Láska podle předlohy

Priznám sa, že v problematike ohľadne diel Jane Austenovej nie som zrovna expert, dokonca ani pokročilý, ale zase nie som neznalý až tak ako jeden z filmových manželov, ktorí si myslia že Austen je hlavné mesto Texasu. Možno ale práve preto som sa nedokázal nad filmom až tak rozplývať a tak si ho užiť, ako by mohli zasvätenci (ale úprimne, koľko takých bude ?). Celkovo tak film vo mne nezanechal výraznejší engram, niektoré konania hrdinov pre mňa pôsobia ťažko samoúčelne a nie práve hodnoverne a film mi vyšumel do stratena... (22.01.2008)

Tak něják nevím co si o tom filmu mám myslet. Vlastně se mi to i celkem líbilo, ale nedokážu říct proč. Kdyby vynechali veškeré ty debaty o knihách (což bylo neskutečně iritující a pro někoho kdo většinu z těch knížek v životě nečetl, tam půl filmu mluví o ničem) a byl by to jen normální příběh o všech těch hlavních hrdinkách. Udělali by líp. Tenhle film má několik velkých mínus. Za prvé, žádnej chlap by si dobrovolně nepřečetl Austenovou a za druhé ten konec byl přímo nechutnej happy end. 3* (12.03.2011)

"Číst Jane Austenovou je zrádné minové pole." Dílo Jane Austenové mi není zcela neznámé, ale pět rozdílů mezi panem Darcym a Emmou bych jen tak z hlavy určitě nevyplodil. Z tlachání Čtenářského klubu jsem tedy příliš moudrý nebyl, ale ty vztahové peripetie mě celkem bavily a třeba adrenalinová Allegra mi vysvětlováním původu svých zranění hodně zvedala náladu. (01.06.2016)

Nic mě v poslední době nerozhodilo tak jako fakt, že Anna Elliotová je od r. 2006 „Namlouvání a přemlouvání“ - snad knihkupci doufali, že „&“ zvýší poptávku po této skromné slečně. Naši filmoví distributoři naopak usoudili, že Austenové bylo již dosti, jméno z názvu vytrhli a vznikl podobný patvar. Bez Jane Austen totiž film nefunguje – ona je hlavní spojnicí a důkazem toho, že všechny příběhy byly již řečeny a my je jen slepě opakujeme nehledíce na to, zda jde o rozvodové řízení či o Star Wars. Je tak zahájena série klamů, v níž hrdinové utíkají před problémy do ideálního světa klasicistní Anglie a my zatím sníme jejich životy, které jsou stejně nereálné a stejně zábavné. Jako oni si i my uvědomujeme marnost našeho počínání, ale kdo ví, třeba vyjdeme z kina a stane se nám něco nereálně úžasného (tedy za předpokladu, že cílem není sehnat Annu Elliotovou). (07.08.2012)

No... tak tohle bude těžké :o)). Jane Austen jsem nikdy nečetl, Rozum a Cit jsem viděl někdy.....no, nějakej pátek už to taky bude a na Pýchu a předsudek jsem se ještě nedostal. Navíc začátek filmu mi přišel dost nudnej a já si říkal, že je to zase nějakej film pro ženský a chtělo se mi to vypnout. Jenomže..... on se ten film, jak se pomalu rozjížděl nedal vypnout tak lehce. Postupem času si mně příběh pořád víc a víc obtáčel kolem prstu a dostával se pomalu pod kůži. Nejen tím jak plynul děj a knižní klub přecházel od knihy ke knize, ale s každou z postav se člověk sblíží a vcítí se do jejích pocitů. Alespoň tak se to stalo mně. Víc už bych nerad prozrazoval a tak jen dodám, že s Allegrou i Prudie bych šel až na kraj světa bez přemlouvání a že byla vážně klika, když Allegra nezkoušela ten "seskok padákem" :o)) (28.07.2008)