Dar od Boha

Po skončení jsem měla dojem, že si to zaslouží 4*, teď s odstupem pár dnů, si nějak nedokážu přesně vybavit 'vo co gou'. Dalo by se říct, že to je o sexuálním hledání a vůbec hledání sám sebe. Grondin se předvedl na jedničku, to bezpochyby. Je to dobře natočené, přesně to vyjadřuje, co chce režisér říci, zajímavé proměny na straně malého a dospívajícího muže (pro mě obzvlášť, protože jím nejsem :-)), fajn hudební doprovod a dalších pár drobností, ale možná i díky francouzštině jsem si to nedokázala tak užít :-/ (27.01.2011)

Nečekala jsem téměř nic a dostala jsem toho hodně. V očekávání podprůměrné teenegerské komedie, kterými je bohužel naše TV zahlcena jsem byla překvapena jak pojetím, tak i zpracováním děje. Žádné plytké povrchní postavy, ale opravdu rozvinuté charaktery, příběh odsýpá bez hluchých míst, trefná zvuková kulisa a emoce jdou opravdu na dřeň. Vynikající kamera jen dovršila už tak povedený filmeček. Ke všemu hlavní hrdina v podání M. A. Grondina je fakt čupr kluk. (28.07.2012)

C.R.A.Z.Y. je malý filmový zázrak s veľkými písmenami v názve. Neuveriteľne veľa línii, postrehov, detailov, malých životných etúd a odkazov na tie najsrdcovejšie filmy (a hudbu). K tomu všetkému jedna veľká pravda - čo znamená pre každú dobrú maminku jej dieťa..nech ich má koľkokoľvek, nech sú akokoľvek farebné či komplikované (alebo crazy). A názov filmu? D.O.K.O.N.A.L.É. ako sa tvorcovia vyhrali aj s týmto. Čistá krása a objatie, dar od samého Boha (toho filmového)...don´t be CRAZY and WATCH IT! (04.03.2009)

Horkosladká melodráma, ktorá sa nezameriava ani tak na zmätok citov hlavného hrdinu, ale skôr na reakcie jeho blízkych. Zvolený prístup je nekonvečný, čo zdôrazňuje i oný aspekt „daru od boha“. Celé to však strieľa doprázdna a klasikou ako My Own Private Idaho (1991) či Mysterioius Skin (2004) sa nikdy nestane. (27.03.2013)

"Co je to buzík? - Ale nic. Taková hloupost." Příjemný snímek s výbornými herci, který pobavil, zabavil a krásně u něj plynul čas, ale zase zázrak na 5* to není ani omylem. "Jak krátká a příjemná byla půlnoční mše, když jsem se stal ateistou." No ten chlap každopádně neměl nehorázně moc synů, že? "To jako mám doma líheň teploušů?" Přišlo mi, že tato rodina byla ale docela hodně otevřená novému a výchova byla relativně volná, jinak si nedokážu vysvětlit, jak by mohl být z toho nejstaršího takové totální hovado, ten Zachary měl taky období, kdy se třeba oblékal a chodil vystylovaný úplně mimo normálnost a oni to všechno tolerovali... tolerantní je to slovo pro tuto rodinu vcelku adekvátní, samozřejmě až na postoj vůči tomu, že by měl syna teplouše. Naprosto fantaskní záběr byla scéna, kdy ho srazilo auto.. jak letěl.. dokonalá lahoda pro mé oči. Zastávám názor, že odteď každá scéna bitky nebo rodinných nepokojů u stolu by měla být doprovázena áriemi, zpomalenými scénami (zásadně.. už nikdy nechci vidět jinak zpracovaný tento typ scény) a ignorantským vítězoslavným povýšeneckým poklidným a přesto vysmívajícím se pohledem. Z toho jeho pohledu jsem vůbec celá roztávala aka pohled teď-jsem-vyhrál-ty-kokote-a-ty-s-tím-nic-nezmůžeš. (03.06.2014)