Renesance

Příběh plochý jak omalovánky, atmosféra výtečná jak černobílé kresby. Žádné explicitní násilí zdůrazněné barvou krve, i když... Nálada pod psa, noirové dusno, cigareta v koutku, hudba jak z bijáku čtyřicátých let... A ke všemu tomu evropský opar, protipól zámořských rozhýbaných komixů. Věru povedený, ba přímo čelící nařčení lepší a možná i s duší. 60%. (14.04.2007)

Z příjemně stráveného času u Renesance jsem si odnesl několik neoddiskutovatelně zajímavých poznatků a dojmů. Za prvé: Asi jako každému druhému mi zalichotila silná a temná vizuální forma, které se dá zazlívat snad jen jistý "modus" plošnosti - pominu-li jiné, drobné technické mušky okolo zlobivého kontrastu. Plasticita je patrná pouze ve chvílích, kdy je důrazněji pracováno s vícero plány v obrazové kompozici, nicméně i onen "2-D efekt", plochost má v mnoha momentech svou výtvarnou opodstatněnost a tím spíše se tvůrcům daří docílit svérázu komiksového podání. Nutno však poznamenat, že narozdíl od častokrát zmiňovaného Sin City, se kterým je R. neustále uváděna v otevřenou konfrontaci, má pojetí evropských umělců větší šťávu, nápad i dynamiku a to navzdory všem negativům. Možná právě zde se projevuje nesporná výhoda v neexistenci kultovní předlohy a s ní spojených adaptačních úskalí. Za druhé: neživotnost, prázdnost a odosobněnost v naraci i ve figuraci jednotlivých charakterů, kterou bylo lze možno vytýkat Sin City se bohužel nalezla cestu i k Renesanci - k mému velikému zklamání. Příběh, osudy hlavních ani-protagonistů (kteří strádají bez opory silné a vůdčí postavy) i jejich skicovitá psychologie se ztrácí pod diváckou fascinací lahůdkovým obrazem (kamerovými lety, linií i mistrovským komponováním jednotlivých políček, hrou s černobílým spektrem...) a nezabrání tomu ani - pro někoho rádoby - filozofický přesah otevřené závěrečné katarze. Za třetí: Nocholas Dodd měl a stále má dobrý vzor a zdroj pracovních zakázek, k jeho překonání ale bude potřebovat ještě dlouhou, dlouhou cestu. Za čtvrté a závěrem: Renesanci chybí k dokonalosti (nesmrtelnosti) mnohé, počínaje předvídatelným příběhem a konče postavami, s nimiž se není možno jakkoli ztotožnit a chápat je, ale naopak jí nelze upřít vydařená atmosféra, osobitost a elegance po stránce vzhledové. A vůbec, veškeré experimentování s progresivní výtvarnou stránkou a specifickou filmovou řečí by se mělo oceňovat povinně. Rozhodně jeden z nejzajímavějších filmů, jaké jsem měl možnost za poslední měsíc zhlédnout. (11.12.2008)

Po vizuálnej stránke je to pozoruhodné dielko, tá plynulosť pohybov postáv je krásna ale keďže sa to po väčšinu času odohráva v tme je trošku problém v orientácii postáv pretože sú nonstop zpola zahalené v tme. Zaujímavé sú niektoré technické riešenia sveta budúcnosti. Ďej by som povedal, že nie je až tak vyhrotený ako by sa patrilo a v podstate tu nie je žiadny nový nápad ktorý by film vyzdvihol z priemeru. Celkove to však bolo zaujímavejšie ako Sin City. (09.07.2007)

Poměrně dlouhou dobu jsem byl přesvědčen, že forma zcela zvítězí nad obsahem. Někde za polovinou se konečně příběh rozjel a začal šlapat. Po vizuální stránce je uhrančivý a jistě vyvolá vzpomínky na ve stejném roce vzniklý Temný obraz, na tvůrci zmiňovaný Blade Runner, Sin City, Metropolis, Predátora, japonské animované sci-fi filmy....a samozřejmě i klasické noir comicsy. Vcelku nenápaditý příběh má v závěru velké dilema - jakým způsobem zachránit unesenou dívku? Jestliže divák má brzy jasno, pak zachraňující kapitán váhá až do poslední chvíle... Na evropský film jsem čekal více sexu, kterým však snímek zbytečně šetřil. Nemám na mysli prvoplánové prasárny, ale vysoce estetickou erotiku tak, jak ji Francouzi umí. Dokonce se šetřilo i s krví, takže žádné zpomalené kulky doprovázené temnými gejzíry - to mně ale kupodivu vadilo nejméně. Jako celek jsem si film užil, a tak místo zasloužených 3* dávám 4*. (12.10.2013)

Takže k vizuálu francouzského snímku můžu říct, že prvních 10 minut bylo pro mě rozpačitých, i když to bylo tím, že si na to musí každý jedinec prvně zvyknout. Animace potom působí propracovaně, moderně a svižně. Na tento druh filmy, kde šlo hlavně o vizuální stránku, byl namontován velice zdařilý příběh, u kterého mě párkrát překvapila pointa (byl jsem trochu rozespalý, možná jsem byl díky tomu pomalejší v myšlení), což oceňuji. V podobném zpracování bych uvítal například loňský propadák Max Payna. (01.02.2009)