Nesmluvená setkání

Českých nebo československých sci-fi filmů moc není. A těch, které by se týkaly vesmíru, cizích planet a mimozemských civilizací, je ještě míň. A těch, co by se odehrávaly na cizí planetě, se dá spočítat na prstech jedné ruky, z čehož jeden možná už nikdo neuvidí. O to víc mě Nesmluvená setkání překvapilo - a to už jen tím, že to režírovala netalentovaná Pavlásková. Své chyby to má, postavy jsou nedostatečně vykresleny, konec je slabý a neustálou přítomností nahého malého děcka to působí poněkud pedofilně. Jenže jinak to mělo silnou atmosféru, dobrou hudbu, příběh mě dost zaujal a vizuálně to - na český televizní (!) film z roku 1995 - vypadá dost slušně. Navíc v tom jsou i nějaké zajímavé myšlenky (!), byť ne vždy nejlíp řečené. Ani bych se nebál říct, že se mi to docela líbilo. Sice to své chyby má, jak už jsem psal, protože to holt točila Pavlásková, ale i tak to něco do sebe rozhodně má. Co si teď čtu zajímavost, tak to původně měl režírovat Juraj Herz... V tom případě věřím tomu, že by vznikl jeden z nejlepších českých filmů vůbec, protože Herz má na atmosféru a filmařinu cit. Pavlásková ne, ale tady ji buď někdo usměrňoval, nebo se jí to povedlo omylem, jinak si to nedokážu vysvětlit. Slabé 4* (15.07.2020)

České sci-fi bylo vždy prosté jako husopaska na pláních intergalaktických světů. Přesto mne tento film velmi zaujal a sledoval jsem ho s napětím a očekáváním. Martina Menšíková má v sobě zvláštní přitažlivost a ostatní herci skutečně nejsou zklamáním. Chlapeček hraje velmi přesvědčivě a jeho tajemný příběh i touha po lásce a poznání, mne opravdu dojímaly. (13.05.2015)

Bohužel, tohle konverzační ideový sci-fi má (přestože je z větší části točený venku) prostě studiovou tvář, postavy jsou až na dvě scény více méně bez emocí a o rekvizitách nebo kostýmech radši pomlčím. Navíc to v mých očích strašně zesměšnily závěrečný videohovory Vaculíka s tím malým Tarzanem, to teda byla úplná láska z pasáže. (20.02.2021)

Zde obsah převyšuje formu, ale nějak zvlášť mi to nevadilo. Film s podivnou atmosférou (ne zcela v negativním smyslu) a ještě podivnějším koncem (už v tom negativním smyslu). Film, v němž nejlépe hraje zhruba desetiletý kluk. Film z doby, kdy si filmaři v klidu mohli dovolit skoro celý film toho malého kluka nechat pobíhat zcela nahatého, to už dneska nikde nezažijete. (04.10.2016)

Povedená televizní sci-fi, které se daří vytvořit silnou atmosféru plnou napětí a nepostižitelných zákrut. Příběh sám o sobě je velmi nosný, myšlenkově provokativní a i přes značně chladné podání se v něm daří objevit i citlivé, lidské jádro. Herecky film stojí na obstojném kvartetu, jemuž se daří postavám dodat uvěřitelný rozměr, i expresivní výkon dětského herce výrazněji nepokulhává. Škoda, že tento velmi sympatický a ambiciozní televizní počin, zapadl, rozhodně by si i dnes našel vděčné diváky mladší generace. Irena Pavlásková hold ještě měla co povědět a její režie z minima prostředků dokáže vytvořit plnohodnotnou podívanou, bohužel po tomto počinu už to s její tvorbou šlo docela z kopce. (04.02.2013)