Tenká červená linie

Znáte ty filmy, po kterých máte pocit, že už nic nepotřebujete vidět? Tak tohle já zažila právě teď. Alespoň teď teda nějakou dobu nechci vidět žádný válečný film, jelikož bych asi srovnávala a vím, že s Tenkou červenou linii se v tomto žánru může rovnat máloco. Marně si vzpomínám, jestli jsem někdy viděla válečný film s takovou hloubkou. Malick tuto látku pojal naprosto odlišně, on je to neuvěřitelný člověk a neuvěřitelně vnímavý ke všemu, co je na světě, tak mi to z jeho filmů připadá. Žádný válečný film, co jsem kdy viděla, neměl tak propracovanou psychologii postav. Tento film se klidně může řadit do žánru psychologických dramat. A zase to úskalí všech Malickových filmů, diváci se dělí na dvě poloviny, pro jedny to je mistrovské dílo, pro jedny tříhodinová nuda. Já se řadím mezi ty, které tento film neskutečně zasáhl, ale zároveň chápu i tu druhou skupinu. Malickův přístup prostě nemůže sedět všem a rozumím, že ty vnitřní monology postav, které podle mě zvedají film o třídu nahoru, můžou někomu vadit. Film jsem viděla poprvé až teď, ale jsem ráda, že to nebylo dříve, jelikož toto je ten typ filmu, do kterého musí divák určitým způsobem dozrát. Technická stránka filmu vynikající, kamera je úchvatná, stejně tak hudba Hanse Zimmera. Herecké výkony do jednoho výborné. Tenká červená linie je pro mě naprosto fascinující snímek a Malick se tímto u mě zapsal hodně vysoko. (04.08.2011)

Ne tak takhle by to neslo, takle se valecny filmy netocej. Dokazu prekousnout, kdyz se film misto zurivejch boju zameruje spis na postavy, ale tohle bylo fakt moc. 45 minut se tady jen keca a to jeste ne normalne, ale fakt priserny prupovidky, ktery kolikrat vyzni spis trapne a misty sem to ani moc nechapal, o cem ze to zvani. Pak nastesti pride valecna cast, ktera trva nakejch 70 minut a to uz je jina kava, blbejch kecu sice nejsme usetreny ani tady, ale vetsinu casu se strili, takze je to aspon zabava, i kdyz to kolikrat spadne do lehkyho stereotypu. Pak pride zaverecna 45 minutovka a u ty plati vicemene to, co u ty prvni. Jinak musim na filmu pochvalit nadhernou kameru a hlavne hereckou sestavu, zadna postava tu nejak zvlast nevynika, ale sesla se tady tak neskutecne hvezdna sestava, ze to nema obdoby. Ale vyraznejc mi v pameti utkvel jen vzteklej Nolte. Celkove ma sice film neco do sebe, ale diky prisernejm kecum a premrsteny delce je misty spis nudnej, takze to na vic jak 3* neni. (28.11.2008)

You are my sons. My dear sons. You live in me now. Výtvarně stylizovaný impresionismus versus malickovský existencionalismus. Nádhera. Každý obraz, každá scéna má svůj význam. Všechno do sebe dokonale zapadá. Narativní struktura jde ruku v ruce s formální stránkou; dokonalá symbióza. Nesledujete to, ale prožíváte. Malick je prostě génius. (05.05.2007)

Každý tento film bude srovnávat s možná známějším vojínem Ryanem. Tyto dva filmy vyšli skroo ve stejnou chvíli, ale každý je naprosto rozdílný. TČL je více než ukázkou "jakto bylo doopravdy" příběhem vojáků, kteří byli vytrženi ze svého světa a vnořeni do války. Příběh o skutečné důležitosti války, mocných co chtějí více, vojácích co chtějí přežít a v neposlední řadě o tom proč ... Proč voják se snaží přežít, co ho nutí, aby žil. Touha, láska, víra.... Každý v tom uvidí něco jiného.Celková psychická stránka postav je tu ukázána o mnoho více a přesněji než u vojína Ryana. Vojín Ryan je čistá válka, ale ve výsledku horší než Tenká červená linie. Naprotosto úchvatná kamera, výprava a hudba dotváří válečnou atmosféru. Vyčerpávající herecké výkony S.Peanna, J. Caviezela,B. Chaplin, N. Nolteho a mnhých dalších hvězd (Promin Georgi, ale kdyby si v tom nehrál zas tak by to nevadilo ;-)). Toto všechno ve výsledku tvoří nejpůsobivější a úžasně natočený film o lidech a válce. (25.06.2004)

Proboha proč!? Proč člověk, který umí tak výtečně režírovat, tak strašně zarputile odmítá vyprávět příběh? The Thin Red Line není klasický válečný film, což bych jako divák, jenž klasické válečné filmy nemá rád, mohl ocenit. Bohužel je to ještě něco horšího - rádoby oduševnělá nuda. Já se fakt musim smát tomu, kolik lidí považuje Malicka za velkého filosofa a jeho filmy za hluboké studnice moudrosti. Sakra práce, filosofie je vědní disciplína, ne zdlouhavé blábolivé plkání o nesmrtelnosti chrousta! Tohle bylo vážně martyrium. Postavy jdou, jdou, pak chvíli střílí, pak zase jdou, sem tam prohodí nějaké moudro ... a trvá to skoro tři hodiny. Film se snaží psychologicky propracovat spoustu hlavních postav, což se mu směrem k mé osobě skandálně nepovedlo, neboť jsem po chvíli ztratil přehled, kdo jaký žvást vypustil z úst. Natočené je to skvěle, ale Malick není moje krevní skupina. Čím víc toho od něj vidím, tím míň se těším na The Tree of Life (přičemž jsem se na něj po traileru těšil velmi). (17.02.2011)