Nana

Absencia emócií ! Pretože tento príbeh, príbeh Nany a Nany-chan je predovšetkým o citoch. Tam, kde nás v anime dostávali citovým vydieraním, tak tam nás v live action stiahli pod čiernu zem aj s hercami a donútili nás, aby sme už viac nemali chuť dozvedieť sa, čo sa vlastne s hlavnými predstaviteľkami bude ďalej diať a ako sa bude dej vyvíjať. Stále dookola jedna alebo druhá musela roniť "krokodílie slzy" - poťahovanie nosom pre mňa nie je plač. Herci priam ako keby si nevedeli spomenúť, čo majú v scenári ďalej napísané - mám objať ? nemám objať ? A keď sa už konečne rozhodli, pomalymi pohybmi sa blížili k "obeti". Veď predsa, na takéto veci sa musí ísť bez rozmyslu, potom to diváka nezoberie za ten správny koniec. Všetko tak umelo a nasilu vytvorené. Pre mňa to bolo utrpenie sledovať takéto hranie. Z tak perfektného anime - založeného na citoch, vnútorných dilém a v tom dokonale zakomponované prvky humoru, ktoré sa v live action nedočkali svojho miesta, spravili šaškárnu! Už ma vážne začína štvať Hachi s jej "nee, Nana". (23.12.2009)

Nádherný a emotivní film, jenž v člověku dokáže otevřít části duše, které se zdály navždy zamčené. Dvě mladé ženy, tajemná rockerka Nana a optimistická, otevřená Nana, se náhodou setkají v Tokiu a začnou spolu bydlet. I když jsou tak rozdílné, zdá se, že je dohromady svedl osud a brzy se stanou přítelkyněmi. Film vykresluje pocity hrdinek, nejrůznější formy lásky a vnitřní spory. Nechybí scény, které jsou pro mě pohlazení, a výtečná hudba. Pro Nanu mám zkrátka slabost, ať už pro tento film, pro seriál nebo pro mangu. (03.04.2009)

Nana... Jméno dvou hrdinek, jedné vitální, věčně usměvavé dívenky a druhé, melancholicky založené rockové rebelky, kolem jejichž kamarádství, peripetií s láskou a kontrastu jejich povah se celý film točí. A kolem hudby... Přesněji rocku. Černovlasá Nana, výtečná vokalistka, dá po odchodu svého milého znovu dohromady rockovou kapelu a o pohodově řízný hudební doprovod snímku je postaráno. Někdy melancholií prodchnutý, jindy rozradostnělý, ve výsledku jemný, citlivý a hladivý film, který mi dal tváří jednoho z představitelů a povedenou hudební složkou vzpomenout na jeden můj oblíbený kousek od Toshiakiho Toyody. (12.03.2006)

V porovnani s japonskou roztomilosti podobneho kalibru jsou panda medvidci nesympaticke zrudy. Dokonale obe hlavni herecky a zabavne hudebni prostredi. S tim spojeny povedeny soundtrack - japonska anglictina je totalni vytlem. K tomu nezbytna emo davka typicka spise pro korejskou tvorbu a uz si to pomalu zacinalo brousit zoubky na maximum. To by ale nesmelo byt prilis unudlene posledni tretiny, ktera to zbytecne srazi a namisto gradace zacne nudit. Navic nechapu tu vsudypritomnou adoraci kytaristu, jakoby ostatni druhy hudebniku byly menecenne, pricemz opak je pravdou. 7/10 (12.10.2010)

Potkají se náhodou dvě mladé dívky jménem Nana - jedna zdánlivě drsná sebevědomá a samostatná rockerka, druhá křehoučká, naivní a nevinná dívenka - a právě té zahne přítel s jinou, ovšem opravdu zlomené srdce skrývá ta druhá... Hezký romantický příběh s hudebním podtextem, který byl naštěstí poměrně nevýrazný, protože tento tvrdší žánr vážně není můj šálek kávy, nicméně i tak musím uznat, že poslouchat se to dalo :-) Jednoznačný herecký prim tu má ještě hodně mladá Miyazaki Aoi, ale už tak předvádí opravdu působivou podívanou - dost dětinská, nevinná, ukrutně upovídaná až to bylo trochu únavné, ale věčně usměvavá, vtipná, přátelská, upřímná, neuvěřitelně půvabná a roztomile elegantní až mne z toho bolelo u srdce - taková holka musí lézt šíleně na nervy, ale její kouzlo je tak magické, že bych to určitě i tak vydržel, je zkrátka neodolatelná nejen v tomto snímku. Jo a to překvápko ve dveřích v závěru filmu... :-) (19.04.2015)