Jestem
Režie:
Dorota KędzierzawskaScénář:
Dorota KędzierzawskaKamera:
Artur ReinhartHudba:
Michael NymanHrají:
Piotr Jagielski, Agnieszka Nagórzycka, Elżbieta Okupska, Janusz Chabior, Marcin Sztabiński, Przemysław Bluszcz, Edyta Jungowska, Przemysław Sadowski (více)Obsahy(1)
Známá polská režisérka Dorota Kędzierzawská rozvíjí v tomto silném dramatu jitřivý příběh malého provinilce, který po útěku z dětského domova vede drsný život v jednom malém městě. Nikdo nezná jméno tohoto jedenáctiletého chlapce (Piotr Jagielski), ale někteří mu říkají Kundel (vořech). Kundel přeskočil plot kolem nehostinného ústavu, kde byl internován, a vrátil se do svého domovského města. Ačkoliv je ještě malý, hovory s jeho často opilou matkou (Edyta Jungowská) mívají vážná témata. Poté, co se s ní marně snaží sžít, uteče a najde si přístřeší v opuštěném hausbótu. Nedaleko ve velkém domě bydlí zámožná rodina a jejich dcera Kuleczka, která má už v devíti letech jisté problémy s pitím, začne brzy za Kundelem docházet. Váhavě se rodí první láska. Režisérka přistupuje k materii svého filmu s úsilím o výtvarnou stylizaci, a tak příběh nabývá podoby současné pohádky, jež potenciálně obsahuje úvahu o osudovosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (29)
Film v sobě nemá až tolik dialogů, ale když už bylo něco vyřčeno, tak mě bylo skoro do pláče. Ten kluk to dostával od osudu na obě tváře a to mě fakt rozbíjelo. Je zvláštní kolik obrazový poetiky dala Dorota Kedzierzawska do syrového příběhu a je ještě zvláštnější, jak dobře si silně emotivní syrový příběh sednul s obrazou něhou. Nevím jestli jsem víc nesnášel chlapcovu matku nebo naprosto apatický okolí. V každým případě to byly hodně silný kapky. ()
Pokud bych se rozepsal, bylo by to v podstatě stejné jako tady. Takže jen krátce, opět nesmírně kvalitní dětští herci, především představitel hlavní role, výborná kamera, neméně dobrý hudební motiv a pomalu se odvíjející příběh s mnoha silnými momenty. Tleskám. ()
Ťažké rozhodovanie. Dejová linka spolu s dramatizáciou jednotlivých scénok a udalostí okolo toho nešťastného chlapca na nadpriemer určite nemá. Prišlo mi to až moc silené, dokonca miestami už trocha pritiahnuté za vlasy, a to všetko iba z jediného dôvodu - aby sa dosiahol výsledný emocionálny efekt u diváka. No neviem, na mňa takáto silená snaha funguje skôr opačne. Ale štýl réžie a audiovizuálna stránka boli úchvatné, to treba uznať. Až tak, že ten slabší nadpriemer si film hádam aj zaslúži. 70/100 ()
Nádherný beatnický príbeh o láske, závisti a zrade. ()
Tak toto som potrebovala! Precítiť totálnu osamelosť dieťaťa, ktoré má matku - a vlastne nemá matku..... Myslela som, že ma tá bolesť zadusí. Zmietali sa vo mne dva silné pocity: neskutočná bolesť a ľútosť nad takým bezútešným životom, a na druhej strane neskutočná vďaka za to, že v podobnom prípade môžem byť aspoň druhou mamou, ktorá sa bude snažiť ešte viac chápať a hlavne - ešte viac milovať.... ()
A: "Co budeš ty?! B: "Já? Stará panna." ()
Na jedné straně nádherné obrazy a hudba, na straně druhé drsný, opuštěný život. Tenhle film je plný protilkadů, podobně, jako někdy realita. Pozoruhodné dílo, kdy mi ještě hodně dlouho bude rezonovat v ušich jeho poslední věta. Člověče, co ty vlastně na tom světě děláš? Jsem...... ()
Drama s vynikajícími dětskými herci. Obzvlášť představitel hlavní role vypadá, že nic nehraje, prostě je. Perfektní režie, kamera, hudba (Michael Nyman – Poláci nic nepodceňují), vlastně všechno. ()
Jedenásťročný Kundel, na ktorého vlastná matka kašle, pretože na prvom mieste nemá svoje vlastné dieťa, ale samú seba. A aj napriek tomu, nie je až taký veľký grázel, snaží sa len prežiť a všetko prežíva veľmi citlivo. Bože, ten malý to skvelo zahral, akoby to ani nehral, ale skutočne žil. Toto všetko tu už síce bolo, lenže v spojení s hudbou, ktorá jednotlivé scény super dopĺňala, sa na to dobre pozeralo. A úplne najlepšia bola famózna kamera s mnohými skvelými zábermi. ()
41st KVIFF 2006 - VARIETY CRITICS´ CHOICE - Dny Kritiků Variety ()
A to jest co, do cholery? Nějaký novodobý audio vydírání? Ne ne, jen kapku přeexponovaná touha stvořit umění, která i přes všechnu hudební vznosnost a čarování s obrazem stejně nedokáže přetransformovat bolest, která se skrývá uvnitř odvrhnutých, do silného zážitku. Namísto toho tlačí diváka do kouta k dalšímu hudebně-lyrickému zpracování a tam se já nechávám zahnat jen velmi nerada, ale když už tam jsem, vyžaduji vzpomínku na vlastní slzy... a tady ani kapka, pouze rozpaky. Jinak koukám, že Poláci mají taky se sebou co dělat... Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
