Vyvrhel z pekla

Celkem silný gore, kterému však chybí preciznost italských reků tehdejší doby, zejména Fulciových, či L. Bavových krvavých veleděl. Jmenovaní však lehce zaostávali za D'Amatem v segmentu hudebních podkresů, tady famózního synthu s prvky (snad) řeckého foklóru, který tu trhá uši až nesnesitelně kvalitně.. Prostě další skvělá orgánovka, v této sféře je Joe ideální kreator . Smůlou však je, že film nijak nevybočuje a nedráždí tak, jak je divák jeho filmotvorby navyklý, o nahotě ani nemluvě. Ve "dvojce" onen slavný beastman Eastman žel již není hnijící stvůrou polykající člověčí flesh, nýbrž v modrých jeansech pobíhající nezničitelný vrah, ještě že nikdy neztrácivší své charizma. Screenshot z poslední scény mám navždy v hlavě a ve slabikářích poctivých jižanských gorehorrorů by měl být připnut na straně 1,,, hrubozrnovka jako blázen (04.05.2013)

Diela Antropophagus alebo Bui Omega od trashmajstera Joa D'Amata radím do zlatého fondu talianskeho brakového hororu ( V mojom rebríčku medzi vyššie postavené snímky The Beyond a House by the cemetery od Fulciho a Ghosthouse Umberta Lenziho), vyznačujúceho sa schopnosťou premeniť svoje nedostatky v charakteristické plusy. Nelogické chovanie postáv, mŕtvolne pomalý vývoj dela a iracionálne radenie nadmerne krvavých výjavov v kombinácii s talentom pre výber prostredia a záhrobnou syntetizátorovou hudbou vytvárajú špecifickú atmosféru rôsolovitej nočnej mory, ktorou dokážu filmy stále fascinovať divákov a uchovávajú v sebe veľkú časť príťažlivosti starej európskej hororovej školy. __ Avšak Fulci, Lenzi a ani D´Amato pri svojej veľkej produkcii lacných brakov nevytvorili len snímky hodné uznania a poskytujúce bizarné rozkoše, čoho jasným dôkazom je aj pokračovanie Antropophagusa, predstavujúce skôr okaté vykrádanie Carpenterovho Halloweenu než zaujímavé trashové dielo. Antropophagus 2 nielenže (očakávane) neobsahuje ani gram carpenterovej remeselnej zručnosti, ale nenapĺňa ani paradoxné kvality spomenutých hororov. Fušerske remeslo, obligátna krvavosť, surovo negramotný kus napodobeniny neprodukujú svojvoľne pomalým tempom plynúce nočné mory, ale predstavujú len surový základ D´Amatovej produkcie bez pridaných hodnôt. __ Antropophagus 2 je najnudnejšou, najtopornejšou možnou podobou slasheru, neschopne napodobňujúceho zaoceánske vzory a talianska absurdnosť, nelogickosť, prehnaná krvavosť... tu obnažujú svoje silno babrácke korene. __ D'Amatov film je pripomenutím, že talianskym hororom nie sú len podarené snímky, ale hlavne hromada vädnúceho odpadu - aj keď miestami odpadu veľmi zábavného a naozaj usmievavo naivného. (05.09.2016)

"Béčka" se vždycky dost špatně hodnotí. Tady bych snad jen vypíchnul ;-) tři věci - 1) vraždící monstrum je zřejmě dost sadisticky založeno, takže film není nic pro lidi se slabými žaludky, 2) nejděsivější (ale zřejmě jinak, než zamýšleli tvůrci) mi přišla hudba, kdy "dramaticky" sólující kytara mně skoro urvala :o) uši, 3) přímo vzorně režijně nezvládnutá finální honička, která film definitivně zařízne :-( a zvrhává do nechtěné komedie. (07.09.2003)

Jednotka sa mi páčila malá sílu v atmosfére opusteného ostrova ale od tohoto som už nič neočakával.Tento film sa od Damatovej tvorby líši,nieje až taký extravagantný aj keď gore tu je ale v prijateľnom stave ale čo som bol vážne prekvapený,že bol celkom bez erotiky.Herci boli keby som ich mal ohodnotiť od 1 do 10 tak im dávam nulu,fakt boli zlí.Príbeh zas nestal za veľa a da sa povedať,že tu ani nebol.Bol plný nedomyslených scén bez žiadnych extra napínavých scén a atmosféra tiež žiadna.Nič výnimočné a ani nič čo by som si dlhšie držal v hlave ako len jeden deň.Chcel som dať 3* ale za to dodrbané finále dávam 2*. (09.02.2015)

O něco lepší než minule. Rosso sangue na mě zapůsobil především svým zajímavějším dějem než tomu bylo u Antropophaguse. Moc ovšem nechápu proč je tento film označován za jeho pokračování, když oba filmy spolu mají společného jen opravdu velmi málo. Snad jen fakt, že démonický George Eastman je největším tahounem obou filmů a jeho téměř nsmrtelná postava pochází z Řecka. Tentokrát se Joe D'Amato konečně odvázal a dal mnohem větší prostor svému zabijákovi, který se rovněž s nikým nepáral a krvavé orgie mě bavily od začátku až do konce. Nejvíc mi zde však vadil ten malý spratek, kterého bych narval místo té ženské do trouby a upekl si ho jako dezert. (10.03.2011)