Životy těch druhých

Film, který asi nenadchne každého diváka, je třeba mít na něj náladu, popřípadě si ji udělat...Líbilo se mi vykreslení charakterů postav - zejména Mühe se role velmi bravurně zhostil a představuje záporáka, který nakonec dokáže i své city projevit....Je dost hrozné si představit tu dobu (dlouho jsem ji nezažil, navíc ne v Německu), když se nedalo nikomu věřit a každou chvílí hrozilo (jste-li nějak apoliticky angažovaní), že Vám Stasi vtrhne do domu a buď za Vaší přítomnosti a přítomnosti rodiny odvede nebo bez Vašeho vědomí vpadnou do bytu se svým nádobíčkem a poté sledují každý Váš krok....Tomuto filmu bych klidně mohl dát 5*, ale jaksi celá ta atmosféra mě zanechává na hezkých 4*. (09.04.2008)

Also, geben Sie uns den Oscar, oder was? Aniž bych chtěl nějak umenšovat kvality všech komponentů tohohle nepochybně výtečně zvládnutého filmu (navíc celovečerního režijního debutu), je to přesně tahle věta, co si v souvislosti s Životy Těch Druhých vybavím na prvním místě. To jak se Ulrich Mühe vnitřně i projevem dokonale proměňoval (jakkoliv mu to nežeru), to jak jeho život se sluchátky kontrastoval s tím "luxusem", který mu jeho práce přinášela, jak přesná byla Martina Gedeck, co za dokonalé hajzly byli všichni ti potentáti, to všechno se mi hlavou prožene vždycky až poté, co si řeknu, že tohle je sakra přesně ten typ filmu, který si říká o filmové ceny - však jich taky doma posklízel, že až hanba pluť. Lidi prostě chtějí takové nereálné hrdiny (Müheho i Kocha), a melodramatická rozuzlení s pohádkovými tečkami. Na první zhlédnutí to na mě ovšem působilo právě tak, jak podle tvůrců mělo. Míň než 80% by byla urážka, ale pro boha živého, nesrovnávejte tohleto s našimi Pouty. Je to zhruba podobné srovnání jako když si teď v Odvážných Palcích Irena Hejdová ulítla a nadnesla, že by Green Lantern mohl být podobný Pánovi Prstenů;) Tak či onak, tohle - a ne dementní rádobykomedie o Hitlerovi - měla být poslední role Ulricha Müheho, velkého to herce. (21.08.2011)

Po mírnějším rozjezdu se najednou vynořil další ze skvostů německé kinematografie. Drama o tajné policii Stasi v bývalém NDR s jejími praktikami, kde se jim rozhodně nehodil nikdo, kdo by náhodou začal používat své svědomí a chtěl se stát trochu lepší lidskou bytostí. Z celého filmu mám vyjímečně velmi dobrý pocit i přes jeho pomalejší tempo a delší stopáž. Roli Gerda Wieslera zahrál Ulrich Mühe skvěle a i když toho moc nenamluvil, tak jeho oči a mírná mimika mluvily a já věděla co a to osobně považuji za bravurní herecký výkon. Vynikající atmosféra podpořená dobrou kamerou a hudbou ještě víc umocnila můj intenzivní zážitek z filmu. Ve výsledku je u mně absolutní spokojenost pouze s jedním malým obláčkem kolem jedné smrti a trochu nereálného konce, který mě ale emotivně dostal. (26.01.2013)

Film, kterej vypravi pro me o naprosto nezajmavem tematu, o kterym navic nic moc nevim a presto me zaujal. Uz to si zaslouzi oskara, ale film ma jeste daleko vic kladu. Tak treba Ulrich Mühe v hlavni roli je naprosto perfektni a jeho postava je hezky napsana. Jinak celej film se venuje prakticky jedny sledovaci akci jednoho bytu a vetsinou se dej odehrava tam, ale vubec to nevadi, protoze filmu nechybi ani krapet humoru, kterej je dobre skloubenej s vaznosti tematu. I hudba se vcelku povedla a konec je sice krapet protahovanej, ale super. Sice mi chvilku trvalo, nez me film naplno zaujal, ale pak uz jsem si ho uzil a nemam duvod nedat 5*, protoze takle kvalitni nemeckej film sem uz dlouho nevidel. (06.10.2007)

|| Scenár: Florian Henckel von Donnersmarck | Hudba: Stephane Moucha, Gabriel Yared | Produkcia: Max Wiedemann, Quirin Berg, Dirk Hamm | Distribúcia: Buena Vista Pictures | Štúdio: Wiedemann & Berg, Bayerischer Rundfunk, ARTE, Creado Films | Rozpočet: 2 milióny $ | Tržby: 77,356,942 $ || (19.09.2011)