...a bude hůř

Dnes už kultovní kniha Jana Pelce o alternativním způsobu života v normalizačních letech, plná ostrého humoru a ještě ostřejší reality se konečně dostala na plátno a kupodivu svůj přechod velice dobře ustála. Nikolaev vhodně zvolil černobíly, 16 mm formát, který s natáčecími interiéry už sám o sobě vytváří potřebnou a z knihy tak sálající atmosféru santusáků, alkoholiků či jinak "nepřízposobivých občanů" doby. Oproti knize se nedočkáme tolika nadávek a Pelc nám celkově tak nějak vyměknul, vynechaná je spousta scén, včetně Olinova mládí, což ale není nijak veliký problém. ...a bude hůř tak osobně považuju za velmi dobrou adaptaci, za kterou se kniha nemusí jakkoliv stydět. Pokud člověku říká něco beat generation a období šedesátých let (i když hodně tahám za vlasy...) a hledá českou náhradu, o které nám všichni tvrdili, že neexistovala, najdete ji tady. (10.02.2009)

Quasi dokumentární film o skupině (pod)disidentů. Havlova centrální disidentská skupina si tyto skupinky, většinou soustředění kolem nějaké bigbítové kapely, vzala za svoje a integrovala je do obecného pojmu disidenství, a to i přes různé (často zásadní) názorové rozpory, od významu umění po smysl života. Základem tu byla jejich proti-establišmenskost. V podstatě však bylo jejich zahrnutí do tohoto proudu násilné a mnohá sociální uskupení to zničilo. V době dějě jsem se o tuto situaci spojenou s alternativní hudbu dost zajímal, a s několika z těchto seskupení si vyměňoval kazety s nahrávkami... Pelcovu knihu jsem četl a film považuji za její úspěšné převedení do filmu. Počáteční obavu ze zvládnutí herců (aby nehráli trapně), vystřídal uspokojvý pocit, zvláště v případě Filipa Kaňkovského. Další možné hledisko: "Sex and drugs and rock and roll" zde nepovažuji za relevantní. (12.05.2021)

O filme platí zhruba to, čo vraví Egon Bondy k rovnomennej knihe Jana Pelca: "Jadro príbehu nie je o šukaní". Sfilmovaná je prostredná časť knihy nazvaná Děti ráje, začínajúca Olinovým návratom z psychiatrie medzi krčmových vlasatých partiakov. 16 mm kamera, čiernobiely obraz a surový zvuk prispeli k autenticky pôsobiacej atmosfére bezútešných rokov normalizácie, v ktorých vznikla, navzdory boľševickému režimu, osobitná kontrakultúra. Rebelujúce máničky, vymedzujúce sa voči väčšinovej uniformnej spoločnosti, sa prirodzene spájali s ľuďmi podsvetia a tulákmi. Absencia pražských reálií a žehnajúcej ruky intelektuálnych osobností tamojšieho undergroundu (dej sa odohráva na severe Čiech) dodáva celku punc ešte okrajovejšieho okraja. Pohľadom zvnútra komunity, mapuje film jednotlivé jej akcie, veselia, smútky, policajnú svojvôľu, stúpajúcu bezmocnosť a hnev, a seba uvedomenie si nemožnosti žiť slobodne v neslobode. Vyhmatnutie najcennejších častí Pelcovej predlohy, skvelé a typovo presné herecké obsadenie prevažne neznámych hercov, epizódna účasť predstaviteľov undergroundu tých rokov (Vratislav Brabenec, Pavel Zajíček) a v neposlednom rade vynikajúci hudobný sprievod skupiny DG 307, vytvorili dielo presne mapujúce normalizačný marazmus pohľadom rebelujúcej mladosti. Pre mňa osobne jeden z najlepších českých porevolučných filmov. Pozn. 1 Podmienkou premietania filmu sú podniky, kde sa čapuje pivo. Film sa premieta z šestnásťkovej premietačky, v polovičke je pauza na výmenu kotúčov (a vycikanie sa). Ide o ťah tvorcov, dotvárajúci filmový zážitok, odohrávajúci sa nemalou mierou práve v krčmách. Koncert skupiny ...a bude hůř, po koncerte, hrajúcou svoje „píčoviny“ je bonusom navyše. Pozn. 2 Knižná predloha sa stala predmetom veľmi polemických, rozporných názorov výrazných osobností českej kultúry a filozofie už v časoch jej vydania v exilovom nakladateľstve Index v Kolíne nad Rýnom v r. 1984, ako boli napr. Erazim Kohák, Ivan Sviták, Ivan Martin Jirous, Egon Bondy, Rio Preisner. Autor knihy, Jan Pelc, podstatu polemík výstižne zhrnul v rozhovore pre časopis Týden, cit: „Část exilu z r. 1948 i někteří pozdější emigranti nemohli strávit, že v tom krásném masarykovském Československu žijí lidé, kteří chlastají, souloží, fetují a přitom nemají rádi komunisty. S takovými lidmi nechtěli být na jedné lodi.“. (01.04.2007)

Tohle je prostě pecka ... Když mi bylo 20 let, byla pro mě a partu mých kámošů literární předloha skoro "Biblí" ... Netvrdím, že jsme žili stejný životy, ale k "pádu" jsme občas neměli daleko ... Naštěstí jsme již nekalili za socialismu ... Jenže film ani knížka není o kalbách, ale o zkurvený, pesimistický době našeho státu ... Film mne nejdřív zaujal, mírně pobavil a pak mne topil do čím dál větší propasti smutku, beznaděje a deprese ... Pří závěrečné skladbě u titulků jsem se rozbrečel ... Nikdy jsem si nemyslel, že by někdo dokázal literární předlohu tak dobře hodit do filmový podoby. Herecký výkony jsou sice hrozný, ale u tohoto filmu to ani není důležitý ... A jak už bylo zřejmě řečeno, kdo nezažil, asi ani úplně nepochopí ... (07.02.2010)

Knihu nikdy nemůže překonat, ale když já sem holt na tom vyrostla, dvě hvězdy tedy navíc z nostalgie. Jinak Olin překvapivě sympaťák, Špínu jsem si představovala úplně jinak. Ovšem už jen ta odvaha natočit Pelce, prostě mlask a Špínovy hlášky už mi nikdo z kundy nevymaže:) Ideální film pro letní kino zadara na dece s kelímkem gambáče, pak to není tak velké zklamání. (14.03.2013)