvíle se tu sice objeví,ale vesměs vyjdou nezáživně,bez napětí či jakéhokoliv zaujmutí.Navíc všechny charaktery jsou prokouknutelné už od začátku a vyvrcholení,že ti zlí nejsou vlastně až tak zlí ,je už jenom zoufalým vyústěním toho,kam celá tato rádobydrsná blamáž spěla od začátku.Život v zajateckém táboře nemohla být žádná idylka,tohle je ale fakt šílený výsměch.Žádná drsnost,neučesanost,špína a strach,vlastně tu vydíme takovej táborák s přísnějším vedoucím.Hloupost a nuda!!! (07.10.2009)

Film Na konci všech válek o tom, že v japonském zajateckém táboře se nežije zrovna nejlépe, není drama, válečný ani akční film. Je to jen táhlá konverzační a zoufale neakční nuda díky plytkému scénáři a nízkému rozpočtu, na míle daleko od Mostu přes řeku Kwai, nebo třeba Krále krysy. Jen herci hrajou dobře a film tak trochu zachraňují, jinak je to filmový mišmaš scén, které jste už určitě a lépe někde viděli v jiných filmech (stavba železnice, zajatec - obchodník s Japonci i domorodci, bombardování vlastním letectvem, tresty, hlad a smrt). Všechny zajímavé scény jsou v traileru: http://www.youtube.com/watch?v=LwyqlM5dRVI (06.12.2012)

Velmi působivý a pravdivý příběh z japonského zajateckého tábora za 2.světové války. Z normálních spojeneckých vojáků se za rok pobytu v táboře staly nemocné živé trosky, které zápasily o holé přežití. Krutost Japonců je dána vojenským kodexem, čím krutější zacházení se zajatci, tím více dozorce prokazuje věrnost japonskému císaři. Pravdivý příběh sepsal přeživší anglický kapitán Gordon, který poskytoval svým spolutrpitelům duševní pomoc tím, že založil v táboře jakousi pomyslnou "universitu vědy", kde se zajatci školili ke snášenlivosti, pokoře, trpělivosti a odpuštění. Díky tomu, se situace v táboře dosti zlepšila a "zahanbila" i kruté japonské vojáky. To se projevilo ke konci války, kdy do tábora přijede nákladní auto se spousty zraněných japonských vojáků a hlavní dozorce je vyhání a nechce poskytnout pomoc. Angličtí zajatci za vedení kapit.Gordona těmto zraněným poskytnou pomoc, protože Gordon prohlásí, že : " To nejsou nepřátelé, jsou to jen nemocné a zraněné lidské bytosti, které potřebují pomoc." Nádherný film, hluboce lidský. Nějaké stavění železnice je zde jenom podpůrnou záležitosti, aby se vůbec něco dělo. Nechce se věřit, že takové peklo může člověk přežít. (29.05.2008)

Naturalistický pohled na bolest v samotném morku kostí. Zajatec ztrácí své člověčenství a je pouhou nickou v zabláceném smetišti momentálních dějin. Pochybuje o smyslu života, při kterém ho možná drží ten a ten spoluzajatec nebo vzájemná soudržnost. V tomhle vidím sílu, která se v nejedné takové situaci osvědčí. Mladí kluci žili v nelidských podmínkách a zacházení s nimi šlo za hranice krutosti. Přesto nepřestávali věřit, že tohle jednou skončí. Vlastně ani já jsem nevěděla, kterým směrem se příběh bude ubírat. Očekávala jsem, že se jim třeba podaří utéct a ne, že se dočkají osvobození. Sice se dočkali, ale s četnými šrámy na duši. Na moment se obrátily misky vah a trýznění trýznili trýznitele. Zaujal mě K. Sutherland a R. Carlyle, kterého stále vidím jako komediálního herce. Celková atmosféra by se dala krájet. (15.09.2011)