Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Úspěšný, po usazení toužící padesátiletý zahradní architekt Guilio ztělesňuje ideál postaršího muže. Je šarmantní, pozorný, inteligentní, přitažlivý, po všech stránkách sympatický. A také díky tomu, byť ženatý, slaví oprávněné úspěchy u žen. Setkání s plachou, půvabnou a možná až příliš mladou Franceskou však, zdá se, nebude jen jednou z avantýr. Stráví spolu den, noc a dřív než se Guilio naděje, je zamilovaný až po uši. Pak ale přijde setkání s dávným kamarádem Lorenzem a to přinese Guiliovi, rozjitřenému dlouho nezažitým citem, hořkou pilulku. Přítel mu totiž připomene jednu dávnou událost, která by v kontextu se současným stavem věcí mohla vést ke spoustě bolesti. Před šestnácti lety totiž Guilio strávil noc i s Francesčinou matkou. Je proto možné, že se právě zamiloval do vlastní dcery. Jak se láska popere s takovou skutečností? V hluboce citlivém romantickém dramatu, vzešlém z italsko - španělské koprodukce, excelují nesmrtelný Marcello Mastroianni a tehdy sedmnáctiletá kráska Nastassja Kinská. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (40)

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Romantické drama, ve kterém je vše explicitně vyřčeno v dialozích a kamera s hudbou pouze vykreslují kulisy, je pro mě taková telenovela. Svěží nezletilá Kinská a fotogenický Marcello plus Enniova osobitost v průměrném hávu, jinak vnějšková nuda, vzdálená obyčejným životním dramatům kolem nás. Rychlé emoce může vyloudit snad jen závěr. 2-3* ()

major.warren 

všechny recenze uživatele

Melodrama, ale moc hezky natočené i zahrané. Marcello Mastroianni jako vždy exceluje, byť ho zde tentokrát převyšuje mladičká Nastassja Kinski. Alberto Lattuada se nevěnuje jen vztahu mezi dvojicí hrdinů, ale zároveň se zaobírá i otázkami ohledně incestu. Morriconeho hudba (kupodivu hlavní důvod proč jsem si film pustil) je klasicky nádherná, nebál bych se dokonce tvrdit, že hudba jako celek film převyšuje a funguje sama o sobě lépe. Dneska už tenhle film nejspíš nikoho příliš neosloví (připadá mi téměř zapomenutý). Já jsem ale rád, že jsem ho viděl, mile mě překvapil, byť vím, že to není žádné převratné dílo romantického žánru. Taková, jaká jsi (Cosi come sei) je ovšem pořád velmi hezký a nadprůměrný film, na který se klidně v budoucnu podívám znovu. ()

Reklama

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Koprodukční romantické drama (jednoznačně víc italské), značně lolitovské. Vychází z myšlenky dvou ve světě ztracených duší, které se konečně našly, ale zároveň jsou si tak daleko, jak to jen jde. Generační a společenský rozdíl je ještě umocněn nepodloženou myšlenkou incestu. Mládí se svými gejzíry emocí a vášní v kontrastu se stařeckou (Tady bych to nazval krize středního věku.) rozvahou a usedlostí, působí místy vesele vtipně, jindy varovně. Dívka Franceska, která nikdy nepoznala otcovskou lásku, nyní podvědomě vyhledává svého partnera mezi staršími muži, aby utišila tuto citovou prázdnotu. Nastassja Kinski je ve své roli okouzlující, a když zahoří svou láskou k ženatému Guiliovi (Mastroianni), dostává situace vážný rozměr plný dilemat, výčitek a zpytování svědomí. Mastroianniho role zde velmi připomíná hlavní postavu v Angelopoulosově dramatu VČELAŘ. Guiliovo chátrající nešťastné manželství přímo volá po změně, ale na rozdíl od Včelaře tato postava není v bezvýchodné situaci bez jakékoli budoucnosti. O to větší drama se tak odehrává v jeho mysli, když bojuje s tím, co považuje za správné a tím, co by si přál. Ve své době poměrně odvážný snímek ohledně nahoty a společenské etiky. Téma incestu bylo zejména v USA naprosté tabu. Film těží především z vynikajícího výkonu ústřední dvojice. Nastassja předvádí na svůj věk velmi vyzrálý výkon a je Mastroiannimu rovnocennou partnerkou (to je zase jeho zásluha). Snímek je dále podpořen jedním z lepších počinů génia Morriconeho a atmosférou florencké renesance. 80% ()

EastWicka 

všechny recenze uživatele

Miluju Florencii i podzim a náladou obojího je tahle mezigenerační, lehce nudistická romance přímo prodchnutá. Přesto mne trochu rozčilovala - Marcello je sice autentický a Nastassja rozkošná, ale ona i její svět jsou až příliš okatě šité na míru roli předmětu posledního výboje touhy podobných starých italských kocourů. Ach, jak k uzoufání smutné, vědět, že se do tak mladého masíčka už nikdy nezakousne... Mě to teda nedojalo. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Taká, aká si resp. Cosi come sei je plynulý, mestský, romantický film, ako z nejakej vybranej poviedky. Príjemné na ňom je to, že je načrtnutý zrozumiteľnou rečou a divák si ho vychutná v maličkostiach. V celku je to komplikovanejšie, po hlavnej pointe sa spolieha viacmenej na erotické improvizácie a ťažisko deja odpláva kamsi do stratena. Je paradoxné, že sa mi aj tak viac páčila Guiliova súčasná charizmatická manželka, než vtedy násťročná Nastassja Kinski, ktorú si oveľa viac (aj fyzicky) vychutnávam v Paríž, Texas o 6 rokov neskôr. ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno