Režie:
Jaromír PolišenskýScénář:
Jan DrbohlavKamera:
Jaromír MalýHudba:
Petr HanzlíkHrají:
Vladimír Dlouhý, Ingrid Timková, Alois Švehlík, Michal Dlouhý, Saša Rašilov nejml., Vlasta Žehrová, Vladimír Javorský, Oldřich Vlach, Igor Bareš (více)Obsahy(1)
Ďábelský nápad StB - falešná státní hranice uvnitř republiky - a fiktivní příběh lidí, kteří ji překročili. Námětem příběhu je tzv. akce Kámen, při níž agenti Státní bezpečnosti záměrně mystifikovali občany Československé republiky, kteří se pokoušeli o ilegální odchod do zahraniční, vytvářením falešných hranic i falešných pohraničních hlídek a vyslýchajících skupin amerických, německých a francouzských úřadů. Příslušníci Státní bezpečnosti při výsleších zadržené utvrzovali v domněnce, že skutečně překročili státní hranice naší republiky a získávali od nic netušících lidí informace, které byly následně používány v rámci trestního řízení. V průběhu této akce byly zatčeny téměř dva tisíce občanů Československé republiky a většina z nich se o tom, že se stali obětí komplotu, dověděla až po roce 1968. (Česká televize)
(více)Recenze (116)
Jediným problémem tohoto filmu pro mě byla Ingrid Timková. Hrála prostě příšerně. Jinak je to velmi dobrý film s kvalitními hereckými výkony, z nichž ten Švehlíkův patří do kategorie démonických. A měli by se podívat všichni ti, kdo smýšlí o komunistech pozitivně - nezáleží na tom, že to bylo, ono by to totiž za jistých okolností mohlo zase jednou být. ()
Podľa môjho názoru je obsah filmu silnejší než film samotný. O tejto komunistickej akcii som nevedel vlastne nič a naozaj ma „upútalo“ to zlo, tá diabolskosť, nerozumiem, ako to dobrovoľne niekto mohol toto robiť. Ani presvedčený komunista. Pozitívom sú vynikajúce herecké výkony, pozoruhodná bola Ingrid Timková, ale najviac sa mi páčil záporák Michal Dlouhý. Lenže celé to ostane bez silnej emočnej stopy. A dosť má dráždil ten opakovaný zvukový podmaz, tá hudba samotná je pekná, ale nikto nechce počuť za sebou stokrát tú istú melódiu, nech je to aj samotný Mozart. ()
Přesvědčivý televizní film o jednom zvrhlém projektu komunistické státní bezpečnosti v padesátých letech, kdy byla vytvořena fiktivní státní hranici se Západním Německem a kvůli pochybnému zjišťování ,,podvratných živlů" dokonce zřízena fiktivní americká vojenská posádka. Na televizní poměry skutečně strhující drama a dokonale napsaný scénář. Závěrečné "kdo je kdo" diváka opravdu překvapí. A také přesvědčivě hrající herci, zvláště oba pánové Dlouzí, Michal a Vladimír. Opravdové televizní překvapení na téma, které by měla veřejnoprávní televize reflektovat především. Vypořádání se s vlastní temnou (komunistickou) minulostí... ()
Swingtime by si zasloužil klasickou "velkou" filmovou výpravu, prosadil by se i na mezinárodní úrovni. Zápletka je opravdu dobře zpracovaná. Akce KAMENY působí svou propracovaností a chladnou vykalkulovaností. Chytání vlastních občanů na falešné hranici patří k tomu nejzákeřnějšímu, co StB v Československu provedla. Podle dosavadních poznatků prováděly akce KAMENY oblastní úřadovny StB v Karlových Varech, Plzni a Českých Budějovicích. Zajímavost: Minimálně 2x jsou vidět na nádraží historické vagóny, které pocházejí z Krnova. Toto slezské město se nachází na opačném konci republiky od zmíněných českých měst. ()
VELMI povedený televizní film. Vida, jak i Češi umí vytvořit (po)válečné dílo, aniž by k tomu potřebovali hollywoodské milióny. Stačí pověstné české ručičky, a povedené dílo je na světě. Vynikající herecký koncert dvou bratrů, úzkost a napětí, které provází celý film, uvěřitelné reálie, ... A nezapomenutelný Alois Švehlík... ()
Galerie (17)
Zajímavosti (2)
- Filmovalo se v Kytíně a Praze. (M.B)
- Když Pavel (Vladimír Dlouhý) diktuje Jiřímu (Alois Švehlík) tóny písně "In the Mood" a hraje při tom na klavír, zapomíná, že klarinet je nástroj laděný in B. Místo "C-E-G-C..." by měl říkat "D-Fis-A-D...", protože klarinet zní o tón níže než klavír. Stejně tak Jiřího zdůvodnění, proč nechal hry na klarinet, je poměrně zvláštní vzhledem k faktu, že při výuce se nepostupuje po tóninách, ale samotných tónech - zahrát B nebo Fis není o nic těžší než zahrát ostatní tóny. (L_O_U_S)
Reklama