O takovych filmech se jednoduse rika, ze jsou bez dalsiho krasne. Zadny problem, ze po dejove strance sledujeme ne moc svizny posun dopredu, dost opakujicich se prvku a trochu nadsazeny motiv s pitim devitileteho devcatka. Pastvu pro oci zajistuje skvelym zpusobem snimana krasna fotogenicka krajina, perfektne zvoleny hudebni doprovod (mj. dost pomaha posunovat dej dopredu, kdyz uz po narativni strance je tento posun zpomalovan) a citliva prace s detskym hercem, diky ktere mohl svou roli zvladnout na svuj vek opravdu dobre. Zazitek, behem ktereho divak jen sedi, obdivne zira a snad by se tim chlapcem chtel na chvili i stat. Ale jen do te doby nez zjisti, ze si nema kde umyt ruce. ()
Polská režisérka Dorota Kedzierzawská natočila film, jehož krásná, poetická kamera je v příkrém rozporu s necitelným světem, ve kterém se pohybuje náš malý bezejmenný hrdina. Dětský bezdomovec, jehož po útěku ze sirotčince nečeká otevřená náruč ani u jeho vlastní opilé matky, která se stará jen o své potřeby. Teprve až se chlapec zabydlí ve staré rezavé lodi, svitne mu v životě paprsek tepla a naděje, když se seznámí s dívenkou Kuleczkou, která má také problémy a vznikne mezi nimi nesmělé pouto první lásky. A jsou to v tomto snímku právě děti, které nejvíce vnímají věci, které mnohdy unikají zkušenějším dospělým, často tak lhostejným k jejich utrpení. Dojemné drama o osamělosti a naději, které zdobí výborní herci, zejména v dětských rolích. ()
Kedzierzawská umí vyprávět příběhy osamělých jedinců, kteří tráví většinu času jen sami se sebou , a přesto diváka nenudí. I když v Času umírat přeci jen režisérka pro mě podala zajímavější postavu i vděčnější situace, zde se opravdu nesnaží o nějaké ústupky a snaží zobrazovat život jaký skutečně je. Tedy někdy dost podobný líně tekoucí řece. Ale to je nakonec jedno, když je ono ustrnutí doprovázeno kamerou s lahodícím sépiovým filtrem a dojemnou Nymanovou hudbou. Díky nim nelze říct, že je snímek nepřístupně chladný. ()
Drsny zivot chovanda detskeho domova, ktory v akomsi malom polskom meste vedie svojsky zivot, Kedzierzawska je evidentne talentovana reziserka : 81 % ()
Hudba. Je moc hezká. Co by ne. Ono to rytmuje, ono to člověka věčně neponižuje. Hudba ve filmu Jestem byla velmi silná. Málem jsem z ní praskl vzteky. Herecké výkony hlavního hrdiny byly výborné. Kdykoliv vytnul na plátno něco nezměrného umu, podryla vše ovšem hudba snažící se city ne ždímat, ale požadovat za ně přímo výkupné. Bože, ale scénická hudba je přeci pro filmy, které city postrádají. Tento film city nepostrádal, zato si je nechal zneupřimnět a zumělet právě fidláním. K příběhu samotnému : Deflorovat se dá jednou, pak už to jde ztuha. Kde je již protrženo, nezbývá na protrhávání ani kousek prostoru. Příběh, který už byl viděn. A jen proto, že je z Polska, že v něm není až tolik sladkosti jako v Americké produkci, z něj nedělá film dobrý. Při záběru na tak láskyplnou babičku v retrospektivě tak miloučce natočenou, jsem se málem zadávil chrčením nelibosti. Při filmu jsem myslel na Hřebejka, na toho já myslím velmi nerad. ()
Dojetí, sugesce, lyrika, co víc napsat. Nevím.Vím jen, že dlouho se mi o něm bude zdát. ()
Príbeh chlapca s takmer dospelými očami, túžiacom po láske .. po mame ... jeho vyrovnávanie (i nevyrovnávanie) sa s osamelosťou. Veľmi dobrý detsky herec . Zaujímavá kamera snímala obraz cez zvláštny hrdzavo červenohnedý filter. Jednotlivé scény podpierala výborná sláčiková hudba. Film vyvoláva silný citový tlak na diváka. Človeče na čo si na tomto svete ???? ..... JESTEM ! ()
I pres hezkou rezii a hudbu, me tato romance o opustenem chlapci nechala chladnym. Slusne herecke vykony. ()
Přestože to byl smutný příběh opuštěného chlapce, který hledá své místo v životě, koukalo se na něj věsměs krásně. Zasloužila se o to jak režisérka, která kombinovala parádní poetické momenty s drsnou realitou, tak příjemná hudba. Faktem je, že jsem si během filmu snad dvakrát říkal, že by se děj mohl nějak zdramatizovat a ještě tak přijít tragický konec, ochotně bych nasolil i pět hvězdiček, takhle jednu ubírám. ()