Ruská ruleta

Mladý hrdina spravuje střechu na krásném starém domě. Jednoho dne se mu do ruky dostane obálka s adresou na hotel. Dopis byl určen člověku, který ho najal. Jenže ten zemřel. Hrdina se vydávána adresu udanou v dopisu. Postupně nachází další a další indicie, zjišťuje kam dál se má přemístit. V těchto chvílích je film nejlepší. Sledujeme putování na neznámé místo, za neznámým cílem. Ve chvíli, kdy ale dojde k odhalení (tak v půlce filmu), film dost ztratí. V dalších větách se objeví nějaký ten SPOILER, tak kdo nechce, ať dál nečte. Hrdina je přiveden až na místo tajemné hry. Z té se vyklube ruská ruleta, a on je jedním z hráčů. Celá soutěž je natočena velmi dobře. Řvoucí rozhodčí, a hlavně čekání na rozsvícení žárovky (kamera kolem ní krouží, divák i hráči napjatě čekají) , aby padly výstřely, působí velmi stylově. Co naplat, největší plus začátku je fuč. Už víme, kam měl hlavní hrdina dojít, a podstatě je jasný i závěr, protože ten by se bez našeho mladíka jaksi neobešel, že? „Třináctka“ je černobílý film s pomalým tempem, který vás však pohltí tajemným odkrýváním dalších a dalších stop. Ty však jednou skončí, a zůstane jen skvěle natočená, kafkovská řežba. (13.07.2006)

Pomalu plynoucí film směřující k neodvratnému finále, kde je atmosféra podpořená černobílou kamerou tak hustá, že by se místy dala krájet. Hlavní hrdina Sébastien (George Babluani) dlouho, na rozdíl od českého diváka obdařeného všeříkajícím distribučním názvem, který ustřelil minimálně třetinu tajemna, netuší, do čeho se to vlastně dostal. Hra o velké peníze, kdy výhrou je vlastní život. Minimalisticky, místy možná nezajímavě, ale přesto v nejlepších tradici filmu noir natočený současný francouzský thriller. (06.07.2009)

Již začátek filmu je značně napínavý, pokud se vyhnete stupidnímu českému distribučnímu názvu, můžete být unešeni již z něj. My, co jsme se mu nevyhnuli, zřejmě všichni ubereme hvězdičku za tohle překvapení. Od chvíle, kdy se dostane Sebastien na místo určení, začíná perfektní a hlavně napínavý thriller. (12.06.2016)

13 Tzameti je svojim námetom zameniteľný s ľubovoľným nadpriemerným thrillerom. Nespolieha sa však na originálnu myšlienku či objavný príbeh, ale jeho devízou, ktorú si Babluani udržiava pod kontrolou, je forma v akej ju prezentuje divákovi. Po dobu 40 minút, teda s prehľadom celú polovicu filmu výrazne pracuje so stabilným udržiavaním v napätí a len veľmi pozvoľnou distribúciou informácií, čím buduje zvláštne mystérium okolo celého filmu. Divák je tak nútený stotožniť sa s mladým a neskúseným hlavným hrdinom (ktorého rozhodne nie je možné považovať za fyzicky či psychicky silného), držaným v absolútnej nevedomosti a komunikácia režiséra s ním je preto zásadným činiteľom. Hneď na začiatku druhej polovice sa všetko vyjasní, ale napriek jasnému a nevyhnutnému koncu napätie stále nepoľavuje a skupinové scény v miestnosti "za zavretými dverami" sú silné a atmosférické. Čiernobiela prispieva k úžasne jednoduchému komornému prevedeniu do filmu a núka sa tak ako výsledný dojem zopakovať staré známe "v jednoduchosti je krása". 80% (07.09.2014)

Distribútor preložil film do názvu, ktorý ma veľmi nelákal a to bola chyba. Zámerne čiernobielo zvolený formát filmu dodal punc vážnosti . Pomalšie tempo vôbec nevadí a keď dôjde k hre o veľké peniaze, kde 13 odvážnych alebo hlúpych samovrahov skúša nájsť v revolveri prázdnu komoru, tak je atmosféra tak hustá, že ju občas treba predýchať. Tento francúzky film ma skutočne prekvapil, pretože som od neho veľa nečakal. Má pomalší rozjazd, excelentnú a napínavú prostrednú časť a zaujímavý aj keď trochu predvídavý záver. Hlavný hrdina mi strašne pripomínal môjho bývalého spolužiaka a kamaráta a tak aj z tohto dôvodu, bol film pre mňa zaujímavý. 80%. (04.10.2014)