Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Úspěšný, po usazení toužící padesátiletý zahradní architekt Guilio ztělesňuje ideál postaršího muže. Je šarmantní, pozorný, inteligentní, přitažlivý, po všech stránkách sympatický. A také díky tomu, byť ženatý, slaví oprávněné úspěchy u žen. Setkání s plachou, půvabnou a možná až příliš mladou Franceskou však, zdá se, nebude jen jednou z avantýr. Stráví spolu den, noc a dřív než se Guilio naděje, je zamilovaný až po uši. Pak ale přijde setkání s dávným kamarádem Lorenzem a to přinese Guiliovi, rozjitřenému dlouho nezažitým citem, hořkou pilulku. Přítel mu totiž připomene jednu dávnou událost, která by v kontextu se současným stavem věcí mohla vést ke spoustě bolesti. Před šestnácti lety totiž Guilio strávil noc i s Francesčinou matkou. Je proto možné, že se právě zamiloval do vlastní dcery. Jak se láska popere s takovou skutečností? V hluboce citlivém romantickém dramatu, vzešlém z italsko - španělské koprodukce, excelují nesmrtelný Marcello Mastroianni a tehdy sedmnáctiletá kráska Nastassja Kinská. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (40)

fragre 

všechny recenze uživatele

Melancholický film těžící z nostalgické nálady podzimu, která je zde mocně podporovaná záběry parků a architektury Florencie, působivou hudbou a až k neuvěření krásnou Nastassjou Kinskou.I to tehdy asi odvážnější hlavní téma (milostný vztah stárnoucího muže a dívky, která by mohla být jeho dcerou) je pojednáno velice kultivovaně bez nějaké snahy o skandálnost. Vlastně je to taková intelektuálně střižená červená knihovna - proto také nemůže dopadnout happy endem. ()

major.warren 

všechny recenze uživatele

Melodrama, ale moc hezky natočené i zahrané. Marcello Mastroianni jako vždy exceluje, byť ho zde tentokrát převyšuje mladičká Nastassja Kinski. Alberto Lattuada se nevěnuje jen vztahu mezi dvojicí hrdinů, ale zároveň se zaobírá i otázkami ohledně incestu. Morriconeho hudba (kupodivu hlavní důvod proč jsem si film pustil) je klasicky nádherná, nebál bych se dokonce tvrdit, že hudba jako celek film převyšuje a funguje sama o sobě lépe. Dneska už tenhle film nejspíš nikoho příliš neosloví (připadá mi téměř zapomenutý). Já jsem ale rád, že jsem ho viděl, mile mě překvapil, byť vím, že to není žádné převratné dílo romantického žánru. Taková, jaká jsi (Cosi come sei) je ovšem pořád velmi hezký a nadprůměrný film, na který se klidně v budoucnu podívám znovu. ()

Reklama

EastWicka 

všechny recenze uživatele

Miluju Florencii i podzim a náladou obojího je tahle mezigenerační, lehce nudistická romance přímo prodchnutá. Přesto mne trochu rozčilovala - Marcello je sice autentický a Nastassja rozkošná, ale ona i její svět jsou až příliš okatě šité na míru roli předmětu posledního výboje touhy podobných starých italských kocourů. Ach, jak k uzoufání smutné, vědět, že se do tak mladého masíčka už nikdy nezakousne... Mě to teda nedojalo. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Romantické drama, ve kterém je vše explicitně vyřčeno v dialozích a kamera s hudbou pouze vykreslují kulisy, je pro mě taková telenovela. Svěží nezletilá Kinská a fotogenický Marcello plus Enniova osobitost v průměrném hávu, jinak vnějšková nuda, vzdálená obyčejným životním dramatům kolem nás. Rychlé emoce může vyloudit snad jen závěr. 2-3* ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Celkem pohodový film o tom, jak se starší muž v podání skvělého Marcella Mastroianniho zamiluje do mladé, teprve dospívající dívky, kterou ztvárnila rozpustilá Nastassja Kinski. Kdyby to nevyznívalo do ztracena a kdyby snímek skutečně něco řekl, možná by si to zasloužilo vyšší hodnocení. Takhle jen lehký nadprůměr. ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama