Armáda démonů: Matka slz

S gialla souputníků mi je přece jenom bližší takový Lucio Fulci, na jehož geniální Beyond nedám dopustit, ale Argento se po letech podprůměrných a maximálně průměrných žánrových podívaných vrátil ke své nedokončené trilogii o matkách - čarodejnicích a přidal poslední střipek do skládačky. La Terza Madre je naprosto famózní záležitost, která překvapí Mistrovy fanoušky větším soustředěním na klasicky vystavěný narativ s naprosto logickými a kauzálními vazbami mezi jednotlivými scénami... aby pak Argento klasický narativ v nekompromisním a božim závěru/záběru utnul a postavy vnitřně vyprázdnil, nechal je v bláznovském smíchu a dojem podtrhl nereálnými kulisami. Jasně, že konfrontace "té nejkrásnější a nejnebezpečnější" s hlavní hrdinkou, brilantně ztvárněnou Asiou Argentou, je krátký, ale to je poznávací znamení Argenta stejně jako otevřené konce a cliffhangery u Romera. A ústřední skladba je hotový zázrak.... a ty gore scény musí potěšit každého fanouška. Skutečně: nejlepší horrorový film roku 2007 a vzhledem k uchopení ryze žanrových schém a hlavní ženské postavy, která je racionální, značně progresivní nad-žánrová podívaná. (29.01.2008)

Tam za hřbitovní zdí ležela truhla a rakev ovázaná řetězem. MATER LACRIMARUM se vrací…. PŘÍBĚH:**z Říma se stává ,,šílené“ město. Vraždy, sebevraždy, sjíždějí se čarodějnice…a vše zastaví jedině A.Argento. Asi v půlce zjišťuji, že samotný příběh už není tak zajímavý, jak původně vypadal. Sama hlavní postava se mi zdá divná a začíná to být nuda omotaná trapnými keci. Korunu všemu nasazuje duch, který ji doprovází. Něco jako Casper, jen zde má podobu její matky./ HUMOR:i na ten bohužel dojde. Směji se totiž stupiditě tvůrců, herců a nevím, jestli to fakt myslí vážně./ AKCE: *ani ne. Pár vražd. Je tu však celkem fajn zvuk a zajímavá hudba. Soundtrack si určitě seženu!/ NAPĚTÍ:**dobře jsem se lekl jednou. Režisér sice ,,hutní“ atmosféru zajímavými zvuky, ale nic se neděje. Trapný je i finále, které může vyvolat pocit hnusu, ale napětí nic moc. Jde tu hlavně o krev, vnitřnosti, drsné záběry. A taky o okultismus, knihovny, úzké chodby – znáte to. Na tohle jsem už starej. (26.04.2008)

Argento se svezl na popularitě Masters of Horror a po sedmadvaceti letech dokončil svou trilogii o Matkách - čarodějnicích. Samozřejmě nepřišel s novou verzí Inferna nebo Suspirie, ale v rámci svých dnešních možností natočil brutální atmosférický horror, který s přehledem válcuje většinu současné horrorové produkce. Více: http://blog.obitus.cz/2008/01/la-terza-madre.html (04.01.2008)

Jak už jsme měli možnost poznat díla tohoto pána horrorů, neexistují pro něho žádné tabu. Hromada mrtvých, litry krve, podřízlé krky, useklé končetiny, kanibalismus, nahota – to vše můžeme zhlédnout i v tomto filmu. Odborníci sice říkají, že Suspiria byla lepší než Matka slz, ale mě se tento snímek líbil skoro po všech stránkách. Hudbu složil opět Simona Simonetti, který jí měl na starosti i v Suspirii. Skvěle do filmu zapadala, chvílemi byla mysteriózní, strašidelná, temná – prostě každá scéna byla dobře podchycená a skvěle podbarvovala atmosféru. Efekty dělal Sergio Stivaletti, takže bylo na co koukat. Kamera zabírala detaily do nejmenších podrobností, až to bylo někdy i dost nechutné. (01.07.2008)

Třetí a poslední matka páně Argenta oplývá asi největší dávkou brutality a gore skopičin, zejména úvodní vyvržení muzejní restaurátorky opravdu stojí za to, krvelačný divák musí být spokojen. Dříve ne až tak podstatné mystérium tří mocných čarodějnic zde pro mne překvapivě narostlo až do apokalyptických rozměrů, ovšem zrovna tenhle motiv na mne působil trochu levně. Sehrané bojůvky na ulicích, výskyt afektovaných moderních čarodějnic apod. mi příliš nesedly, stejně jako digitální finále. Přes všechna negativa mne z nějakého neznámého důvodu ( uhranutí ?) opět Argentovo pojetí filmu nadchlo, možná ta snová atmosféra, možná ty výše zmíněné skopičiny a pak celá ta mozaika obrázků, nevím, čtyři. (29.09.2014)