Grbavica

Rozhodně zajímavej film. Ale nic extra. Ne moc často se dostanu k balkánský tvorbě a proto se snažim si podobný filmy užít. Ale teda Grbavica mě moc nenaplnil. Srdceryvnej příběh nebyl dostatečně srdceryvnej, příběhy hlavních postav takový nedotažený a i přes poměrně závažný témata mi to přišlo trochu suchý. A taky to neusekli ve zrovna ideální chvíli.. Jsem čekal, že to bude ještě nějak pokračovat... (06.05.2010)

Stejně jako se do našich dějin a myslí nesmazatelně zapsalo období okupace a následně se stalo zdrojem mnohých filmových předloh, obyvatelé Bosny a Hercegoviny nikdy nezapomenou na válečné nepokoje a tisíce obětí, které doprovázely rozpad Jugoslávie. Očima Esmy pohlížíme na těžký život ve zdecimovaném Sarajevu, kde je těžké uchovat i základní hodnoty ve vztahu mezi lidmi. ● Osobně je pro mě film Grbovica velikým neúspěchem, od počátku do konce táhnoucí se nudné pojednání o něčem, co by oslovilo snad jen obyvatele Bosny, bez hlubší myšlenky, nápadu či alespoň dobré práce kameramana. Film Grbovica je spíše televizní inscenací, spíchlou za týden filmového snažení. Alespoň jedno poučení filmu na závěr, i kdyby na chleba v době nouze nebylo, na cigarety si peníze lidé najdou vždy. ║15.2.2009║ (15.02.2009)

Rádoby dojemný, rozplizlý a nudný film o tom, jak jsou všichni ti ubozí Bosňáci ublížení a dodnes poznamenaní a traumatizovaní a jak se v té jejich Bosně obyčejným lidem těžce žije (i když už dlouhá léta úspěšně natahují jednu ruku pro prachy do EU a druhou ke svým muslimským souvěrcům). Vykalkulovaný tendenční blábol určený pro salónně humanistické západní publikum. Podobné ublíženecké sračky by jistě mohli točit i bosenští Srbové, kdyby na to ovšem měli žaludek a psí náturu. A vsadil bych se, že film s podobným námětem, ovšem z pohledu srbské strany, by žádného Zlatého medvěda nevyhrál... (10.06.2013)

Film považuji za velký pláč tvůrců za to, co se v Bosně a Hercegovině před několika lety dělo. Grbavica je čtvrť Sarajeva v Bosně a Hercegovině. Žili tam pospolu Bosňáci, Srbové a Chorvati. V letech 1992-1995 tam probíhala krvavá občanská válka, která si vyžádala desítky tisíc obětí. I ve filmu se zmiňuje pravidelná činnost v poválečné Grbavici - otevíraly se tam hromadné hroby a lidé byli zváni "na identifikaci". Měli identifikovat své příbuzné, pokud nějaké postrádali. Film pojednává o jedné z válečných tragédií. (11.06.2020)

Silně emocionálně psychologický snímek o matce a dceři, které žijí spolu samy v poválečném Sarajevu. Matka se snaží sehnat peníze jak může a dcera stále pátrá po osudu svého mrtvého otce a věří, že byl válečný hrdina. Ve finále se dovídá, že je četnickej parchant, ale vyrovná se s tím. Dozvuky války v lidech jsou stále a film ukazuje jen malé procentíčko pozůstatku balkánského konfliktu. Vedle snímků Vítejte v Sarajevu, Savior apod. je tento snímek dílem, který zachycuje lidskou tragedii zcela z jiného úhlu a zrovna u balkánského tématu je těchto děl jako šafránu. Važme si míru! (29.03.2009)