Obsahy(1)
Rodinná idylka je rozetnuta ostřím sekery, po masakru zůstanou dvě osiřelé dívky. Sestry se společně vydávají do Paříže, kde najdou práci i byt. A první velká láska na sebe také nedá dlouho čekat. Jenže svého milého si najde pouze jedna ze sester, druhá tuto lásku jej trpně snáší. A tak vztahy mezi sestrami ochabují. (Snorlax)
Recenze (22)
Jeden z fantastických klenotů němé éry. Zapadlý film od zapadlého režiséra, zároveň ale překrásný a velmi nově působící snímek. Bez pochyb dávám pět hvězdiček. Jen chci upozornit na verze s rozdílnou hudbou - verze s jazzovým jamem, která je na youtube, je podle mě strašná. Citlivý podkres houslisty Paula Mercera je naopak nádherný a výborně doplňuje film. Funkční link ZDE. ()
Dejovo je to na avantgardu príliš tradičné, čo sa ale nakoniec ukazuje práve v kombinácii s avantgardným výrazom ako najväčší klad filmu. Čiže sa jedná o úsilie vyvolať v divákovi búrlivé emócie a súcit s postavou opačným spôsobom, ako boli zvyknutí z klasických melodrám. Pripadá mi, že dĺžka je dramaturgicky vyrátaná presne na desiatky sekúnd, nie je to klasický krátkometrážny film, po jeho konci budete mať pocit, že ste sledovali plnohodnotný filmový príbeh. Pozerať sa však na tento impresionistický film povedzme hodinu a pol by vzhľadom na avantgardné prvky bolo príliš. ()
Tak jednoduché a zároveň tak perfektné. V dnešnej dobe sa na točenie filmov používajú všelijaké zložite a náročné techniky. A pritom tento už skoro 100rokov starý film, je po všetkých stránkach fakt skvelý. No dobre, je tu niečo. To tempo by mohlo byť rýchlejšie, menej chaotických scén a hlavne som občas strácal pozornosť. Ale inak to beriem za fakt super film. Ale asi nie pre každého vzhľadom k tomu že to je nemé, trochu viac umeleckejšie a hlavne staré. Čo chcem hlavne spomenúť je kamera a hlavne ta kompozícia.... Bože niektoré tie zábery sú tak dokonalé!! Neviem či to robí ta čierno-biela, 4:3 formát alebo môj rozum ktorý už všade hľadá kúzlo jednotlivého záberu, ale pre mňa to ma jedny z najlepšie natočených záberov v histórií kinematografie. Odpúšťam nedostatky, plný počet. ()
Je zvláštní, že si už nepamatuju, jak jsem se vlastně dostal k tomuhle zapomenutýmu experimentu francouzské avantgardy. Pamatuju si jen, jak jsem z toho byl unešenej, doporučoval jsem to všude a všem, kdo se mnou tenkrát studoval film a je to asi jedinej snímek, kterej na můj popud viděl i můj tehdejší učitel - uživatel Douglas. Viděl jsem více verzí hudebního doprovodu, ale doporučuji určitě ten od Paula Mercera (funkční link na YouTube zde hodil v jeho komentáři Rimsy). Fakt, že film vypráví bez mezititulků a vše je víceméně jasné, už o něčem vypovídá. Střihy na svou dobu neskutečný, snad až přelomový. A scéna na lavičce s pánem je snad dojemnější, než cokoli od Charlieho Chaplina. Němý úžas❤️ ()
Kdyby se mě někdo zeptal, jaká filmová scéna je z hlediska přirozenosti hereckýho zjevu a procítěnosti role nejsilnější, pak bych asi musel zvolit sekvenci z laviček se starcem a matkou(Nadiou Sibirskaïa-což byla mimochodem první Kirsanoffova žena).(samozřejmě s hudbou od Mercera)která zároveň brilantním způsobem shrnuje předešlý děj do několika málo osudových vteřin. Je příkladem toho, jak snadno se dá s použitím několika typických výrazových prostředků (montáž,expozice,detaily)vyprávět bez mezititulků. Filmový esperanto impresionismu. ()
Galerie (1)
Photo © Sélections Maurice Roumier
Reklama